Články na téma: HDP

Jakou budoucnost má český automobilový průmysl? Hrozí, že jeho význam časem poklesne nebo dokonce že úplně zmizí? Podívejme se dnes na scénář, který je asi pro nekoho příliš divoký, jenže dřív nebo později určitě přijde: krach českého autoprůmyslu. A na to, jak se na něj připravit.

Český hrubý domácí produkt (HDP) v posledním kvartálu meziročně klesl o 0,2 procenta, za celý loňský rok pak o 0,4 procenta. Tuzemská ekonomika tak zůstává ve slabé kondici, i když koncem roku prokazovala známky oživení. To by mělo pokračovat i letos, hlavně díky očekávanému zvýšení spotřeby domácností.

Plán na integraci České exportní banky do struktur Národní rozvojové banky, tedy dvou státních institucí s podobnými až překrývajícími se agendami, má být dokončen do poloviny roku 2025. Vznikne tím jeden silný subjekt, který bude schopen firmám poskytovat vyšší objem podpory. „Česká ekonomika trpí ‚dotační obezitou‘, je třeba se jí zbavit,“ říká současný šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký.

Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech.

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Pandemii koronaviru se Česku nedaří dostat pod kontrolu. Ekonomové přesto tvrdí, že hospodářská kalamita přijít nemusí a země se může brzy zase postavit na nohy.

Devětkrát po sobě předznamenala příchod recese. Řeč je o výnosové křivce amerických státních dluhopisů. Zatím se ještě neprohnula na opačnou stranu, než bývá standardně, zatím se jen narovnává. Ale i většina vysokých manažerů očekává, že recese přijde do dvou let. A taková očekávání bývají sebenaplňující.

Mohly by Spojené státy americké skutečně vystoupit z NATO, nebo Donald Trump jenom straší? Co by to znamenalo pro Evropu a pro naši bezpečnost.

Vláda ANO a sociální demokracie zařídí reformu důchodů. Bez okolků a bez zbytečných řečí. Dočtete se v jejím programovém prohlášení.

Dokážeme přetavit aktuální úspěchy našeho hospodářství v dlouhodobý růst životní úrovně? A jak ještě víc dupnout na plyn a dohnat vyspělejší evropské státy?

Kdysi o sobě prohlašoval, že je král dluhů. To ale byl realitní magnát. Teď je Donald Trump americký prezident a sekeru se chystá zaseknout do amerického rozpočtu.

Členové NATO se zavázali investovat minimálně dvě procenta HDP do obrany. Česko ale dává jen procento. Měli bychom se snažit co nejrychleji manko dohnat?

Centrální banky jdou na ruku politikům. Záporné úrokové sazby ale ničemu nepomůžou, jen kupují Evropě pár let navíc.

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

Z dlouhodobého hlediska jsou akcie investice, která vždycky obstojí. Rostou na ceně, porážejí inflaci, a ještě z nich můžete mít dividendy.

Kdykoli je řeč o mzdách, nevyhnutelně přijde řeč na rozdíl mezi příjmy Čechů a Němců. Jak je možné, že víc než dvacet let po údajně úspěšně ukončených hospodářských reformách máme ve srovnání s Německem stále třetinové platy?

Čína si kýchla a svět se otřásl. Jde jenom o rýmičku, nebo se na trzích začíná šířit nákaza, která by mohla spustit další finanční krizi? Ptáme se Aleše Michla, Steena Jakobsena, Lukáše Kovandy a dalších osobností ze světa peněz.

Česká ekonomika v letošním roce roste. Dokonce prý nejrychleji v celé Evropě. Máme se radovat? A přinesou dobré hospodářské výsledky lepší mzdy? Ptáme se Vladimíra Dlouhého, Pavla Kohouta, Aleše Michla a dalších osobností.

Česká vláda začíná boj proti šedé ekonomice ze špatného konce. Místo aby se zabývala opatřeními, která dokážou opravdu snížit motivaci podnikatelů k „odchodu“ do šedé zóny, dává jim najevo, že jim nevěří a že je nebere za důvěryhodné partnery.

Řecko, třicet let vykrmované státním i soukromým dluhem, má dodnes vyšší hrubý domácí produkt i průměrné mzdy než sousední, po většinu historie stejně chudé Bulharsko. Má vlastně vyšší HDP i mzdy i v porovnání s Českem.

Politici jimi zdůvodňují, proč vládnou tak či onak, ratingové agentury je používají při hodnocení prospěchu států, ekonomové se jim klaní. Problém se zbožštěnými ekonomickými ukazateli je v tom, že ukazují špatně. Jsou manipulovány, aby přikryly nepříjemnou realitu.