Postavili si hlavu a změnili korporát. Digitalizace chce odvahu, hlásí strůjci „továrny budoucnosti“

Změnit smýšlení nadnárodního korporátu není snadná věc. Je to jako otáčet na moři obří tanker: chce to čas, notnou dávku plánování a především znalost vod. V případě závodu nadnárodní společnosti Continental v Brandýse nad Labem – který na rozdíl od mateřské společnosti nevyrábí pneumatiky, ale multimediální systémy pro sektor automotive – se potkalo všechno.

Bez jasné (a někdy až tvrdošíjně prosazované) vize by to ale nešlo. A tenhle příběh je hlavně o ní: o silném mandátu svěřeném do rukou lidí, kteří nechtěli digitalizaci dělat jen proto, že je trendy. Měli jasný cíl: cokoli, co se udělá, musí dávat smysl. A ideálně usnadnit život lidem i podniku.

Cesta brandýského Continentalu k nejprestižnějšímu ocenění v oboru může sloužit jako inspirace nejen pro podnikatele bez rozdílu velikosti, ale s trochou té dramatizace bezesporu i pro hollywoodské scenáristy.

Začít je třeba od píky

Do Brandýsa, malého města s přibližně 20 tisíci obyvateli nedaleko Prahy, jsme se na pozvání České inovační platformy vydali začátkem října. Zajímalo nás, jak to zdejší závod dotáhl až do prestižní sítě digitalizačních a automatizačních premiantů z celého světa: Global Lighthouse Network.

Prestižní společenství vzniklo na půdě Světového ekonomického fóra. Ve spolupráci s konzultantskou společnosti McKinsey skrze něj oceňuje továrny po celém světě, které jsou průkopníky digitální výroby a představují tu nejvyšší úroveň inteligentní výroby a digitalizace.

Brandýský Continental (dnes Aumovio – viz box) se do sítě dostal loni na podzim. Cenu si zástupci závodu převzali v Davosu letos v lednu. „Když tuhle cenu dostanete, vlastně vám tím říkají, že jste naprostá špička v digitalizaci a automatizaci,“ vysvětluje šéf digitalizačního týmu Michal Fichtner.

Jak toho dosáhli? O tom jsme se pobavili s dvojicí nejpovolanější: vedle Michala Fichtnera usedl ještě Jakub Hamerník, který s ním a tehdejším šéfem brandýského závodu digitalizační proces v roce 2015 odstartoval. „Tehdy jsme si řekli, co přesně budeme dělat. Nechtěli jsme digitalizovat jen proto, že nám to někdo řekne,“ shodují se.

Vedle toho, že veškeré práce musely mít viditelné výsledky, si řekli ještě jednu důležitou věc: že nebudou na digitalizační agendu nabírat žádné nové lidi, ale tým postaví z interních lidských zdrojů. Stejně jako se do digitalizačního týmu rekrutovali Fichtner s Hamerníkem. „Datovou analýzu nám tu teď dělá například kolegyně původně z oddělení kvality,“ říká Fichtner.

Když digitalizovat, tak pořádně

Továrna Continentalu, dnes rozdělená na dva závody Brandýs 1 a Brandýs 2, začala na pozemcích nedaleko Prahy růst už v roce 1998. Zaměstnává okolo dvou tisíc lidí a patří k největším zaměstnavatelům ve Středočeském kraji. Vyvíjejí a vyrábějí tu na klíč multimediální zařízení pro takřka všechny velké automobilové koncerny.

Výroba se postupně rozšířila až do dnešní podoby, kdy si zde dokážou vyrobit prakticky kompletní multimediální systémy – od výroby a osazování plošných spojů přes lisování plastových dílů až po lepení displejů a finální lakování. Vedle výrobních prostor se časem závod rozšířil i o plně automatizované sklady. „Na ty se sem jezdili dívat třeba i z Rohlíku,“ říká Fichtner.

Deset milionů čipů denně. Unikátní výroba v Rožnově navazuje na věhlas někdejší Tesly

Sám v Continentalu působí už sedmnáct let, jeho kolega Hamerník šestnáct. Za tu dobu ve firmě prošli řadou pozic, od výroby přes údržbu až po IT. Porozuměli tak procesům uvnitř i vně firmy, a právě díky tomu začali změny sami navrhovat a zavádět. Fichtner, který má dnes na starost globální vedení digitalizace s týmem nadšenců za zády, začínal u pájení plošných spojů.

Cesta k digitální firmě nebyla snadná. Podle Fichtnera bylo nejtěžší přesvědčit lidi, že mají svoje excelovské tabulky nahradit interně vyvíjeným nástrojem. A vedení zas o tom, že nemalé investice do potřebných technologií dávají smysl. „Začali jsme dělat malé věci, abychom ukázali, že to funguje. Až pak jsme přišli a řekli: Potřebujeme privátní 5G síť,“ vypráví Fichtner.

Z jeho slov se zdá, že někdy šli doslova hlavou proti zdi. Přeučování lidí zvyklých na lokální reporty v Excelu si vyžádalo i radikální kroky. „Jednoho dne jsme jim zkrátka řekli, že jestli nepřejdou na centrální systém, tak jim ten Excel smažeme,“ směje se. 

Vše na jednom místě

Jako hlavní výhodu IT systémů navrhovaných a vyvíjených „v baráku“ vidí Fichtner vedle jasného zadání také rychlost. „Externí firma vám klidně sdělí, že to budou vyvíjet rok. My to ale potřebujeme hned!“ vysvětluje. Postupně díky tomu dosáhli tak robustního systému, že vedení má kdykoli jasný přehled, co, kde a kdy se ve výrobních halách děje.

„Ke každému výrobku máme data, z čeho jsme to vyrobili, kdy jsme to vyrobili, jaké byly výrobní kroky, testovací kroky, jaké byly limity, co jsme naměřili… A tohle všechno uchováváme minimálně 20 let. Za tu dobu, co jsem tady, jsme to tedy nikdy nemazali,“ ilustruje Fichtner, co v Continentalu, dnes Aumoviu, znamená pojem „big data“.

Jak to vypadá v Aumoviu? Nahlédněte do galerie

Aumovio

Aumovio

Další obrázky v galerii (8)

„Najednou to celé mělo hlavu a patu. Když pak ředitel závodu jel na setkání s ostatními plant managery, kteří reportovali v Excelu, on si jen na mobilu vlezl do námi vyvinutého systému a řekl: Koukejte,“ popsal jeden z „wow“ momentů, který stál za rozšířením jejich řešení i do dalších továren Continentalu po celém světě. „Dneska tak sloužíme jako taková malá laboratoř pro celý korporát.“

Systém, který v Brandýse vyvinuli, se postupně rozrůstá. Jedna centralizovaná databáze umožnila rozvíjet i celou řadu na první pohled nesouvisejících aplikací – třeba zaměstnanecký systém, skrze který si lidé rezervují místa ve sdílených kancelářích, objednávají obědy a podobně. HR oddělení zas díky tomu má silný nástroj pro plánování směn a přehled o lidských zdrojích.

Kdo by ale po těchto řádcích sklouzával k představě jen o nějakém sofistikovaném CRM systému, zmýlil by se. Místní digitalizace a automatizace dospěla do takové hloubky, že jsou schopni nejen výrobní linky digitálně obsluhovat, průběžně kontrolovat a optimalizovat (i za pomocí AI), ale rovnou je i celé digitálně navrhnout. A to včetně rozmístění a odladění operátorských pozic – tedy včetně ergonomie pracoviště, které v digitální formě schvalují i příslušné úřady.

Digitální dvojčata

Tahle takzvaná „digitální dvojčata“ má ve firmě na povel Jakub Hamerník, který od roku 2020 rozvíjí tehdy nově vzniklé oddělení Smart Automation. Jeho význam postupně zesílil a dnes má na starosti především simulace výroby – od produktu, přes chování robotů, celé linky až po optimalizaci výrobní haly včetně navrhování ideálních zásobovacích tras a jejich kapacit.

„Používáme 3D modely pracovišť, které pospojujeme. A využíváme virtuální svět k tomu, abychom simulovali celou cestu produktu a všechny kroky robotů, to všechno samozřejmě jedna ku jedné,“ vysvětluje Hamerník. Díky těmto simulacím pak dokážou navrhnout, a především zprovoznit novou výrobní linku podstatně rychleji než v běžném režimu.

„A pak nastává ten krásný den, kdy začnete vyrábět. A zase sbíráte data z reálných robotů, všechno to máte pomocí 5G sítě okamžitě k dispozici, a ta data zase dostanete do virtuálního světa,“ popisuje s neutuchajícím nadšením nekonečný kolotoč postupné optimalizace. Dnes už to ovšem podle něj není ani tak vítaný bonus přinášející značené úspory, ale nutnost.

„Bývaly doby, kdy jsme jeden produkt vyráběli i deset let. To už neplatí – zákazníci, tedy my všichni – vyžadují rychlý technologický vývoj. A tomu odpovídá i životní cyklus výrobků,“ říká s tím, že právě ona „digitální dvojčata“ výrobních linek umožňují továrně rychle se přizpůsobovat požadavkům zákazníků – v případě Aumovia největších automobilových koncernů světa.

Plně virtuálně takhle prý dokážou odladit i vysoce sofistikované výrobní procesy. „Třeba tady máme výrobní linky, na kterých vyrábíme přes jejich různou kombinaci deset různých variant produktů,“ ukazuje živý digitální model, díky kterému lze nastavit nejen celý výrobní proces, eliminovat kolize robotů, ale naplánovat i skladové zásoby a veškeré výrobní parametry.

„Máme ověřeno, že díky virtuálnímu návrhu a odladění výrobních linek ušetříme oproti běžnému režimu dvacet procent času,“ dodává pádný argument pro „digitální dvojčata“ Hamerník, který v rámci vývoje úzce spolupracuje i s vědeckou komunitou – mimo jiné s Českým vysokým učením technickým v Praze či v evropském projektu RAASCEMAN.

Cesta k „majáku“

Digitalizace tu míří k několika cílům. Za prvé k systému, který Hamerník nazývá „Designed in Europe, produced in China“ („protože podle vašich výkresových dokumentací a vašeho softwaru vám to vyrobí kdokoliv“). A za druhé kompletně digitálnímu managementu výroby, kdy každý výrobek napříč továrnou bude mít svůj čip a díky geolokaci v privátní 5G síti tak bude v jakoukoli dobu jasné, kde přesně se nachází.

„Chceme vědět, kde máme výrobky, kde máme paletky, a spolu s tím změnit i celý údržbový systém – tedy vědět, jak a kdy šlo zařízení na údržbu, jak dlouho tam zůstalo, kde bylo, kdo ho udržoval. Prostě kompletní management výroby,“ nastiňuje další plány Hamerník. Bonusem takového systému je pak inventura „na jedno kliknutí“. „Ihned máte přehled, co kde máte.“

Zní to možná jako sci-fi, ale už dnešní úroveň digitalizace brandýské továrny bere dech. Její vedení má kdykoli přehled o výrobním procesu, produktech, chybovosti, skladových zásobách… To vše především díky sběru obrovského množství dat z výroby. K jejich zpracování dnes používají také umělou inteligenci, která jim pomáhá včas odhalit možné problémy.

Digitální Oskaři v novém. Startuje soutěž, která propojuje inovace, byznys i odvahu ke změnám

„Když nemáte data, neuděláte nic. Neuděláte simulace, neuděláte AI, neuděláte reporting, nevíte, kde jste,“ říká rázně Fichtner. Právě tahle cenná datová platforma podle něj stála i za oním prestižním oceněním Lighthouse, o které začali z rozhodnutí vedení firmy usilovat už v roce 2021.

„Na téhle jediné datové platformě chceme stavět všechny svoje aplikace, dávat do ní všechna data a je absolutně nemyslitelné, že bychom na to měli nějaký nový systém. Alespoň dokud jsem tady.“

I v tomhle případě se ale projevila tvrdohlavost tehdy čerstvě plnohodnotně fungujícího digitalizačního oddělení. Složitou a velmi podrobnou žádost postavenou na zhodnocení konkrétních praktických aplikací vyplnili sami bez pomoci externí poradenské firmy. V oboru takový přístup není zvykem a je spojen s rizikem, že „to nevyjde“. Vyšlo.

„Můžete mít milion excelů, které někdo vyplňuje, ale to není datová platforma. To je jenom cesta k totálnímu šílenství, protože vám to někdo bude pořád přepisovat. A vy se nikdy nedoberete pravdy,“ zní ústy Michala Fichtnera jedno z nejdůležitějších sdělení naší návštěvy.

A dodat by se chtělo ještě jedno: Everything is possible. Motto, které má Michal Fichtner na svém profilu na LinkedInu a dokonale popisuje odhodlanost, se kterou z Brandýsa nad Labem postupně dosáhli změny ve smýšlení celého nadnárodního korporátu.

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Digitalizovat chceme, ale nemáme peníze, hlásí firmy. Brzdí je i obavy zaměstnanců

• Kamera na výrobní lince lidi nenahradí. Dá jim ale reálná data, říká podnikatel

• Panely jsou jen začátek. Fotovoltaiku táhnou hlavně chytré technologie, říká průkopník oboru

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag