Články na téma: názor

Lákalo by vás spouštět velký byznys v zemi, která má nedokončenou dálniční sít a je závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí? Právě tak může vypadat Česko ke konci tohoto desetiletí – zastaralé a pokulhávající za sousedy, včetně Poláků.

Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech.

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Pouhá administrace evropských programů z let 2014 až 2020 stála daňové poplatníky bezmála třicet miliard korun. Přispěli tím do kapes především velkým firmám, protože ty malé, na něž dotace sice primárně cílíí, odrazuje nehorázná byrokracie. Řešení přitom existuje, ale chce se do něj někomu?

Umělá inteligence se nám pomalu vytrácí z titulků mainstreamových médií. Už nikoho nepřekvapí, že software vytváří na zakázku během několika sekund obrazy, rozumí psanému textu nebo dokáže bleskově a velmi přesně překládat v desítkách jazyků.

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Ceny v českých restauracích jsou vysoké. Vyšší než třeba ve Španělsku či Itálii. Čím to je? A jak se bude situace vyvíjet?

Co Čech, to podnikatel. K takovému poznatku by našinec snadno mohl dospět z dat České správy sociálního zabezpečení. Ta naznačují, že švarcsystému se v Česku daří. A to tak, že čím dál víc.

Energii potřebujeme a také v budoucnu budeme potřebovat. Mění se požadavky, forma, technologie, ale byznys zůstává. Je stabilní a vnímají to i investoři. Navíc události posledních let ukazují, že je to i strategická oblast.

Víte, co je to druhotná platební neschopnost? Tento terminus technicus, který byl dosud takovou „lochneskou“ finančního světa – mluvilo se o něm, ale nikdo jej reálně neviděl – začíná čím dál častěji vyplouvat na povrch. A firmy zjišťují, že doopravdy existuje. Jak se zajistit, aby do ní vaše firma nespadla?

Když se 17. listopadu 1989 začal hroutit reálný socialismus (tak komunistický režim oficiálně označoval sám sebe), bylo zřejmé, že zemi čekají zásadní ekonomické změny. Pojďme si dnes, den před 34. výročím Sametu, zavzpomínat, jak se v tehdejším Československu vlastně podnikalo.

Se začátkem příštího roku se domácnostem i firmám vrátí na účty poplatek za obnovitelné zdroje, který stát v plné výši platil od loňského října. Na firmy přitom stát přenese ještě vyšší část nákladů na podporu elektřiny vyráběné zejména ze solárů, než byla ta, kterou platily v minulosti. Udrží si tak svou konkurenceschopnost?

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

Vláda podle nedávného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nesplní některé další body ze svého programového prohlášení. Je mezi nimi i slibovaná valorizace základní daňové slevy na poplatníka. Jinak řečeno, vlivem inflace budeme všichni reálně platit vyšší daně i tam, kde se nominálně nezvýší. Dá se v Česku ještě vůbec na něco spolehnout?

Mongolové a Filipínci pomohou. Českou ekonomiku ale dlouhodobě nespasí. Pomoci ji může robotizace. A firmy, které automatizaci svých provozů zanedbají, přestanou být konkurenceschopné a skončí.

„Zakoupila jsem pojízdný výčep a vydala se vesnicemi...“ Spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov v komentáři pro tištěný magazín Finmag rekapituluje, co ji naučila covidová pandemie.

Zákazníci snů. Tak by se daly pojmenovat generace dnešních padesátníků a šedesátníků, které mají dostatek prostředků a nebojí se je utratit. Právě ony dost možná skrývají klíč k prosperitě firem. Tak proč je tak moc ignorujeme?

Stát zastrčí ještě hlouběji nos do soukromého byznysu. Vláda, která se hlásí ke svobodě podnikání, bude zavádět regulace prosazující rovné odměňování a genderovou spravedlnost ve firmách.

Google, Apple, Facebook, Twitter či Amazon? Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, stejně jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun navíc, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou. Co tomu předcházelo a co čekat?

V parlamentu čeká na schválení další změna zákona o investičních pobídkách. Už několikátá za poslední léta. Paradoxem přitom je, že i když je nyní systém investičních pobídek přátelštější vůči menším podnikatelům, co se týče rychlosti a průhlednosti udělování pobídek zamířil zpět ke svým počátkům před čtvrtstoletím. A nový zákon to vylepší jen částečně.

Už brzy budeme znát výsledek analýzy případné investice do těžby lithia pod Cínovcem. Jeho naleziště může být pro Česko požehnáním. Ale jen tehdy, pokud „bílé zlato“ jednou dokážeme výhodně těžit a pokud příjmy z těžby neprojíme.