Vyvolají strach a urgenci, pak vás mají v hrsti, popisuje strategii kyberšmejdů bankéřka

Anna Kubešková
Anna Kubešková
5. 2. 2026
BrandInsight

Kyberpodvodníci se k citlivým informacím a penězům firem i běžných lidí dostanou nejčastěji skrze uměle vytvořenou důvěru, tlak nebo vydírání. Shodují se na tom oba hosté dalšího dílu Finmag podcastu, kterými jsou Andrea Komárková, manažerka útvaru Detekce digitálních a karetních podvodů v ČSOB, a Pavel Gistinger z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK).

Kyberbezpečnost není jen IT téma, jak si ještě donedávna myslela většina z nás. Podle Andrey Komárkové je to naopak téma úzce spjaté s lidmi, na které velmi často podvodníci cílí. „Počítače, systémy, antiviry… Ta realita je nicméně taková, že každý typ podvodu, včetně toho kybernetického, směřuje na nás, na jednotlivce,“ říká.

Jakým způsobem podvodníci cílí na lidi? Pavel Gistinger, podplukovník speciálního odboru NCTEKK Policie České republiky, vysvětlil metodu sociálního inženýrství. „Jde o manipulativní techniku, která má za příčinu, že se člověk rozhodne tak, jak by se za normálních okolností nerozhodl.“

Hlavní cíl? Vyvolat v oběti emoce, nejčastěji strach, a také časový nátlak, urgenci.

Falešní bankéři i kriminalisté

Že jsou kyberpodvody stále „trendy“, dokazuje i neustále narůstající výše škod. „Bavíme se řádově o miliardách korun,” upozorňuje Komárková. „Procentuální podíl kyberpodvodů obecně stoupá, za loňský rok to bylo téměř dvanáct a půl procenta z celkové trestné činnosti,“ dodává Gistinger.

Do šesti let se podle něj – a především aktuálních prognóz – můžeme dostat až ke třetině veškeré trestné činnosti. Nejčastějším podvodem jsou v současnosti podle Komárkové takzvaní falešní bankéři nebo kriminalisté.

„Podvodník se ozve osobě, která je pověřená spravováním financí té dané firmy, a řekne, že prostředky firmy jsou ohrožené a je třeba okamžitě jednat,“ popisuje nejčastější scénář. Následně dojde k převodu peněz nebo sdílení citlivých údajů.

Podle Gistingera se s takovým případem setkal každý policista. Dopadnout útočníky však není vůbec jednoduché. „Jedná se o velmi zdlouhavý a složitý proces. Začínáme výslechem oznamovatele, následně dochází ke komunikaci s bankami a snažíme se zachránit ty peníze, které byly odčerpány na jiné bankovní účty.“

Vzdělání jako prevence

Jak se bránit takovým útokům? Jedním ze základních opatření je podle Komárkové pravidlo čtyř očí, kdy se firma nespoléhá jen na jednoho konkrétního zaměstnance. Oba hosté se ale shodují hlavně na tom, že klíčem k úspěšné prevenci před kybernetickými útoky je vzdělávání.

Velmi prospěšná je i mezioborová spolupráce, tedy právě například úzká komunikace mezi bankami a policií. „Společně s policií se dlouhodobě věnujeme kampaním a osvětám, loni jsme proškolili přes milion retailových běžných občanů,“ říká za ČSOB Komárková.

Banka si navíc pro letošek vytkla nový cíl: proškolit na poli kyberbezpečnosti na 250 tisíc firem a institucí. „Každá společnost, instituce, by se měla věnovat vzdělávání,“ je přesvědčena Komárková.

(...)

Zaujalo? Ještě nekončíme! Co dalšího se v podcastu dozvíte:

  • Jak přesně se chránit a jak reagovat, když už na nás někdo zaútočí?
  • Jak přesně probíhá podvod s falešným bankéřem?
  • Jaké jsou další klasické podvody?
  • Jaké technologie používají banky, aby odhalily podvody v reálném čase?
  • A jak probíhá samotné vyšetřování?

Kyberbezpečnost a NIS2 na Finmag.cz

📘 Zajímá vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti?

Směrnice NIS2 přináší zásadní změny, které se týkají i středních firem. Koho přesně se týká? Co bude nutné zavést? Kolik to bude stát? A jak nenaletět „prodavačům hrnců“? Čtyřdílná podcastová minisérie s šéfem NÚKIB Lukášem Kintrem je součástí našeho velkého speciálu k blížícímu se zákonu o kybernetické bezpečnosti:

➡️ Vše o NIS2 a novém zákonu o kybernetické bezpečnosti

Nebo si rovnou poslechněte celý rozhovor s šéfem NÚKIB Lukášem Kintrem a udělejte si jasno, co vás skutečně čeká:

Finmag BrandVoice: Partnerem článku je

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Partner sekce

Budou startupy motorem české ekonomiky?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Ohodnoťte článek

-
3
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Anna Kubešková

Anna Kubešková

Vystudovala mezinárodní vztahy a po škole se stala redaktorkou České televize. Dlouhodobě se zabývá PR, sociálními sítěmi a střihem. Ve své redaktorské a editorské činnosti se zaměřuje především na ekonomiku... Více

Související témata

BrandInsightČSOBkyberbezpečnostkybernetická bezpečnostkyberzločinNIS2nový zákon o kybernetické bezpečnostipodcastsociální inženýrství

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo