Sliby chyby. Povinností dál přibývá, nic s tím nezmohli Fiala ani Babiš
Odstraňujeme byrokracii, chlubí se odcházející vláda. Data však naznačují, že povinností spojených s podnikáním v této zemi setrvale přibývá. V Česku vyrostla byrokratická džungle, která vysává z firem desítky miliard a brzdí je v digitalizaci a růstu.
Vlády, ať už Babišova nebo Fialova, se oháněly sliby, jak zatočí s přebujelou byrokracií, která dusí podnikatele. Jenže nezatočily.
Na byrokracii spojenou s podnikáním, se kterou se setkal snad každý majitel živnostenského listu, nejnověji upozorňuje analýza ministerstva průmyslu a obchodu.
Rezort v ní mimo jiné upozorňuje, že v rámci Databáze informačních povinností přezkoumalo zátěž podnikatelů a zjistilo, že 171 právních předpisů ukládá podnikatelům 1 870 povinností. Analýzu shrnuje v dokumentu nazvaném Zpráva o stavu snižování zátěže podnikatelů v roce 2024, který zveřejnilo před několika dny.
Název dokumentu ale klame, protože nedokládá žádný měřitelný pokles byrokratické zátěže. Kromě toho obdobná analýza v roce 2023 zjistila „jen“ 1 830 povinností. Během roku se tedy jejich počet nesnížil, naopak 40 jich přibylo.
A nebyl to žádný byrokratický výkyv. Při měření zátěže podnikatelů v roce 2022 ministerští analytici narazili na „pouhých“ 1 789 povinností, což je o 41 míň než v následujícím roce.
Vysvětlení, proč s vyhlašovaným snižováním zátěže podnikatelů batoh jejich povinností těžkne, v ministerských zprávách nenajdete. Kdoví proč.
Podnikatele nedáme, podusíme si je sami
Kabinet Petra Fialy ve svém programovém prohlášení vzletně slíbil, že „proseká byrokratickou džungli“. Ujistil, že antibyrokratickými balíčky „rychle zjednoduší podnikání“.
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který balíčky připravoval, o své práci řekl: „Můžete do toho jít systematicky a postupnými kroky z toho udělat park, nebo do toho vlétnout a prosekat aspoň nějakou cestu, aby bylo vidět na konec.“
Vláda prosekávala. Určitou snahu jí upřít nelze – v srpnu schválila v pořadí už čtvrtý antibyrokratický balíček. Její cesta z džungle však rychle zarůstala. Desítky rušených povinnosti nahrazovaly úkoly vyplývající z nových nařízení.
A tak zatímco se rušily vstupní a periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance v nerizikových profesích nebo potravinářské průkazy, stát přidal firmám například povinnost sbírat a dodávat vládě data při úpravě dávek nemocenského pojištění.
Stovky návrhů podnikatelů na škrty v jejich povinnostech přitom zůstaly nevyslyšeny. Skončily v šuplících úředníků.
A předpoklad, že s povinnou administrativou naloženou na podnikatele pomůže digitalizace státu?
Ano, pomáhá. Leccos už zjednodušila. Tempo, kterým vláda digitalizuje, je však pomalé. Ministerstvo průmyslu informuje, že loni bylo možné plnit elektronicky víc než 74 procent povinností. To je však jen o procentní bod víc než v roce 2023.
Neobstojí ani argument, že s byrokracií se tady nedá hnout, protože ji nařizuje Brusel. Jistě, z evropské továrny na regulace se na nás valí hromada povinností. Zmíněná analýza ale ukazuje, že nejvíc povinností, plných 56 procent, vyplývá z národní legislativy.
Povinnosti podle původu vzniku
MPOZdroj: MPO
Z Bruselu jich pochází 44 procent. Jen sedm procent z toho však tvoří nařízení, zbytek jsou směrnice. Tyto právní dokumenty určují cíl, který musí státy splnit. Je však na jejich vládách a zákonodárcích, jak je překlopí do svých zákonů.
Směrnice si přitom často a zbytečně zpřísňujeme, a tak zatěžujeme byznys. Podle dřívějších údajů Evropské komise tvoří podíl „přílepků“, které se v Česku s evropskými směrnicemi svezou, 25 až 33 procent. S nadsázkou se proto dá říct, že pomoc zvenčí nepotřebujeme. Své firmy si dokážeme podusit sami.
Zařadí Babiš a spol. regulační zpátečku?
Hnutí ANO, které se vrací k vládnímu kormidlu, hlásá, že bude zas líp – samosebou i podnikatelům. Kromě nižších daní jim ve své hospodářské strategii slibuje „jednoduché a předvídatelné regulační prostředí s minimální byrokracií a moderními digitálními procesy“.
Dá se ale věřit tomu, že Babiš a spol. dokážou zařadit regulační zpátečku? Za jejich minulé vlády se sociálními demokraty povinností podnikatelů přibývalo. V roce 2016 jich ministerstvo průmyslu evidovalo „jen“ 1 483, o 306 méně než o šest let později.
Co si s tím bujením počít? Hospodářská komora navrhuje zarazit a odbourat množící se regulace antibyrokratickým zákonem i změnou struktury právních norem, které by vedle paragrafů obsahovaly tabulku povinností ve formě strojově čitelného právního kódu. Na předpisy by tak bylo možné snáz nasadit umělou inteligenci, která by byrokratickou džungli proklestila.
Odbourání zbytnělé byrokracie by pomohlo zejména malým firmám s padesáti a méně zaměstnanci, které povinná administrativa zatěžuje ve větším rozsahu než velké firmy. Jejich byznys neblaze poznamenalo už to, že vlády na ně nepamatovaly, nevyužily výjimky nabízené ve směrnicích pro tuto kategorii podniků. Zaváděly přísné regulace nevybíravě pro všechny, padni komu padni.
Rozkaz zněl jasně: Vyplnit lejstra!
Z nové studie, kterou zpracoval ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen NERV Dominik Stroukal, vyplývá, že byrokracie připraví malé podniky ročně v souhrnu o 67,6 milionu hodin, což generuje ztrátu 41 miliard korun. Ztracený čas by jinak firmy mohly věnovat svému rozvoji, inovacím a také – digitalizaci.
Ve stejné studii pak Stroukal dospěl k závěru, že lepší digitalizace malých firem by české ekonomice doručila růst 0,52 procentního bodu ročně, což přepočteno na koruny obnáší 42 miliard korun.
Na to, že povinná administrativa brzdí digitalizaci malých firem, upozornil už dříve i Adam Bárta z poradenské společnosti Digi App. „Majitelé a majitelky těchto firem jsou zavaleni denním byznysem, administrativou a legislativou, což jim bohužel neumožňuje věnovat dostatek času na zavádění digitálních nástrojů,“ říká tento expert na webu BusinessInfo.
Pravda, některým firmám mohou s digitalizací pomoci dotace, které ministerstvo průmyslu vypisuje. Stroukalova studie však naznačuje, že pro stát nejlevnější a přitom účinnou formou podpory by bylo osekat byrokracii. Stát by tím mohl dokonce ušetřit, což by v časech chronicky deficitních rozpočtů nebylo marné.
Nahlíženo zkušenostmi z potírání byrokracie v Česku se však na tohle sázet nevyplatí.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Byrokracie musí být zničena! Aby na ni podnikatelé nesváděli své neúspěchy a lenost
Překážky v podnikání aneb Co by se mělo změnit? Analýza vhodná (nejen) pro úředníky
Třicet škrtů pro lepší život. Vláda schválila už čtvrtý antibyrokratický balíček
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
Zdroj: FinmagBYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Další články autora
Související témata
Související články
Nejčtenější články
