Firmu vymyslel na zastávce, teď cílí na miliardu. Na startu byla jen spousta ambicí a naivity, říká
Společnost Divelit system je česká technologická firma zabývající se vývojem elektroniky a softwaru na zakázku. Za jejím zrodem stojí absolvent Ústavu mikroelektroniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Matěj Očenášek. O své firmě tvrdí, že jsou něco jako produktovka s vývojem „na klíč“.
Firma se pohybuje zejména v oblasti takzvaných průmyslových embedded systémů. Přestože se skládá z týmu profesionálních vývojářů, kterých je na trhu nespočet, disponuje Divelit oproti jiným společnostem významnou výhodou.
„Někteří lidé by naši firmu popsali jako design house. Naše přidaná hodnota spočívá v tom, že děláme kompletní produktový vývoj. To znamená, že pro klienty zajišťujeme opravdu celý vývoj elektroniky od prototypování přes certifikace, technickou dokumentaci až po softwarový vývoj a zavedení do výroby,“ vysvětluje CEO firmy Matěj Očenášek.
„Nevyvíjíme něco do polotovaru. Předáváme zákazníkům výrobky, které mohou vzít a dát je na trh,“ dodává.
Kromě vývoje dokáže firma zajistit plán celého projektu, rozpočet i analýzu rizik. Vlastní také svou laboratoř, takže služby zahrnují i samotnou výrobu včetně přípravy vzorků.
„Na pre-certifikačních testech spolupracujeme s partnery, kteří mohou podobné testování provádět ve svých laboratořích. Patří mezi ně i VUT nebo Technická univerzita v Liberci,“ zmiňuje absolvent brněnské techniky s tím, že právě komplexnost celé služby je to, čeho si zákazníci cení nejvíce.
Mezi technologie, se kterými ve firmě pracují, patří zejména polovodičové čipy. Konkrétně mikrokontroléry a mikroprocesory s ARM jádry, přičemž nejčastěji využívají jádra M-kortexová a A-kortexová. První typ slouží pro real-time operace, jelikož dokáže okamžitě reagovat a má nízkou spotřebu, druhý je naopak určený pro výkonnější aplikace s plnohodnotnými operačními systémy.
Kromě výrobků, které připravují na zakázku, mají ve firmě i několik vlastních zařízení spadajících do oblastí automotive, energetiky nebo přístupových systémů.
Jedním z nich je například M-Kit, softwarový nástroj, který vývojářům elektroniky umožňuje snadno připojit, ladit a testovat vývojové desky, mikrokontroléry a senzory. Mimo jiné získali také mezinárodní patent na technologii pro bezklíčový přístup do automobilů, který posiluje automobilovou bezpečnost.
Mezi klienty, kteří se společností Divelit spolupracovali, patří významné firmy jako Rieter nebo Linet, pro který vyvíjeli řešení pro servis nemocničních lůžek a jejich příslušenství nebo senzor proti nárazům nemocničních lůžek.
Nápad se zrodil při čekání na autobus
K založením vlastní firmy Očenáška inspiroval dědeček. „Měl jsem obrovskou touhu dokázat něco víc a můj děda během svého života pracoval na spoustě složitých projektů po celém světě. Říkal jsem si, že bych to mohl mít také v genech,“ vzpomíná s úsměvem.
Při uvažování nad tím, co by vlastně chtěl dělat, jej napadlo, že by bylo dobré více propojit bezpečnost aut s telefonem. A tak vznikl Divelit. Ve třeťáku na střední, na autobusové zastávce po cestě z tréninku. „Neměli jsme nic. Jen přemíru ambicí a spoustu naivity,“ říká pobaveně.
U zrodu firmy byli dva. „Já technicky slabší a kolega technicky silnější. Ale řekli jsme si, že potřebujeme ještě někoho, kdo bude rozumět byznysové stránce, takže jsme přibrali dalšího kamaráda a jeho bratra,“ vysvětluje Očenášek.
Postupně se začali věnovat prvním elektronickým zařízením, až se s jedním ze svých nápadů vydali do Škody Auto. „Více méně jsme tam jeli s papírem, nápadem a nějakou drobnou elektronikou. V té době jsme věděli o autech pramálo a mysleli si, že to bude stačit. Rychle jsme zjistili, jak je automobilový průmysl komplikovaný,“ vzpomíná.
Ačkoliv projekt u automobilky neuspěl, získal si pozornost a otevřel firmě dveře k vývoji dalších technologií. Divelit oficiálně vznikl v roce 2017 a místo snahy prorazit přímo k výrobcům aut se zakladatelé začali orientovat na dodavatelské firmy, které potřebovaly vývoj elektroniky pro různé průmyslové aplikace.
„Náš první velký zákazník byl Jablotron. To byl pro nás takový game changer, i když spolupráce nedopadla úplně úspěšně,“ popisuje Očenášek. V současnosti má však Divelit 25 zaměstnanců a dvě pobočky – v Brně a v Olomouci.
Největší výzvou je people management
Přestože společnost založil Očenášek už na střední škole, do podoby, v jaké funguje teď, musela dospět. „Když jsme začínali, nevěděli jsme v podstatě nic. Nešel nám projekt management, nešel nám obchod. Všechno jsme se učili dělat za pochodu,“ popisuje a doplňuje, že až později pochopili, že je potřeba vycházet z reálných potřeb klientů.
Dnes, když vymýšlí vlastní novou službu či výrobek, začínají už automaticky rozhovory s potenciálními zákazníky a partnery, díky čemuž odhalí, co firmy skutečně potřebují. Následně je totiž mnohem snazší s novinkou prorazit na trhu.
I když je primárním fokusem společnosti orientace na trh, věnuje pozornost také inovacím a novým technologiím. Byla první českou firmou zapojenou do konsorcia FiRa zabývajícího se technologií UWB (Ultra-Wideband = bezdrátová technologie pro komunikaci na krátké vzdálenosti, která využívá velmi široké spektrum frekvencí k dosažení extrémně přesné lokalizace). „S touto technologií si neustále pohráváme, protože věříme, že jednou bude schopná konkurovat třeba Bluetooth nebo Wi-Fi,“ prohlašuje Očenášek.
Ve firmě aktivně spolupracují také s VUT, kde zakladatelé studovali. Podílí se na přednáškách, nabízí studentům odborné stáže a podporují myšlenku, že univerzita by měla být inkubátorem inovací.
„Studium na VUT mi přineslo klíčové znalosti, které se rozhodně nedají najít na internetu. Kromě toho ale také skvělé kontakty, protože klíčové lidi v Divelitu jsem poznal během studia,“ osvětluje absolvent a přiznává, že skloubit vysokoškolské studium a vedení firmy pro něj bylo náročné. „Rok, kdy jsem státnicoval, byl asi nejtěžší v mém životě.“
Zprávy z VUT
Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.
Největší výzvou, se kterou se za dobu fungování firmy museli zakladatelé vypořádat, není podle Očenáška nic z byznysové ani technologické sféry, ale angažování lidí a jejich motivace.
„Nejtěžší je objevit, proč tu práci dělají. Protože nechceme, aby to brali jen jako práci, ale aby se cítili dobře a byli do toho ponoření. Externí motivace funguje jen do určitého bodu zlomu, proto se neustále snažíme hledat vnitřní motivaci našich zaměstnanců,“ popisuje.
Cílem je miliarda
A jaké má společnost Divelit vize do budoucna? Stát se firmou, která bude úspěšná na celosvětovém trhu.
„Pokud bych to měl vyčíslit, je to miliarda v korunách, což je samozřejmě dlouhá cesta a my jsme opravdu na začátku. Ale je to metrika, na kterou jsme schopni zacílit a směřovat k ní. Cílem je tedy najít globální produkt nebo řešení, které nás tam dostane,“ sděluje Očenášek.
„V současnosti se hodně zajímáme o oblast chytrého zemědělství a pomalu hledáme problémy, které je potřeba v agrárním průmyslu řešit. Přemýšlíme, co by ‚ten‘ výrobek měl být,“ uvádí s tím, že je pro něj důležité podporovat vývoj a výrobu na českém trhu.
Zároveň však mají také první zahraniční klienty, proto nevylučuje, že další pobočka Divelitu by mohla vzniknout mimo Českou republiku. „Jednalo by se ale spíš o byznysovou kancelář než laboratoře pro vývoj nebo výrobu. Chceme, aby zařízení vznikala v tuzemsku,“ vysvětluje Očenášek.
Přestože se firma neustále rozvíjí a expanduje, není jejím cílem donekonečna růst. „Velikost firmy musí reflektovat reálnou přidanou hodnotu, kterou dodává na trh,“ uzavírá generální ředitel.
O vás, pro vás. Podnikavé Česko slaví dva roky
Projekt Finmag.cz Podnikavé Česko mapuje příběhy malých a středních podniků, které tvoří páteř naší ekonomiky. Už téměř dva roky systematicky dokazujeme, že i velký byznys lze dělat mimo velká města. A hodláme v tom pokračovat i dál! Pokud máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh, pošlete nám ho.
Finmag.czZaujali jsme vás? Pokračujte...
Jak uspět v podnikání? Unikátní analýza desítek příběhů našla odpověď
Uklízečka je u nás sprosté slovo, říká majitelka úklidové firmy. Práci dává hlavně Ukrajinkám
Z jedné krávy třicet párů bot na míru. FARE chce z luxusu udělat standard
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
Zdroj: FinmagBYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Nejnovější podcasty
