Firmy a vysoké školy si musí jít víc naproti, říká ředitel Newton University

„Soukromé vysoké školy, jako je Newton University, se více zaměřují na spolupráci s komerční sférou, což je dáno jejich nutností zajišťovat financování. Naopak veřejné školy kladou důraz na vědu a výzkum a méně na přímé praktické zapojení firem do výuky,“ pojmenovává odlišnosti Koleňák.

Tyto rozdíly jsou podle něj důležité při zvažování volby školy, protože typ a kvalita spolupráce s podniky může výrazně ovlivnit budoucí kariérní vyhlídky studentů.

Newton University proto aktivně podporuje podnikatelské ambice studentů prostřednictvím různých iniciativ a nástrojů, jako je Newton Business Accelerator – intenzivní inkubační a akcelerační program pro rozjezd podnikatelských nápadů.

„Studenti chodí do podnikatelského akcelerátoru jako do odpoledního kroužku. Získávají zde reálné podněty pro své projekty, s nimiž poté mohou přijít do výuky a zapojit i své spolužáky,“ přibližuje Koleňák. „Na program navazuje investiční fond, díky němuž lze projekt realizovat, pokud je v investovatelné podobě,“ dodává s tím, že v posledním roce se skrze fond zafinancovalo jedenáct studentských projektů. „Pro studenty je to skvělá motivace.“

Motivace jako taková je ostatně pro Newton významným tématem, neboť takové studenty považují za budoucí klíčovou pracovní sílu.

Kultivace přemýšlení

Stěžejním aspektem je rovněž zapojení studentů do networkingových aktivit. Koleňák mluví o spolupráci s přibližně 400 firmami, kde studenti získávají cennou praxi a pracují na reálných projektech.

„Důležité je vymyslet vhodný formát. Některé firmy u nás vystavují na veletrhu kariérních příležitostí, jiné poskytují praxe – konkrétní pozice pod supervizí. Cest k nám je celá řada. Přes kariérní centrum, byznys akcelerátory nebo skrze naše oddělení event managementu. S firmami vždy uzavíráme rámcové smlouvy, které usnadňují jak komunikaci, tak vzájemnou spolupráci,“ přibližuje fungování.

Další podstatnou složkou moderního školství je podle Koleňáka umělá inteligence. AI využívají například pro generování konstruktivních otázek, které stimulují myšlení studentů a pomáhají jim rozpoznat mezery v jejich znalostech.

„Celý technologický vývoj nám umožňuje, abychom studenty provedli studijním procesem mnohem kvalitněji,“ domnívá se.

Zároveň přiznává, že nesouhlasí se současným trendem všeobecných škol, kdy se ruší závěrečné kvalifikační práce. „Pro nás je psaní způsob, jak kultivovat mysl. Na druhou stranu v tom může studentům umělá inteligence účinně pomoci. Musí mít samozřejmě stále povědomí o tom, co je norma ČSN ISO 690 a jak se podle ní cituje, ale už to nemusí vypisovat sami. Klíčové je naučit se dobře zadávat prompty,“ uzavírá Koleňák.

Ještě nekončíme! Co v podcastu dále zazní?

• Proč má byznysové vzdělání smysl? Jaké dovednosti si absolvent odnese?
• Jaká kritéria musí při výběru na post učitele uchazeči splňovat?
• Můžou školy obrousit generační střet, ke kterému by mohlo dojít v pracovním prostředí?
• Jakou budoucnost má online vzdělávání?
• Má studium na Newton University smysl i pro manažery?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

• Byznys ve školství? Klíčem je skvělé renomé, říká zakladatel Královských škol

• Proč školství nereflektuje potřeby byznysu? Vždyť to už jsme tu jednou měli!