Startupová scéna očima expertů. Co se Česku povedlo a co ho teprve čeká?

Rok 2025 byl pro český ekosystém rokem velké odolnosti a potvrzením dospělosti. Celkový objem investic ve výši 13,5 miliardy korun ukazuje, že i v náročnějších ekonomických podmínkách mají investoři o české nápady zájem. Klíčovým trendem byla silná koncentrace kapitálu, což potvrzuje globální příklon investorů k prověřeným projektům s jasnou cestou k zisku.

Startupový ekosystém začal jasně formulovat a vysvětlovat překážky, které ho brzdí, a přináší návrhy řešení. Vyústilo to ve schválení nové úpravy ESOPů. Kromě toho v CzechInvestu začala fungovat Koordinační rada pro investory a startupy, která ve spolupráci se sektorem analyzuje příklady dobré ze zahraničí a přináší možná opatření pro naplnění ESNA standardů.

Co se letošního roku týče, technologické trendy jsou a budou pravděpodobně celkem konstantní. Top je GenAI, AI agent, ale i Low-Code Software. Příležitost je v energetické transformaci či práci s daty kyberbezpečnosti, kde české firmy tradičně excelují. Vláda se chce mimo jiné zaměřit na zavedení startupového zákona či zjednodušit byrokracii - viz kapitola Hospodářství, průmysl a energetika v programovém prohlášení vlády.

Důležité je také podporovat transfer technologií z výzkumu do komerční praxe. To vše s cílem zlepšit startupové prostředí a mít v Česku víc úspěšných startupů.

Pro vývoj startupového prostředí byly loni zásadní dvě události: založení České startupové asociace a schválení nové úpravy zaměstnaneckých akcií (ESOP). Obojí je úzce propojené. Práce na ESOPech v roce 2024 stála u zrodu asociace, když se ukázalo, že startupový sektor potřebuje pro komunikaci s ministerstvy sjednotit hlas a začít intenzivně komunikovat s politiky. Díky tomu se povedlo ESOPy vysvětlit politikům a dostat návrh do Sněmovny, kde byl schválen.

Pro letošek doufám, že startupové a investiční klima budou hodně ovlivňovat pro-startupové a pro-investiční kroky nové vlády. Pokud se dokončí návrh startupového zákona, připraví daňové pobídky pro investory a bude se pracovat na dalších zlepšeních startupového prostředí, zmíněných v hospodářské strategii staronového ministra průmyslu Karla Havlíčka, pro zakladatele i investory to bude výrazný signál, že se dějí pozitivní změny. To by mohlo povzbudit jak víc zakladatelů k založení startupu, tak víc investorů k investicím do nich.

V roce 2025 se ESOPy konečně pohnuly správným směrem. Není hotovo, ale poprvé máme pocit, že zaměstnanecké akcie přestaly být okrajové téma. Práce ve startupu není bez rizika, ale díky novému nastavení bude konečně možné týmy odměnit podílem na úspěchu, ke kterému přispěly.

V roce 2026 je nejvyšší čas podívat se na to, jak vlastně pracujeme. Model práce od 9 do 17 hodin na hlavní pracovní poměr přestává fungovat pro talenty i pro rychle rostoucí firmy. Praxe už je jinde, teď je potřeba, aby ji systém dohnal.

Rok 2025 vnímám jako moment, kdy se venture kapitál symbolicky „vrátil ke kořenům“. Největším trendem není umělá inteligence, ale fakt, že investoři začali opět masivně soustředit svou pozornost na odvětví, která stojí na fyzických technologiích: robotika, biotechnologie, polovodiče, vesmírné technologii a samozřejmě obrana. Paradoxně se jedná o návrat k tomu, co technologickou revoluci původně odstartovalo: ne software, ale atomy. Éra bitů přišla až později. V roce 2025 se ukázalo, že deeptech není „vedlejší kategorií“, ale oblastí, kde se otevírají největší příležitosti – a trh venture kapitálu to začal brát velmi vážně.

Druhým klíčovým fenoménem je evropské probuzení – nebo aspoň jeho první skutečné známky. Evropa pochopila, že nemůže dlouhodobě stát na amerických technologiích ani na americké obraně, což přineslo pozitivní otřesy celého ekosystému. Byli jsme svědky růstu evropských startupů, což ukazuje, že evropský talent může hrát globální ligu. V roce 2025 se trh nejen stabilizoval, ale zároveň se začal přetvářet směrem k odvětvím, která jsou strategická a důležitá z dlouhodobého hlediska.

Pro letošní rok očekávám, že tyto trendy nebudou slábnout, ale naopak se dramaticky zintenzivní. Už loni jsme v Evropě viděli masivní navyšování veřejných rozpočtů na kritické technologie, s důrazem na obranu a vesmír – a vlády otevřeně deklarovaly, že část těchto prostředků půjde přímo na nákup strategických inovací od startupů. Tento posun směrem k „smart procurementu” – inteligentnímu zadávání veřejných zakázek – může být pro evropský deeptech klíčový. V roce 2026 proto očekáváme mnohem víc významných vládních zakázek pro startupy v segmentu obrany a dual-use technologií (použitelných pro civilní i vojenský sektor, pozn. red.), což urychlí jejich vývojové a výzkumné R&D cykly a celý sektor to posune vpřed.

Zároveň ale bude rok 2026 obdobím, kdy se startupová ekonomika pod tlakem stále zrychlujícího vývoje umělé inteligence ještě víc promění. Budeme se dále přibližovat konceptu, který ještě před několika lety působil jako sci-fi: společnosti v hodnotě miliardy dolarů s jedním zakladatelem a minimálním týmem. Pro investory to bude rok, kdy se vyplatí být blízko deeptechu, infrastruktuře a obraně. Také se ale budou muset připravit na startupy, které porostou úplně jiným tempem, než na jaké jsme zvyklí.

Na jaře nástup umělé inteligence DeepSeek probudil i poslední „spáče“, kteří do té doby brali AI na lehkou váhu. Dnes všechny startupy i fondy venture kapitálu aktivně využívají AI ve vývoji softwaru, analýzách, zákaznické podpoře, interních procesech, rychlých inovacích, optimalizaci produktu a tak dál. AI udělala během roku obrovský pokrok a stává se nedílnou součástí všech softwarových nástrojů, které denně využíváme.

Je zřejmý růst objemu investičního kapitálu, roste počet fondů rizikového kapitálu i andělských investorů.

Výrazně vzrostl zájem investorů o inovace ve vojenských technologiích: defence a dual-use. Vysoké ceny veřejně obchodovaných akcií, nemovitostí a zlata v závěru roku nutí investory přemýšlet o alternativách: o private equity (vlastnictví podílů ve firmách, které nejsou veřejně obchodované) a venture kapitálu.

„Fenomén Trump“ posiluje spolupráci mezi evropskými investory – kdo jiný by měl věřit budoucnosti, rozvoji a blahobytu v Evropě než místní kapitál? Pozorujeme zlepšující se počet i kvality startupových investičních příležitostí napříč Evropou. Loni jsme se v Purple Ventures rozhodli pro jedenáct nových investic v Česku, na Ukrajině, v Británii, Spojených státech (český zakladatel), v Uzbekistánu a v Singapuru (Čech). Konečně se formují první penzijní fondy investující v Česku do dlouhodobého rizikového kapitálu.

Pokud vezmeme v úvahu, že během několika let patrně dorazí doba obecné umělé inteligence (AGI), tak je v případě zakladatelů současných startupů potřeba klást si otázku, jestli jejich obchodní model bude vůči AGI imunní, nebo ho bude AGI ohrožovat, či naopak posilovat. Obecně je tedy třeba brát vliv AI mimořádně vážně, chytře AI nástroje využívat, neustále se vzdělávat – a zároveň si budovat kritický nadhled nad umělou inteligencí. Není a nebude všespásná a „human in the loop“ (vliv člověka na rozhodování AI, pozn. red.) bude mít hodnotu ještě dlouho.

Letos tak bude pokračovat nastupující trend startupů o pár sehraných lidech, kteří rychle iterují, „pákují“ AI a rychle rostou, aniž by potřebovali nabírat desítky lidí. S nahromaděným kapitálem díky tomu vystačí mnohem déle.

Na domácí půdě se snad dočkáme obrovského posunu ve formě startupového zákona, který by měl definovat startup a zjednodušit mladým inovativním firmám s mezinárodními ambicemi život, včetně legalizace najímání expertů (vývojářů) na IČO, plus by mohl přinést například možnost daňových odpisů pro investory. Na evropské půdě bychom se měli dočkat 28. režimu pro volnější, jednotnější působení startupů napříč EU, ale bazírování na místním jazyce a zvyklostech bude mít k faktickému jednotnému trhu stále daleko.