Stát bude trestat za švarcsystém. Lidi do něj přitom tlačí sám

Finanční správa se bude v následujících měsících a letech soustředit na kontroly nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování zaměstnanců. Ruku v ruce se zvýšenými kontrolami v této oblasti můžeme očekávat i hlubší a přísnější kontroly jedné specifické formy nelegálního zaměstnávání: švarcsystému. Tolik strohá fakta, se kterými se budou muset tuzemští podnikatelé nějak popasovat.

Zaměstnávání prostřednictvím všelijakých pracovních pseudoagentur, hraničící s vykořisťováním a obchodem s lidmi, není nic, co by měl stát přehlížet. Naopak, kontroly v tomto směru jsou zcela na místě. Pokud mají pravidla platit pro všechny, je potřeba je vymáhat, protože jinak je jejich nedodržování odměněno neférovou konkurenční výhodou v podobě nesouměřitelně nižších nákladů, nemluvě o dalších negativních dopadech na společnost.

Pak tu máme očividně nefunkční mechanizmus státního aparátu. Státní úřad inspekce práce sice kontroluje a pokutuje, ale nedochází k předání problémových případů k doměření daní a odvodů Finanční správě. Na to ostatně upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad (i když by se nejspíš dalo diskutovat o výši ztrát – Finanční správa je odhaduje na desítky miliard korun). Takže se zvýšená aktivita obou úřadů v této oblasti dala očekávat a je naprosto v pořádku.

Zastavme se ale u švarcsystému, ke kterému si stát předem připravil silnější kontrolní nástroje.

Švarcsystém je dítě systému

Nejdřív bychom si měli připomenout, proč podniky vlastně využívají spolupráci se živnostníky a nezaměstnávají pracovníky na standardní pracovní poměr. Stručně – je to drahé, administrativně složité a neflexibilní.

Švarcsystém prakticky: proč je na světě a jak za něj neplatit pokuty

Kdo vlastně pracuje formou švarcsystému? To není úplně jednoduchá otázka, protože v každém odvětví a regionu je situace trochu jiná. Určitě mezi těmito pracovníky najdeme takové, kteří by jinak zaměstnání nesehnali vůbec, protože jsou nějakým způsobem znevýhodnění nebo pro podniky při standardním zaměstnání rizikoví. Myslet si, že podniky začnou tyto skupiny pracovníků po zpřísnění kontrol zaměstnávat, je naivní.

Také sem spadají pracovníci, kteří preferují volnost a flexibilitu před omezujícími pravidly a legislativní ochranou. Švarcsystém využívají i podniky na hraně rentability, v začátcích podnikání nebo v odvětvích silně ohrožených úpadkem. Výčet určitě není úplný, ale všechny varianty spojuje jediné – snaha ušetřit a minimalizovat riziko plynoucí ze standardního zaměstnávání v českých podmínkách.

Hlavním důvodem existence a využívání švarcsystému v Česku je totiž velmi vysoké zdanění práce zaměstnanců (v součtu s odvody) v kombinaci se značně neflexibilním zákoníkem práce, který zaměstnance chrání před propuštěním a stanovuje zaměstnavatelům celou řadu povinností. Přičteme-li ještě zkomplikování pravidel pro zaměstnávání formou dohod, nahnal vlastně stát svými pravidly nejrůznější subjekty (firmy i pracující) do švarcsystému, aby je teď pečlivě kontroloval a pokutoval.

Trochu to připomíná taktiku lovu u delfínů – ti také svou kořist nejprve vženou do pasti a pak ryby pochytají.

Švarc si stejně cestu najde. Legalizujme ho

Místo, aby se postupně zvyšovala nabídka a flexibilita různých forem spolupráce, budou podniky čelit přísnějším pravidlům a intenzivnějším kontrolám. Místo aby stát vymyslel legální flexibilní formy spolupráce a usnadnil zaměstnávání na částečné úvazky, k čemuž by pomohly zejména oboustranně administrativně jednoduché pracovní smlouvy, bude stát pokutovat. Místo smysluplných pravidel pro spolupracující OSVČ posílí kontrolní nástroje a zintenzivní kontroly.

Ono je to samozřejmě jednodušší než nastavovat funkční systém. Ale proděláme nakonec všichni. Proč?

Nejdřív totiž na řadu přijdou vytipovaní nešťastníci, které zasáhne kontrola jako první. Ti vyfasují tučné, skoro až exemplární pokuty. Některé to možná zlikviduje, někteří je budou muset promítnout do cen svého zboží a služeb – a to nakonec zaplatí zákazník.

Mezitím se nejspíš (tak jako ostatně vždycky), upraví nepsaná, ale mezi podnikateli hojně sdílená metodika, podle které v případě spolupráce na živnost a následných kontrol postupovat. Je to tak dnes, bylo to tak vždycky a není důvod, aby se nenašla cesta i v budoucnu.

Takové procesy ale něco stojí. Konzultace s právníky, nastavení kontrolních mechanismů, revize smluv, úpravy fakturací. A zaplatí to opět zákazník.

Některé podniky zkrachují, protože už se jim prostě nevyplatí projít změnami, riziko pokut bude příliš vysoké a standardní zaměstnanci jsou moc drazí nebo rizikoví.

V bohatých regionech to není zásadní problém, jen se pročistí trh, ale na periferiích může být výsledkem přesun pracovníků i původních podnikatelů do oblasti sociální podpory, oslabení ekonomiky a v nejhorším případě i do nelegálních forem spolupráce. Ne, že by se to teď nedělo, ale stát dělá všechno pro to, aby tento trend posílil. Zaplatí to daňoví poplatníci v sociálních podporách a ztrátě i toho mála, co teď OSVČ ve švarcsystému odvádí.

No a nakonec může dojít jen ke dvěma scénářům – buď zdroj vyschne a oko Saurona se otočí k jinému „zásadnímu“ problému české ekonomiky, nebo se politici vzpamatují a konečně švarcsystém nějakým smysluplným způsobem legalizují.

TIP: Jak se jednotlivé partaje k legalizaci švarcsystému, jsme se ptali ve Volebním speciálu 2025

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Kontrola ve firmě? Když se sami nenapráskáte, málokdy se na něco přijde, radí právnička

• Finanční správa si posvítí na daňové nedoplatky. Rozesílá dopisy

• Finanční správa upozorňuje na zostřené kontroly. A radí, jak se jim vyhnout

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag