AI gigafabrika v Česku? Nestačí výkon, klíčové jsou i hodnoty a odpovědnost

Důležité je rozlišovat datacentra a jejich využití. Zatímco v případě vývoje umělé inteligence pracujeme především s veřejně dostupnými daty, evropská datacentra chceme i pro potřeby dat soukromých, především evropských firem.

Zatímco většina evropských úřadů musí svá data ukládat na servery v rámci EU, drtivá část evropských privátních dat je v rámci amerických služeb uložena na serverech na americkém kontinentu a proudí k nám podmořským kabelem.

A v tom tkví riziko. Ať už se nás někdo rozhodne „odstřihnout“ administrativně, nebo půjde o teroristickou operaci nepřátelského režimu, Evropa potřebuje mít svá data doma, nezávisle na tom, zda vyvíjíme umělou inteligenci či nikoliv.

Pro práci s takovými daty je pak zásadní latence, tedy čas přenosu dat, který se zvyšuje se vzdáleností. V tomto ohledu se zdá Česko být skvělou lokací, jelikož je z něj více méně stejně blízko do všech koutů Evropy.  

Rakousko jako záložní zdroj

Datacentra budou spotřebovávat hodně vody a elektřiny. Zároveň potřebují stabilní příkon a záložní zdroje. V tomto ohledu by se mohli zdát jako ideální kandidáti země s velkým podílem jaderné energetiky, která dodává do sítě elektřinu stabilně.

Proč v Evropě nikdy nevznikne Microsoft, Google či Meta? Známe důvod a máme i řešení

Jenže jak vidíme na příkladu Francie, ta v minulých suchých létech nezvládala ani chladit adekvátně její jaderné elektrárny, což nakonec přispělo společně s ruskou invazí na Ukrajinu a odstavením jaderných elektráren v Německu k evropské energetické krizi v letech 2022 a 2023.

Pokud tomu chceme předejít, musíme AI gigafactory umístit adekvátně i vzhledem k záložnímu zdroji. Česká energetika je dlouhodobě plusová, elektřiny více vyvážíme než spotřebujeme a zároveň máme blízko do Rakouska, které se svými vodními přečerpávacími elektrárnami může fungovat jako záložní baterie. Voda se do nich načerpá využitím levné solární a větrné elektřiny, když svítí a fouká, a použije se v zimních měsících, kdy naopak mají slunečné a větrné elektrárny menší výkon. V takovém případě bychom ani nemuseli spoléhat na fosilní zdroje.

Potřebujeme k tomu ale jednu věc: integrovaný evropský energetický trh a masivní výstavbu přeshraničních energetických konektorů ve střední Evropě. Studie EMBER vypočítala, že pokud by se integrovaly energetické trhy ve střední Evropě a využil by se tak potenciál obnovitelných zdrojů v Baltském a Černém moři, došlo by ke snížení cen silové elektřiny o 29 %. 

Další zlí jazykové hovoří o nutnosti chlazení AI gigafactory a velké spotřebě vody. Tomu by se dalo předejít tím, že odpadní teplo z giga fabriky využijeme na vytápění. Česko má v Evropě nejrozšířenější systém centrálního vytápění, kdy jsou na něj napojena sídliště, dokonce i celá města jako Ústí nad Labem nebo Brno. V tomto ohledu stačí změnit zdroj – namísto uhelné nebo plynové teplárny teplo z AI gigafactory. 

Pro lidstvo? Nebo pro armády?

Pokud ovšem stavíme datacentra pro vývoj AI, je to úplně jiná otázka. Jak to může dopadnout?

Jako s každou technologií. Známe historické příklady a lepší otázka zní: Dokáže AI změnit kurz historie? Odpověď je rozsáhlejší a autoři simulace AI2027 nabídli hned dvě.

Máme plán, ale bude to stačit? Česko chce být AI velmocí, doteď se ale moc nepředvedlo

Důležité je – nepřekvapivě – zadání. Už nyní se nacházíme v momentu, kdy umělá inteligence a její jazykové modely dokážou myslet rychleji než člověk. Tato simulace počítá s tím, že zatímco se různí lidští vývojáři budou snažit vyvinout stále lepší AI, jedna z firem se rozhodne postavit AI, která vyvíjí AI. Tím exponenciálně zvýší svou rychlost vývoje, protože velmi záhy bude mít k dispozici sto tisíc násobky lidského myšlení a samotnou rychlost desetkrát až stokrát vyšší. 

Vytvoříme tedy technologii, která bude vytvářet technologii. Jenže vzápětí to začne dělat nejen USA, ale i Čína a možná další světové mocnosti. Dochází k situaci, kterou už v historii známe. Závod o to, kdo první vymyslí jadernou technologii. A stejně jako v případě jaderného štěpení, můžeme ji využít pro lidstvo nebo pro armády. 

Ani padesát giga fabrik nebude stačit

Vše nyní záleží na tom, jaké bude veřejné mínění a jak se zachovají světoví lídři. Dosáhnout dohody o neútočení? Nebo v rámci AI závodu vytvoří jedna nebo druhá strana AI tak silné, že přesvědčí své tvůrce, aby neútočili?

Oba finální scénáře počítají s tím, že se střet vyostří a USA a Čína dosáhnou vzájemné dohody o nastavení pravidel AI a toho, jaké hodnoty musí sledovat. Tyto hodnoty – jako je dodržování Ženevských konvencí, minimalizace civilních ztrát a další – se tím pádem propíšou do zbraňových systémů a vojenského velení, které je už v té době na AI analýze závislé.

Obě mocnosti si vymění část kódu, aby své centrální systémy vyrovnaly. V této době budou mít AI systémy (respektive spíše jeden systém, takzvaný artificial general inteligence) roční ziskovost okolo 700 miliard amerických dolarů (14,9 bilionu korun) a budou potřebovat datacentra v hodnotě tří bilionů amerických dolarů (64 bilionů korun). I kdyby EU postavila AI giga fabrik padesát, nebude to stačit.

Hodnoty jako prompt

A teď ta důležitá věc. Plná funkčnost Artificial general intelligence (AGI) – tedy unifikované globální superinteligence – je předními hráči v oboru očekávána do roku 2028. Do té doby by mohla stihnout datová centra postavit i Evropská unie. 

Koneckonců, co jiného by měla Evropská unie nabídnout světu, než schopnost samoregulace? Myšleno to v dobrém. Naším nejsilnějším vývozním artiklem posledních desetiletí byl mír, demokracie a udržitelnost.

Svět nebude věřit tomu, aby regulaci pro AGI napsala samotná umělá inteligence. Ne poté, co bude AGI svázaná podobnými mezinárodními smlouvami, jako je nyní jaderný arzenál. Navíc, v jádru jazykových modelů je přeci vycházet z již existujících informací, obsahu, umění a znalostí ohledně člověka a světa.

Takže pokud nechcete soutěžit s jazykovými modely (což s naším lidským mozkem a limitovaným časem ani nejde), musíte začít znovu přicházet s těmi původními, originálními nápady a hodnotami. Protože jen tak zůstane člověk centrem umělé inteligence. Jen vaše hodnoty jsou opravdovým promptem – zadáním pro jazykový model, který z něj již může vytvořit různé variace. Jestli chcete být kreativní, musíte začít přicházet s nápady, které nikoho jiného nenapadly. Být opravdový a sledovat své hodnoty. 

Evropská datová centra budou odebírat zelenou elektřinu a jejich odpadní teplo budou využívat domácnosti. A evropská demokracie vytvoří – po nějakém čase a dlouhých diskuzích – adekvátní hodnotové zadání pro AGI, které nakonec udělá celý svět lepším. AGI totiž už tou dobou bude v laptopu každého prezidenta nebo generála.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Stroj versus lidské zvíře. Proč se nemusíme bát umělé inteligence

• AI agenti zbaví firmy administrativní nudy a ušetří jim finance, věří zakladatel Talentpilotu

• Firmy chtějí inovovat, ale chybějí jim lidé. Startupy mohou být klíčem k řešení

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag