Jednotné, ale mamutí. Ať vás nezaskočí, kolik údajů měsíční hlášení zaměstnavatele obsáhne

Od 1. ledna roku 2026 nabývá účinnosti zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Ačkoli se prvně bude posílat až v dubnu, je dobré mít požadovaná data připravená a správně nachystaná už od ledna. V termínu od 1. dubna do posledního června bude totiž nutné první tři měsíce roku zpětně dohlásit.

Za každý z prvních tří měsíců roku 2026 tedy bude potřeba připravit a odeslat měsíční hlášení zvlášť.

Pozor: Měsíční hlášení se týká i těch zaměstnavatelů, kteří dosud nebyli u České správy sociálního zabezpečení jako zaměstnavatelé registrovaní. Typicky jde třeba o firmy, které jen na menší brigády nabírají lidi na dohodu, ze které neplyne povinnost platit nemocenské pojištění.

Ti se tedy budou muset u sociálky nově registrovat. Ovšem i ti, kteří registrovaní jsou, budou muset do konce dubna (před odesláním prvních hlášení) „doregistrovat“ jak sebe jako zaměstnavatele, tak i všechny svoje zaměstnance, a doplnit požadované údaje.

Jedno hlášení vládne všem

Mnohokrát už bylo řečeno, že jednotné měsíční hlášení nahradí až 25 různých hlášení a výkazů, které dnes podnikatelé posílají v různé podobě a v různých termínech na několik úřadů. Různé úřady zároveň leckdy požadují tatáž data. V tomto ohledu by tedy zákon měl firmám uvolnit ruce a usnadnit život.

Druhou věcí pak je, kolik informací bude potřeba do jednotného hlášení dostat.

NIS2 v režimu nižších povinností. Co vše musíte splnit a kdo je „povinná osoba“? (velký přehled)

To neříká ani samotný zákon o jednotném hlášení, ani doprovodný zákon, který se v létě tak obtížně schvaloval; ten mění řadu souvisejících předpisů. Podrobnosti o obsahu, struktuře dat a jejich formátu a instrukce, jak podání učinit, obsahuje zvláštní nařízení vlády k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Informace v měsíčním hlášení budou rozdělené do tří částí:

• souhrnná část – to jsou údaje o zaměstnavateli;
• pojistná část – údaje o souhrnné výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odváděného zaměstnavatelem (přehledy o výši pojistného budou zaměstnavatelé zasílat naposledy za prosinec 2025, ale to je samozřejmě nezbavuje povinnosti pojistné odvádět – ostatně údaje se pak dohlásí ve druhém kvartále roku 2026);
• individualizovaná část – ve které budou poměrně detailní údaje ke každému zaměstnanci.

Opravdu jednodušší?

Za každého zaměstnance se tak například měsíčně budou podávat všechny informace potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů, které dnes takto úřady vůbec nedostávají.

Výhledově to může ušetřit agendu, kterou nyní firmy musí řešit individuálně: když se úřady doptávají například na výši příjmů kvůli dávkám, nejnověji kvůli takzvané superdávce. Se zavedením jednotného hlášení by úřady měly přestat po zaměstnavatelích tyto údaje žádat zvlášť, budou jim k dispozici.

Na druhou stranu se u každého zaměstnance hlásí nejen příjmy, daně a pojistné, ale i pracovní doba, přesčasy, odpracované směny, neodpracované hodiny podle různých důvodů, překážky, dovolené, nemoc, ošetřování a další.

Daleko detailnější je taky hlášení o mzdách, hlásí se prakticky všechno: tarifní mzda, pravidelné i nepravidelné prémie, všechny příplatky za práci v noci, o svátcích nebo za přesčasy, stejně jako náhrady mzdy.

Detailnější údaje obdrží i statistikové, kteří teď budou mít od každého zaměstnance k dispozici například průměrný hrubý hodinový výdělek.

Klíčový je start

Pro zaměstnavatele, kteří využívají mzdový a účetní software, tohle výraznou komplikaci neznamená – pokud budou stroje dobře nastavené a pokud jednou zvládnou nastavit procesy pro jejich krmení daty. Ovšem pro menší (případně „nárazové“) zaměstnavatele to může být komplikace podstatná.

Většina údajů se hlásí, ale některé jen jednou za rok – to jsou typicky právě některé z údajů nutných ke zpracování daní. Zaměstnavatelům tak sice výhledově v budoucnu má odpadnout povinnost připravovat zaměstnancům roční zúčtování daně, ale fakticky to budou stejně oni, kdo bude muset jednou za rok „vytěžit“ většinu údajů, tedy například informace o manželce či manželovi nebo o nezaopatřených dětech.

Zatím navíc roční zúčtování stejně připravovat musí. Až ale tahle povinnost jednou odpadne, snad mzdové účetní potěší aspoň to, že už nebudou muset od zaměstnanců zjišťovat, kolik si na penzijko, životní pojištění nebo dlouhodobý produkt posílají sami. Nebo jaké měli úroky na hypotéce. Tohle bude finanční správa výhledově dostávat přímo od bank, pojišťoven a penzijních společností.

Podtrženo a shrnuto: ačkoli nějakou práci jednotné hlášení určitě ušetří, bude to teprve tehdy, až si sedne a až si mzdoví účetní zvyknou. První měsíce roku 2026 a zejména první hlášení budou klíčové.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů schváleno. Ubude papírování

• Jednotné měsíční hlášení: co v něm opravdu bude a proč účetní čeká peklo

• Citlivá data firem a zaměstnanců v ohrožení? Expert varuje před slabinami ePortálu ČSSZ

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag