Články na téma: ekonomický růst

Evropa je v „existenční krizi“, tvrdí zlí jazykové. A mají pro to řadu známých důvodů: starý kontinent ztrácí v konkurenceschopnosti kvůli přebujelé byrokracii, nejednotnému trhu i špatně dostupnému kapitálu. To všechno už víme. Pak je tu ale ještě jeden, trochu skrytý důvod: „Jedním z výrazných rozdílů mezi evropskou ekonomikou a většinou ostatních regionů je dominance firem, které existují po generace,“ upozorňuje analytik Yaël Ossowski.

Český zpracovatelský průmysl pokračuje v sestupné trajektorii. Index nákupních manažerů (PMI), který mapuje kondici sektoru, se podle nejnovějších dat S&P Global v květnu snížil z dubnových 48,9 na rovných 48 bodů. To znamená již třetí rok v řadě pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Tempo útlumu přitom opět zrychlilo, zejména kvůli slabé poptávce a přetrvávající nejistotě na trzích.

Začalo to jako snaha o silnější hlas startupů. Po půl roce má Česká startupová asociace vlastní podvýbor ve Sněmovně, pořádá konference s politiky a získává na sebevědomí. Dokazuje to mimo jiné i založením své „sestry“ v podobě České inovační platformy – ambiciózního projektu, který má odblokovat inovační potenciál Česka tím, že bude propojovat „malé“ firmy s „velkými“.

Inflace v Česku v dubnu meziročně zpomalila na 1,8 %. Je to nejnižší hodnota od března 2018. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny dokonce mírně klesly o 0,1 %. Hlavními tahouny tohoto vývoje byly levnější potraviny, alkohol, rekreace a pohonné hmoty. Ekonomové varují, že takto nízká inflace může být jen krátkodobá.

Na začátku nebyl byznys plán, ani investorská injekce, a dokonce ani firma. Jen vlastní touha, jasná vize a nakonec i první batoh na longboard. Až když to celé začalo dávat smysl, Jakub Beneš sekl s prací v korporátu, spojil se se Slavomírem Furmanem a spolu do toho šli naplno. „Řekli jsme si, že zkusíme prodejnu. A pak už to šlo samospádem,“ vzpomínají na začátky české značky Batohiro.

Meziroční inflace v Česku dosáhla v březnu 2,7 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad. Je to mírně vyšší číslo, než jaké čekali analytici i Česká národní banka, jejichž prognózy hovořily o 2,6 procentech. Ve srovnání s únorem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta.

Sázka na startupy tmelí politiky zleva i zprava. Dočkáme se konečně receptu na ekonomický růst po vzoru Španělska či skandinávských zemí?

Rok 2024 byl z pohledu zakládání nových firem v České republice rekordní. Podle dat poradenské společnosti Dun & Bradstreet vzniklo 30 716 nových společností, což představuje nejvyšší číslo od roku 2018 a nárůst o 6,5 % oproti roku 2023. Celkový počet registrovaných společností v ČR se tak zvýšil o 14 312 na 576 642.

Španělsko je z pohledu loňského vývoje nejúspěšnější zemí mezi ekonomicky vyspělými státy sdruženými v organizaci OECD. V ekonomickém růstu předstihlo dokonce i Spojené státy. Ještě před pár lety přitom bylo symbolem předlužené upadající země. Co za tímto „zázrakem“ stojí a co si z toho může odnést Česko?

Schvalování státního rozpočtu se zvrhlo v hádku o to, kdo Česko zadlužil víc. Byl to Andrej Babiš, nebo Petr Fiala? Kdo půjde do voleb s nálepkou rozhazovače a kdo jako dobrý hospodář? Zdá se, že odpověď je jasná. Zčásti neprávem, zčásti vlastní neschopností.

Množí se návrhy, jak posílit evropskou konkurenceschopnost. Není divu: Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. Pro změnu je prý třeba udělat dvě věci: snížit regulaci a byrokracii a posílit jednotný trh. V Česku si to představujeme jako seškrtání evropských předpisů a „méně Evropy“. Ve skutečnosti bychom si ale měli té Evropy přát víc.

Česká inflace v meziročním vyjádření poprvé od května roku 2021 vykázala pokles, když po červencových 17,5 % v srpnu vykázala hodnotu 17,2 %. Prolomila se tak třináctiměsíční řada setrvalého růstu inflačních statistik.

Přesvědčení, že hospodářský růst je naprosto normální a systém roste nějak automaticky a sám od sebe, je absurdní. Na rozdíl od klasických ekonomů dnes jen málokdo přemýšlí, jak bude společnost vypadat, až se růst třeba po sto letech zastaví. Tedy jestli jdeme směrem, kterým opravdu chceme jít.

Česká ekonomika si v prvním čtvrtletí vedla nad očekávání dobře a měla našlápnuto zotavit se z covidového oslabení. Ruská agrese na Ukrajině ale přinese další zmar.

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

V těchto dnech „přestáváte pracovat na stát“. Gratulujeme. Víte ale, kdy přestanete napracovávat na hospodářský propad nebo na to, že jste žena? Doplňte si kalendář o další „dny svobody“.

Heslům o boji proti korupci a rozpočtové odpovědnosti této vlády již nikdo nevěří. A premiér se poslední dobou chová tak, jako by v jeho osobním erbu bylo vepsáno heslo Republiku si rozvracet nedám.

V knize Serge Latouche se míchají sžíravé poznámky k naší nablblé posedlosti růstem s návrhy na brutální osekání svobod v zájmu nejistých výsledků. A protože ve čtvrtek je svátek, její recenzi přinášíme na Finmagu s předstihem

Brazilci si lepší dárek pod stromeček snad ani nemohli přát! Jejich domovina se právě na svátky stala šestou nejsilnější ekonomikou světa a poprvé v dějinách se dostala před Británii, kolébku kapitalismu. Proč je to tak dobrý dárek? Protože drtivá většina Brazilců tento růst dřív či později příznivě pocítí na tloušťce vlastní peněženky – jejich kupní síla dál vzroste.

Když si koupíte dort za stravenku, vyjde vás na polovic. Nevěříte? Gratulujeme!

„Musíme docílit toho, aby vlády přešla chuť určovat, co je nejlepším zdrojem energie. Nynější posedlost solární a větrnou energii a etanolem je prostě mimo. Nemůžeme čekat, že šetrné technologie budou natolik produktivní, aby vedly k významnějšímu snížení spotřeby fosilních paliv, zato však můžeme očekávat, že pokřiví tržní cenu takovým způsobem, jak se to stalo v případě podpory kukuřice na výrobu etanolu,“ říká Terry Anderson, přední ekonomický expert na environmentální tématiku.