Výdejní boxy jsou hit. Teď jim hrozí regulace

Skoro polovina lidí dává při objednání z e-shopu přednost výdejním boxům, ukázal květnový průzkum Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Tedy víc než kterémukoli jinému způsobu dodání (domů, do práce, do obchodu, na výdejní místo e-shopu…). A lidí, kteří dodací boxy využívají, rychle přibývá.

„Je zjevné, že Češi o ně mají velký zájem a že se jedná o důležitou součást vybavení měst a obcí, kde navíc často nahrazují zaniklé pošty. Málokterý ukazatel přitom roste meziročně tak výrazně jako počet nakupujících, kteří boxy využívají,“ komentuje výsledky výzkumu výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.

Podle dat Asociace byl ostatně loni počet boxů kolem 12 tisíc, letos ale jejich počet odhaduje už na 15 tisíc. Dávno přestaly být vnímané jako výstřelek nebo pokus, etablovaly se.

Zároveň ale taky roste poptávka po regulaci – nebo samoregulaci – jejich výstavby. A to fakticky nebo aspoň v prohlášeních v zásadě všech zainteresovaných stran.

Dají si to, kam chtějí

Těmi jsou na jedné straně obce, ať samostatně nebo prostřednictvím Svazu měst a obcí, na druhé straně provozovatelé boxů a firmy, které je využívají. Svoje ale říká taky veřejnost, odborná i laická. A zahrát nějakou kartu by chtěl i stát, zejména ministerstvo pro místní rozvoj.

To připravuje svoji strategii, představit by ji chtělo toto léto, spolupracovat na ní má Svaz měst a obcí ČR i Asociace pro elektronickou komerci, která zastupuje podstatnou část provozovatelů boxů.

„Výdejní boxy jsou dnes běžnou součástí moderního nakupování,“ píše se na webu Svazu měst a obcí. „Firmy je však často instalují podle vlastního uvážení, bez ohledu na okolní prostředí a potřeby obyvatel. Výsledkem jsou problémy s dopravní bezpečností, vizuálním smogem či nevhodným zásahem do veřejného prostoru.ׅ“

Částečně tomu oponuje ředitel DPD Miloš Malaník. „Věc rozhodně nemůžeme zobecňovat na všechny obce, ale v našem případě často evidujeme nízký nebo někdy dokonce žádný zájem o spolupráci,“ tvrdí.

Jinou zkušenost má ale další doručovací obr PPL. „Samy obce nás pravidelně kontaktují s žádostí o vzájemnou spolupráci při umisťování výdejních boxů. Přejí si zajistit komfort a dostupnost služeb pro své občany,“ říká tisková mluvčí Michaela Tůmová.

Podle Tůmové jsou také obce pro její společnost první partner. „Po vytipování vhodné lokality se ve většině případů snažíme jako první oslovovat právě město či obec, protože městské či obecní pozemky bývají pro instalaci PPL boxu nejlépe situovanými. Když se nedaří s danou obcí či daným městem navázat spolupráci, oslovujeme tamější vlastníky soukromých pozemků “

Dotace jako červený hadr

Mediálně nejvděčnějším příspěvkem do debaty o regulování výdejních boxů byla asi Strategie pro výdejní boxy, kterou připravil ve spolupráci se zástupci 18 obcí tým designérky Veroniky Rút.

Pečlivě připravená kuchařka pro nastavení místních pravidel ovšem pozornost získala hlavně kvůli vcelku okrajovému návrhu: že by totiž obce mohly finančně motivovat majitele pozemku, na kterém má box stát, aby ho s provozovatelem boxu umístil ohleduplněji – tedy aby ho například nenechal přilepený k plotu trčet do prostoru, ale zapracoval ho do konstrukce oplocení.

Slovo dotace zafungovalo na některé lidi jako červený hadr – a zajistilo strategii výtečnou pozornost. Návrh, podle kterého si v budoucnu můžou obce tvořit svoje pravidla, tak paradoxně získal větší odezvu než už hotová a platná pravidla, která na svých pozemcích začínají uplatňovat některá města. Včetně Prahy, která svoje Pravidla pro umisťování výdejních boxů na městských pozemcích představila na konci června.

Právě zmíněná pražská pravidla se vztahují jen na městské pozemky a většina boxů je umístěna na pozemcích soukromých. Manuál Veroniky Rút jde dál, když obce upozorňuje na možnost pomocí tržního řádu nastavit určitá omezení i pro soukromé pozemky.

Radši se zregulujeme sami

Po jasnějších hranicích ale volají i samotní provozovatelé výdejních boxů. Pochopitelně nechtějí, aby jejich případnou podobu nemohli ovlivnit.

„Co se týče naší logistické společnosti One by Allegro, která provozuje One Boxy, věříme, že trh je připravený na samoregulaci. Všichni relevantní hráči na trhu se také jeví jako ochotní respektovat stávající směrnice a v případě potřeby spolupracovat na vytváření nových,“ říká Tomáš Dejmek z Allegra.

„Pravidla jsou určitě potřeba, protože nesprávné umístění boxu může způsobit řadu problémů nejen architektonických, ale i bezpečnostních,“ doplňuje provozní ředitel OX Pointu Vladislav Král a dodává, že jeho firma důrazně dbá o to, aby její boxy zapadly do vizuálního kontextu měst a obcí.

Do jednání se Svazem obcí a ministerstvem pro místní rozvoj se proto zapojuje i Asociace pro elektronickou komerci, mezi jejíž členy podstatná část provozovatelů výdejních boxů patří. A pokud to jde, snaží se zapojit i jinak.

„Z vlastního podnětu jsme před časem projevili zájem a s Veronikou Rút jsme se osobně setkali,“ říká tisková mluvčí PPL Michaela Tůmová. Společnost prý chtěla spolupracovat na přípravě jejího manuálu. „Ačkoli jsme se snažili na úvodní schůzku navázat, bohužel s námi paní Rút další kroky neprojednávala,“ dodává Tůmová. Firma nicméně jednala třeba s pražským Institutem plánování a rozvoje, který připravoval pražská pravidla.

Asi nejdál šla Packeta (tedy Zásilkovna), která už proaktivně připravila svůj vlastní stručnější Manuál pro instalaci Z-BOXů.

Jen aby se šrouby neutáhly moc

Přepravní firmy ale varují před případnou příliš svazující regulací. „K regulaci je nutné přistupovat uváženě, protože výsledkem může být zdražování služeb a omezení dostupnosti. A to nakonec pocítí zákazníci – ti, kteří v celé diskuzi někdy paradoxně chybějí,“ říká Ondřej Luštinec, mluvčí Packety.

Ředitel DPD Miloš Malaník zas upozorňuje na to, že zatímco se u nás objevují požadavky na regulaci, do věci může promluvit ještě úplně jiný veliký hráč. Pravidla pro boxy se podle něj začínají chystat na evropské úrovni.

„Jednotlivé státy Evropské unie včetně Česka zatím regulace berou po svém – nebo je neřeší,“ říká Malaník a poukazuje na to, že pro nadnárodní firmu to může představovat značné komplikace, pokud chce zachovávat jednotnou tvář značky. Když se totiž mluví o regulaci, není řeč jen o umisťování boxů, ale přicházejí i požadavky na jejich vzhled.

„Požadavky na případně sjednocení musí brát v úvahu ekonomiku boxů,“ říká Malaník. DPD před několika měsíci měnila vzhled boxů, které ladila do méně výrazně šedé. Změna polepu jednoho boxu může podle Malaníka stát jednotky tisíc. „Jednoduše pak lze spočítat, co by to znamenalo u všech boxů v Česku, a to jde opravdu jen o samolepky, ne o technické sjednocení (materiál, výška, solární panely atp.),“ upozorňuje s tím, že pokud se budou zavádět jednotná pravidla, měli by provozovatelé na změny mít dostatek času.

Praha například ve svých pravidlech doporučuje boxy jen v odstínech šedé s bílou a s relativně malým logem. Tato pravidla ale mají platit především pro nové boxy.

A co na to občan?

Výdejní boxy se staly samozřejmostí. Je to budoucnost doručování, která se ustavuje jako nový normál. Má svoje pozitiva pro konkrétní zákazníky, kterým přináší značné pohodlí a časovou flexibilitu, nahrazuje klasické poštovní doručování.

Znamená taky menší dopravní zátěž, protože jedna cesta k boxu zastoupí mnoho cest na jednotlivé adresy. Má tedy jasná pozitiva i pro obce. O tom, že jsou boxy nezbytné pro byznys svých provozovatelů a jak moc podporují celou rychle se rozvíjející oblast e-commerce, není třeba mluvit.

Není ani otázka, jestli vzniknou nějaká jasnější pravidla. Bojuje se ale o to, kdo si při jejich tvorbě prosadí víc svých zájmů. Je to napínavé sledovat. Zásadní otázka ovšem je, co to nakonec přinese zákazníkům a jestli to nějak neomezí jejich komfort. Když to nakonec kromě užitečného bude i krásné, asi se nikdo nebude zlobit.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Internetová tržiště drtí malé e-shopy. Jak přežít v éře gigantů

• Jak na vlastní e-shop? A vyplatí se tržiště? Experti radí, jak uspět v online světě

• Čínské cetky zaplavují Evropu. Postaví se Brusel konečně na odpor?