Dřívější důchod zaplatí rizikovým zaměstnancům firmy, schválili poslanci

Původní plán byl snížit zaměstnancům ve třetí kategorii prací podle rizikovosti (zjednodušeně: lidé, kteří pracují v teple, chladu, prachu, hluku, s vibracemi a s fyzickou zátěží a musí používat ochranné pomůcky) důchodový věk o pět roků, aniž by se jim přitom snižovala penze.

Tak už to mají zaměstnanci v nejrizikovější, čtvrté kategorii prací. Třetí kategorie ale byla z penzijní reformy vyškrtnuta.

Náhradní řešení má přinést zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který dnes schválili poslanci. Taky má zaměstnancům ve třetí kategorii pomáhat k dřívějšímu důchodu, náklady ale přesouvá ze státu na zaměstnavatele.

Dřívější odchod do penze má zaměstnancům umožnit získat předdůchod vyplácený z doplňkového penzijního spoření, na které budou zaměstnavatelé svým lidem přispívat.

Přesněji řečeno: těm, kteří mají penzijní připojištění (staré penzijko), budou moct zaměstnavatelé přispívat i na to. Jenže pokud pak takový člověk bude usilovat o předdůchod, stejně musí do doplňkového penzijního spoření (nového penzijka) přestoupit, protože jen z něj se dá do předdůchodu odejít.

Další státem podporované produkty zajištění na stáří, tedy DIP (dlouhodobý investiční produkt), rezervotvorné životní pojištění nebo pojištění dlouhodobé péče, zákon nezmiňuje: nezakládají nárok na předdůchod a nedají se přeměnit na doplňkové penzijní spoření, které jediné ho zakládá.

Jak budou povinné příspěvky na penzijko vypadat

Zákon, s jehož návrhem přišli vládní poslanci, nařizuje zaměstnavatelům přispívat zaměstnancům, kteří vykonávají práci, která spadá do třetí kategorie prací, vyplácet na penzijko tři nebo čtyři procenta vyměřovacího základu. Podle toho, kolik směn rizikové práce odslouží.

Ten, kdo za měsíc odpracuje víc než tři směny rizikové práce, má nárok na příspěvek ve výši čtyř procent vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Pokud odslouží míň než tři směny, zaměstnanec nárok na příspěvek nemá.

Zaměstnanců, kterých se zákon týká, je přes sto tisíc. Vykonávají v zaměstnání činnosti, u kterých se často překračují hygienické limity, takže při práci se musí používat ochranné pracovní prostředky. Jde i o zaměstnance, kteří často trpí nemocemi z povolání. Patří sem třeba kováři, svářeči, skladníci v mrazírnách, lakýrníci, pracovníci v hutnictví či v lesnictví.

Zaměstnavatel povinně informuje zaměstnance, že má na příspěvek právo, a pokud o něj zaměstnanec stojí, sdělí zaměstnavateli, u jaké společnosti má penzijní spoření nebo penzijní připojištění založené, a nahlásí číslo účtu u penzijní společnosti.

Pravidla pro odchod do předdůchodu budou u dotčených lidí mírnější. Normálně platí, že do předdůchodu můžou odejít 60–24 měsíců před důchodovým věkem. Zároveň musí mít na penzijku tolik peněz, aby to na každý měsíc v předdůchodu dalo aspoň 30 procent průměrné mzdy vyhlášené na daný rok.

Pro pracovníky ve třetí kategorii bude pravidlo mírnější: do předdůchodu budou moct jít 60–15 měsíců před dosažením důchodového věku. Nebudou muset taky mít penzijko aspoň deset roků.

Příspěvek je pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad, který můžou odečíst od daňového základu, zaměstnanec z něj neodvádí ani daň z příjmů, ani sociální a zdravotní pojištění.

Zákon odmítají zaměstnavatelé i odbory. Opozice ho chce zrušit

Proti návrhu se už dřív ostře ohradily jak podnikatelské svazy, tak i odbory. Jde totiž o poslanecký, nikoli vládní návrh. Kdyby zákon navrhovala vláda, musila by před schválením vyslechnout i připomínky sociálních partnerů, tedy jak zástupcům firem, tak zaměstnanců.

„Takto zásadní změny by měly být výsledkem konsensu všech zainteresovaných stran. Opomenutí dialogu s odbory je nepřijatelné,“ uvedl předseda i Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Své výtky před schvalováním zopakovala třeba Hospodářská komora, podle které jde jen o další zbytečnou administrativní a finanční zátěž pro zaměstnavatele, a to zejména pro malé a střední podniky.

„Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Rázně se proti zákonu ohradila třeba i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Svaz průmyslu a obchodu a další.

Nyní poslanci schválený zákon pokračuje do Senátu a z něj pak případně k prezidentovi. Pokud procesem hladce projde, může být účinný od 1. ledna 2026.

Jak ale velmi pregnantně vyjádřila za opozici Alena Schillerová z ANO, pokud o tom v příštím volebním období bude rozhodovat její hnutí – pro podzimní volby je zatím jasným favoritem –, zákon nepřežije ani rok.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Změny v zákoníku práce jsou tady. Velký přehled novinek od června 2025

• Zmýlená platí. Od června musí dohodáři na vstupní prohlídky

• Firmy čeká další administrativa. Nástup zaměstnance budou muset hlásit předem