Digitalizace státu za všechny prachy. Pomůžeme si s premiérem, který nepoužívá počítač?

Digitalizace Česka je příběhem o zemi, kde zítra bude znamenat pořád včera. Projekty, jejichž cílem je posunout zemi do digitální doby, se leckdy vlečou i déle než deset let. Nejvyšší kontrolní úřad teď ve své souhrnné zprávě o digitalizaci veřejné správy upozorňuje, že stát za projekty utratil miliardy, aniž by je dokázal dotáhnout do konce.

Vláda Andreje Babiše teď slibuje, že digitalizaci státu urychlí a dokončí. Dá se tomu věřit?

Mrháme penězi i časem

Ve zmíněném reportu NKÚ připomíná, že ani 50 miliard korun, které stát vložil do digitalizace v letech 2020 až 2024, nestačilo na to, aby dosáhl vyhlášeného cíle – plně digitálních služeb.

Cíl byl naplánován na loňský únor, kdy lidé měli získat právo komunikovat se státem digitálně. Realita byla žalostná: u služeb státu, plánovaných k digitalizaci pomocí samoobslužných portálů, se to podařilo pouze z 18 procent.

Tahle blamáž se však dala předpokládat. Už z dřívější zprávy o modernizaci veřejné správy vyplynulo že podstatná část ze stovek milionů, které vláda do digitalizace vložila do roku 2023, vyletěla komínem. Finance nevedly k zamýšlenému snížení nákladů, nepoklesla ani administrativní zátěž obyvatel, podnikatelů a firem.

Sliby chyby. Povinností dál přibývá, nic s tím nezmohli Fiala ani Babiš

Povinnost digitalizovat služby, stanovenou do loňského února, museli zákonodárci novelou zákona prodloužit na únor příštího roku. Zkušenosti však naznačují, že ani na tento termín se nedá spolehnout.

NKÚ se digitalizací státu zabývá systematicky a její kontrolní zprávy nejsou radostným čtením. Ve zprávě o digitalizaci vízových a pasových služeb z počátku letošního roku například kontroloři upozorňují, že systémy ministerstev vnitra a zahraničí nejsou propojené. Vyžadují manuální přepisování dat i využívání kurýrů. Tím, že se digitalizace nestihla, musí stát současně provozovat dva systémy – starý a nový digitální –, což náklady na informační podporu dokladů několikanásobně zvyšuje.

Peníze pálí stát i v digitalizaci justice, která se připravuje už osmnáct let – od roku 2008. Odkládá se elektronická tvorba zákonů i elektronický spis. Trestuhodně mrháme časem i penězi. Ve třetí dekádě 21. století trvá absurdní stav, kdy člověk, který chce nahlížet do spisu, musí cestovat přes celou republiku. A pokud nebude elektronický spis dokončen do letošního října, ztratí stát nárok na unijní dotaci ve výši 90 milionů korun.

Pacient, nebo kurýr?

Opožďují se také projekty spadající do kategorie eZdraví. Elektronické žádanky o vyšetření nabraly šestileté zpoždění. Pacienti jsou leckdy nuceni fungovat jako kurýři papírových zpráv zakládaných do šanonů.

Pravda, leccos se podařilo. Namátkou – řidičák a většinou i důchod si vyřizujeme elektronicky, prokazujeme se eDoklady, pro léky si chodíme s eReceptem, online vyplňujeme daňové přiznání a pro přístup ke státním službám využíváme bankovní identitu – což je ale především zásluha bank, ne státu.

Něco se povedlo i na ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento resort se chlubí třeba možností podávat online žádosti o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti. NKÚ však připomíná, že v některých zemích EU, kde mají propojené registry, se o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti rozhoduje automatizovaně bez zásahu úředníků – v Estonsku už od roku 2019.

Přísnější kontroly, vyšší daně i odpočty. Změny 2026, které by vás neměly minout

Digitalizace v Česku zkrátka drhne. Na startu a krátce po něm jsme přitom byli dobří. Za vlády Mirka Topolánka z ODS (2006 až 2009) vznikly datové schránky, Czech Point i základní registry s daty o státu, firmách a obyvatelích. Pak ale státu došel dech.

Experti, kteří na digitalizaci pracují, vidí příčinu v džungli státní správy, roztříštěnosti informačních systémů i změti předpisů a regulací. NKÚ upozorňuje i na to, že modernizační projekty postrádají jasně stanovenou odpovědnost za vynaložené peníze.

V hodnocení digitalizace veřejné správy zemí EU, DESI Indexu 2024, se Česko pohybuje kolem průměru. Výrazně však zaostává v uživatelské přívětivosti, v předvyplnění digitálních formulářů jsou české digitální služby dokonce čtvrté od konce. Digitální služba mnohdy spočívá pouze v tom, že v počítači zpracujeme data, která stát už beztak má, a ta pak odešleme úřadu.

Zítra to roztočíme, drahoušci

V digitalizaci se nezaskvěla ani vláda Petra Fialy. Do paměti voličů se zapsala exemplárně zvrtanou digitalizací stavebního řízení, která vyústila v rezignaci pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a odchod jeho partaje z vlády do opozice.

ANO teď ujišťuje, že digitalizaci roztočí. Podnikatelům vláda ve svém programovém prohlášení slibuje „jednoduché a předvídatelné regulační prostředí s minimální byrokracií a moderními digitálními procesy“. Ujišťuje, že dokončí digitalizaci daňových, dopravních, sociálních, obchodních i živnostenských agend a Portál veřejné správy.

Leccos ale naznačuje, že s digitalizací to v příštích letech tak horké nebude. Například novela stavebního zákona, kterou Babišův kabinet schválil už před Vánoci, počítá s digitalizací povolovacích procedur až v roce 2030, tedy za mandátem této vlády. Hospodářská strategie ANO, na kterou se odvolává vládní prohlášení, ji přitom slibuje na rok 2027.

A až v roce 2030 by měla platit zásada „data pouze jednou“ („data only once“), podle níž nebude nutné, aby občané nebo podnikatelé dodávali úřadům data, která stát už má.

Pamětníci si možná vzpomenou, že už minulá Babišova vláda (2018 až 2021) slibovala digitální revoluci. Na jejím konci to ale žádné bingo nebylo. Že bychom se tedy dočkali „revoluce“ až nyní, kdy šéf vlády o digitalizaci státu prohlašuje „bude to pode mnou, já to budu řídit“?

Při pohledu na premiéra, který nepoužívá počítač ani tablet a supí na jednání s aktovkami napěchovanými papírovými dokumenty, v nichž pak zmateně listuje, vize digitální země příliš věrohodně nevypadá.

Vzdávat bychom se jí však neměli. Tím spíš, že stát do digitalizace investuje spoustu peněz. Prezident NKÚ Miloslav Kala říká: „Občané věří, že za miliardové investice dostanou pružný, uživatelsky vstřícný a efektivní státní aparát, který jim bude nápomocný, nikoli na obtíž.“

Patříte i vy mezi ty, kteří tuto víru sdílejí?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Jednotné měsíční hlášení? Žádný fenomenální úspěch, jen nezbytný první krok

• Vládní čistky na úřadech štíhlý stát nezajistí. Hrozí nám politizace státní správy?

• Startupová scéna očima expertů. Co se Česku povedlo a co ho teprve čeká?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag