Daň z příjmu
- Daně z příjmů: to nejdůležitější
- Kdo musí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
- Jak podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob
- Přiznání k dani z příjmů fyzických osob: termíny
- Jak si snížit daň z příjmů: daňové odpočty
- Jak si snížit daň z příjmů: slevy na dani
- Daňové kalkulačky
- Důležité odkazy k dani z příjmů fyzických osob
- FAQ (nejčastější otázky)
Daně z příjmů: to nejdůležitější
Daň z příjmů je přímá daň, která státní pokladně přináší zhruba 20 procent příjmů. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou firmy, které v Česku sídlí a/nebo podnikají, poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zaměstnanci, podnikatelé, investoři, pronajímatelé i někteří penzisté. Sazba daně je pro ně 15 procent, případně 23 procent pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy (za rok 2024 už to bude 36násobek).
Připravili jsme kompletní servis pro všechny OSVČ a další podnikatele, kteří se s daní z příjmu musí popasovat, pomůžeme daň z příjmu spočítat, poradíme, jak ji snížit a jaká jsou pravidla a termíny pro podání daňového přiznání (a přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny) nebo zaplacení daně z příjmů.
Zvláštní stránku máme pro ty, kteří si zvolili daň z příjmů v paušálním režimu. Pokud o tom uvažujete také, vyzkoušejte naši kalkulačku paušální daně.
Články k tématu
Jak podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Podat finanční správě daňové přiznání lze sice osobně, jenže to neplatí pro majitele datové schránky. A tu mají prakticky všichni podnikatelé povinně. A kdo má datovou schránku, podává také daňové přiznání elektronicky. Nemusí jít ale o podání prostřednictvím datové schránky, Možnosti jsou:
- vyplnit elektronický formulář na Online daňovém úřadu (portál Moje daně) a jeho prostřednictvím ho i odeslat, k identifikaci je nutná identita občana (třeba bankovní identita, klíč k eGovernmentu a další) nebo datová schránka
- vyplnit elektronický formulář na webu Moje daně a poslat ho s elektronickým podpisem nebo i bez podpisu, v druhém případě je pak ještě třeba dojít podání potvrdit osobně na finanční správu
- vyplnit formulář v uznávaném formátu a odeslat z datové schránky
- svěřit papírování dobrému daňovému poradci, který pomůže s vyplněním přiznání a taky ho podá; tím navíc získáváte možnost podat daňové přiznání bez sankcí a pokut později
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob: termíny
Pro toho, kdo v roce 2024 odevzdává daňové přiznání za rok 2023, je důležitých několik termínů:
| daňové přiznání klasicky na papíře | do úterý 2. dubna 2024 |
| elektronicky musí být daňové přiznání | do čtvrtka 2. května 2024 |
| daňový poradce za vás přiznání k dani z příjmů musí odevzdat* | do pondělí 1. července 2024 |
Kromě daňového přiznání musí podnikatel odevzdat i přehled o zdanitelných příjmech (přehled o příjmech a výdajích) správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. S identitou občana nebo datovou schránkou to lze učinit elektronicky. Jde to ale i klasicky osobně nebo poštou.
Přehledy se musí odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.
Pokud necháte přiznání na nejzazší termín, platí, že přehledy lze nejpozději odevzdat takto:
| kdo podává daňové přiznání sám klasickou cestou | do 2. května 2024 |
| kdo podává daňové přiznání elektronicky | do 3. června 2024 |
| když daňové přiznání podává daňový poradce | do 1. srpna 2024 |
Články k tématu
Jak si snížit daň z příjmů: daňové odpočty
Daň z příjmů se počítá z příjmů snížených o výdaje (buď skutečné, nebo počítané paušálem). Rozdíl mezi příjmy a výdaji je daňový základ. Než z daňového základu začnete počítat daň, přesvědčte se, jestli nemůžete odečíst některou z odečitatelných položek (nezdanitelných částí základu daně). Daňový základ se dá v roce 2024 zmenšit odečtením:
- příspěvků na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření: můžete odečíst až 24 tisíc za rok (ale počítá se až to, co měsíčně zaplatíte nad 1000 Kč)
- pojistného na životní pojištění: můžete odečíst až 24 tisíc korun za rok (pojištění musí být investiční, kapitálové nebo důchodové)
- úroků hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření: až 300 tisíc korun za rok (25 tisíc měsíčně) si můžete z daňového základu odečíst, když máte hypotéky nebo úvěry ze stavebního spoření sjednané před koncem roku 2020, pro později sjednané úvěry je limit 150 tisíc (12,5 tisíce měsíčně), odečítají se ale jenom úroky, ne splátky vlastní půjčky
- darů: celkem si můžete odečíst až 30 procent daňového základu (jak vám vyšel, ještě než jste začali odečítat nezdanitelné části základu daně), je to limit dočasně zvýšený (standardně bývá poloviční), odečítají se peníze darované na charitu, kulturu, školství, ekologii nebo tělovýchovu, jako dar se počítá také darování krve nebo kostní dřeně: za každé darování krve si můžete odečíst od základu 3000 korun, za kostní dřeň 20 tisíc
- výdajů na zvyšování kvalifikace: až 10 tisíc korun se dá odečíst, když absolvujete „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“
V daňovém přiznání za rok 2024 (tedy v tom, které se bude podávat v roce 2025) to bude s odečitatelnými položkami jinak: zaměstnancům končí možnost odečítat příspěvky odborům (kterou jsme tady ani v přehledu neuváděli), s dlouhodobým investičním produktem se mění i daňová podpora investování a spoření na penzi (tedy také způsob odpočítávání příspěvků na penzijko nebo pojistného životního pojištění).
Jak snížit daň z příjmů: slevy na dani
Od vypočtené daně je pak možné ještě odčítat daňové slevy (některé letos naposled – končí sleva na studenta a ruší se školkovné, některé naposled v této podobě – to se týká slevy na manžela/manželku).
Slevy na dani, které můžete uplatnit v daňovém přiznání 2024 (tedy za rok 2023):
- základní daňová sleva na poplatníka
- daňová sleva na dítě
- daňová sleva na manžela/manželku
- daňová sleva na studenta
- sleva za umístění dítěte (školkovné)
- sleva pro zdravotně postižené
Daňové slevy můžou daň z příjmů snížit nejvýš na nulu, výjimkou je sleva na dítě: když vám díky ní vyjde daň z příjmů záporná, můžete si říct o její vyplacení. Tomu se říká daňový bonus.
Daňové kalkulačky
Důležité odkazy k dani z příjmů fyzických osob
Užitečné otázky a odpovědi
Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 procent z daňového základu. Pokud základ daně přesáhne 36násobek (do roku 2023 včetně 48násobek) průměrné mzdy, pak se tahle část základu dani sazbou 23 procent. Výše daně OSVČ tedy záleží na tom, jak vysoký bude ten daňový základ. Daňový základ je v zásadě rozdíl mezi příjmy a výdaji za zúčtovací období (tedy nejčastěji za kalendářní rok). Jenže: někdo si vede evidenci nebo účetnictví a odečítá od příjmů skutečné výdaje, někdo si evidenci nevede a výdaje uplatní paušálně, podle povahy své výděleční činnosti se může rozhodovat mezi výdaji ve výši 80, 60 nebo 40 procent příjmů. A protože může dělat víc věcí, může na některé výdaje uplatnit takový a na jiné jiný výdajový paušál. Daňový základ lze navíc ještě snížit pomocí odpočtů nezdanitelných částí základu daně a vypočítanou daň snížit o slevy na dani.
Výši daně lez přesně a dopředu bez výpočtů říct jen u těch OSVČ, které zvolily k jejímu placení paušální režim daně z příjmů. Ty dopředu vědí, kolik mají každý měsíc zaplatit (a taky vědí, že jim žádné daňové odpočty a daňové slevy tuhle daň už nesníží).Daňový základ se počítá jednoduše: do jednoho sloupce sepíšete svoje příjmy za rok, do druhého dáte náklady na jejich dosažení. Oba sloupce sečtete a druhý součet odečtete od prvního. A to je daňový základ. Pokud výdaje neevidujete a počítáte s paušálními výdaji, tak si jenom sečtete příjem a od výsledku odečtete příslušné procento – podle toho, jaká je vaše výdělečná činnost. To je ale teprve dílčí daňový základ, pravděpodobně ještě můžete tento daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně neboli odečitatelné položky. To jsou například peníze, které jste zaplatili na úrocích z úvěru na bydlení (hypotéky nebo úvěru ze stavebka), jsou to peníze nebo část peněz, které si posíláte do penzijního spoření nebo penzijního připojištění nebo životního pojištění s kapitálovou složkou (od roku 2024 se bude moct odečítat i to, co pošlete do jakéhokoli DIPu – dlouhodobého investičního produktu), nebo třeba dobročinné dary. Daňový základ snižuje i darování krve.
Sazba 23 procent se uplatní u toho, jehož daňový základ je vyšší než 36násobek průměrné mzdy vyhlášené pro daný rok (platí od roku 2024, dřív muselo jít o víc než 48násobek). Neuplatňuje se ale na celý daňový základ, ale právě jen na tu část, která je nad stanovený limit. Daňový základ do 36násobku průměrné mzdy se pořád daní sazbou 15 procent.
Daňové přiznání v první řadě nemusí podávat ta OSVČ, která se přihlásila k paušální dani. Netýká se jí ani povinnost podat zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích (přehled o zdanitelných příjmech). Pak také daňové přiznání nemusí podávat ten, kdo neměl příjmy aspoň 50 tisíc korun za rok (a zároveň nemá ani daňovou ztrátu). Je ale potřeba daňovou správu zpravit o tom, že přiznání letos nebude.
Placení daně z příjmu OSVČ může řešit dvojím způsobem, buď se OSVČ na začátku roku přihlásí k paušální dani, nebo podává OSVČ daňové přiznání. V prvním případě probíhá platba daně OSVČ v pravidelných intervalech: každý měsíc dostane finanční správa předem domluvenou sumu, která zahrnuje jak daň z příjmů, tak i pojistné na důchodové (sociální) a zdravotní pojištění. Pokud OSVČ podává daňové přiznání, v něm provede výpočet daně z příjmů OSVČ, a když zjistí, jaká mu vychází daň, zaplatí ji na číslo účtu finančního úřadu, pod který spadá podle místa bydliště. Číslo účtu bude mít formát předčíslí 721 (to znamená daň z příjmů fyzických osob) – číslo účtu finančního úřadu (tzv. číslo matriky – najdete zde) / 0710 (to je kód České národní banky). Za pozdě zaplacenou daň se platí pokuta: Kalkulačka pokuty za pozdě zaplacenou daň. Pro úplnost dodejme, že platbu e možné provést i poštovní poukázkou typu A nebo lze daň přímo na finančním úřadě složit v hotovosti.
Termín pro zaplacení daně je stejný jako mezní termín pro podání daňového přiznání. A protože prakticky každý živnostník má datovou schránku, platí pro něj povinnost přiznat se a zaplatit daň z příjmů do 3 + 1 měsíce od konce zdaňovacího období. Tím je typicky kalendářní rok, termín tedy je do prvního květnového pracovního dne.
Nejnovější podcasty
