Za dvě hodiny času stovky tisíc úspor. Trh s energiemi se mění, sedět v koutě se nevyplácí
Energetická krize dolehla v minulých letech na řadu českých podniků. Po odeznění rapidního nárůstu cen však řada z nich na další řešení rezignovala. Současná revoluce na energetickém trhu ale přeje těm, kdo jen nesedí v koutě se založenýma rukama. Ušetřit lze stovky tisíc ročně.

V energetice se pohybuji od roku 2005. A zatímco prvních patnáct let by se dalo shrnout do útlého svazečku zkušeností a doporučení, poslední čtyři roky by potřebovaly vlastní knihovnu.
Ať chceme nebo ne, jsme uprostřed velkého víru událostí. Na jednu stranu nás situace může zneklidňovat, na tu druhou: pokud příležitost vezmeme za správný konec, vítěz může být v podstatě každý.
Rád říkám, že se znova rozdávají karty. A je to rozhodně příležitost. Chytat ji za pačesy je však sport, který se v Česku úplně nepěstuje. Jsme často až příliš konzervativní, a to ve chvíli, kdy se na energetickém trhu rozjíždí revoluce, není úplně chytrý přístup.
Vede to bohužel k situaci, kterou vidím stále častěji. Nůžky mezi firmami, které se aktivně zajímají o nové trendy, a těmi, které nečinně přihlížejí, se nebezpečně rozevírají.
Energetická gramotnost
Na jedné straně jsou firmy, které bych označil jako „energeticky gramotné“. Nejsou v ničem zásadně jiné – snad jen se jejich vedení více zajímá o možnosti, je otevřené a chápe energie jako budoucí klíčový mandatorní výdaj, který bude pořád víc promlouvat do ekonomiky jejich podnikání.
Jak by taková firma vypadala, kdybychom ji popisovali jako člověka? Zcela běžný občan jako vy nebo já. Se zdravým selským rozumem, který si umí spočítat, jaký telefonní tarif je pro něj nejlepší. Odhadne správně, zda si může koupit nové, nebo jen ojeté auto, nemá problém popřemýšlet nad výší krytí pojistky na svůj dům, a když nakupuje na e-shopu, dokáže si spočítat, jestli je výhodnější ušetřit na produktu dvacet korun a zaplatit stovku za dopravu, nebo si dvacku jinde připlatit a mít dopravu zdarma.
Druhá čepel nůžek jsou firmy, které to mají s energetikou přesně opačně. Kdyby byly lidmi, nemají svůj rozpočet ani denní cash-flow pod kontrolou, pravděpodobně projídají svou budoucnost a vůbec neřeší dlouhodobé koncepce. K uhrazení splátky se donutí až ve chvíli, kdy jim přijde zpoplatněná upomínka. A přestože ředitelé takových firem do puntíku spadají do kategorie uvědomělých občanů popsaných o odstavec výše, ve vztahu k firemní energetické koncepci jejich racionalita zaniká.
A právě to je velká škoda.
Krásně to uvedu na jednom příkladu. Řada firem přešla po energetické krizi před dvěma lety na krátkodobé měsíční tarify. Bylo to důležité, správné a vpravdě strategické rozhodnutí. Jenže teď se ukazuje, kolik z nich tento krok udělalo spíš pod tlakem a z donucení než z prozřetelnosti.
Když se jich teď zeptáte na to, jak budou postupovat dál, krčí rameny. Dokud nebude faktura pocitově vysoká, nechtějí to řešit. Energetický trh se přitom opět posunul a nabízí spoustu nových produktů a možností.
Dvě hodiny času za stovky tisíc
Abychom se správně pochopili, osobně jsem pořád velkým příznivcem spotových tarifů. Stále tvrdím, že z dlouhodobého pohledu vyjdou vždy lépe než fixované produkty, Ale taky tvrdím, že je dobré se minimálně jednou ročně zastavit a zamyslet se, které nastavení je to nejvhodnější právě teď. Ideálně společně s odborníkem.
Drahé energie dusí každou druhou firmu

Letošní průzkum Hospodářské komory potvrdil, jak zásadně náklady na energie vstupují do hospodaření firem. Část (15,5 %) ze 738 zapojených podniků uvedla, že v důsledku vysokých cen energií nemá na investice a jejich rozvoj stagnuje, 4,3 % respondentů pociťuje, že jejich pozice na trhu se zhoršuje, a u 3,8 % dokonce hrozí, že budou nuceny ukončit podnikatelskou činnost. Dohromady tak u bezmála čtvrtiny (23,6 %) firem náklady na energie negativně ovlivňují další růst firmy.
Univerzální rady tady neexistují a i potvrzení, že má firma všechno nastaveno správně, je důležitý typ feedbacku. Taky je třeba zvážit, že v budoucnu nepůjde jen o vhodné nastavení tarifu, ale taky vhodné zajištění zdrojů pro vlastní spotřebu, a to jak vlastních, tak třeba najatých nebo dlouhodobě provozovaných třetí stranou.
„Neřešit“ a nechat jet aktuální energetický setup setrvačností, to může pro firmu znamenat desítky nebo dokonce stovky tisíc korun ročně zbytečně navíc. Ať si každý šéf představí, kde všude by tyhle peníze dokázal efektivně využít. Odpovědí najde určitě vrchovatě.
Abych ale ředitelům firem jen nekřivdil, pravda je, že proniknout do tajů energetiky je poměrně složité a leckdy neintuitivní. Vykladačů „energetických pravd“ je v Česku řada, diskuze je z osmdesáti procent emocionální. A právě to je možná ten největší problém: zorientovat se v situaci není i kvůli tomu jen tak.
Ostatně i my dodavatelé jsme se museli v posledních letech učit, jak být trpělivými konzultanty.
Hlavně jen nesedět
Ovládnout energetiku ve firmě přesto není zas tak složité. Stačí udělat první krok, pak ten druhý – a najednou už jdete rychleji než většina konkurence.
Současně ale platí, že energetické potřeby se liší firmu od firmy. Hotové recepty neexistují. Proto je potřeba, aby ve firmách seděli lidé, kteří dokážou být pro energetické experty partnery. Říct, co potřebují, a hledat nejlepší řešení. Nedelegovat proces na třetí stranu a nečekat, že ho bezchybně dodá na klíč.
Z mého pohledu je tedy energetika součástí nového minima, které má každý CEO nebo CFO ovládat. Patří hned vedle implementace nejnovějších technologií (digitalizace, automatizace, robotizace a AI) a people managementu.
A jaký může být ten první krok? Potkejte se s někým, kdo věci skutečně rozumí, dejte si s ním dobré kafe a poslechněte si, co je nového. Zjistíte, že možností je výrazně víc, než jste tušili.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Za energie platíme čtyřnásobek, pomoc státu je nutná, říká šéf přední keramičky
Doba uhelná končí, ale co dál? Česko je zoufale nepřipraveno
Elektřinu zdraží distribuční poplatky. Jak se bránit vyšším cenám očima expertů
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Nejnovější podcasty

















