Ekonomika

Proč se Česku pořád nedaří dohnat Západ? Může za to série chyb, nedopečené daňové a jiné experimenty. Stále ale máme šanci. Začněme tím, že nebudeme podnikatelům házet klacky pod nohy.

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v červenci téměř o tři body na hodnotu 94,5 a je tak na nejnižší úrovni od března. Průmyslníci si stěžují hlavně na nedostatečnou poptávku.

Hnutí ANO se chystá po návratu k moci obnovit elektronickou evidenci tržeb. Slibuje, že její nová verze bude pro podnikatele méně nákladná a jednodušší. Musí být, jinak by z ní Ústavní soud mohl udělat trhací kalendář.

Zaměstnanci v Česku vnímají ochlazení trhu práce, jen šestina ještě letos změní místo. Vyplývá to z průzkumu společnosti Předvýběr.cz.

Politika Evropské unie se po eurovolbách a s novou Evropskou komisí změní. Otázkou je nakolik. Bezpochyby bude míň zelená a víc nakloněná podnikání, mluví se také o rušení překážek vnitroevropského obchodu a dokončení jednotného trhu. Ovšem všechno má své limity.

Mladí Evropané (a Češi nejsou výjimkou) volají po pracovních postřižinách – kratší pracovní době za stejné peníze. Řekové však zaměstnavatelům usnadňují nařizovat šestidenní pracovní týden. Přiměl je k tomu zejména nedostatek pracovníků, tedy stejný problém, který brzdí českou ekonomiku.

Spotřebitelské ceny v průběhu června oproti předchozímu měsíci klesly o 0,3 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni dvou procent, tedy cíli České národní banky (ČNB). Podle ekonomů se jedná o výrazné překvapení.

Vláda chce změnit způsob, jakým podporuje ekonomiku. Dotace by už neměly být na kdeco a pro kdekoho. Na některé firmy to může tvrdě dopadnout.

Nově zveřejněné výsledky českého průmyslu ukazují, že máme problém. Nerosteme. A pěkný není ani výhled: nové objednávky nepřibývají a i sousední Německo, náš největší odběratel, se topí v problémech.

Maloobchodní tržby v květnu zvolnily své tempo růstu z 5,3 % na 4,4 %, v meziměsíčním srovnání se snížily o 0,1 procenta. Podle ekonomů naznačují nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) stagnaci spotřebitelské poptávky.

Populační vývoj je neúprosný: do seniorního věku brzy přivede extrémně početnou skupinu Čechů narozených v 70. letech. Generace takzvaných Husákových dětí tak bude mít zásadní dopady nejen na vládní politiky, ale i na kulturu, zábavu, média a především byznys. Je proto potřeba zapomenout na dokola omílané stereotypy. A přizpůsobit se.

Bankovní rada České národní banky snížila základní sazbu ČNB z 5,25 % na 4,75 %. Je to dobrá zpráva především pro ty, kteří poptávají financování, peníze by mohly zlevnit i pro firmy. A potěšeni by mohli být i exportéři, koruna může oslabit.

Svaz průmyslu a dopravy nedávno představil vizi hospodářské politiky ČR na příštích šest let. Pro úspěšnou transformaci navrhuje celkem sedm strategických pilířů. Některé jsou schůdné, jiné ale naprosto nereálné. Pojďme se dnes společně na tento návrh podívat, alespoň na některé jeho body.

Medailové boje na hokejovém mistrovství významně zvýšily tržby českých obchodníků. Vyplývá to z čerstvých dat analytické služby studie Mastercard Spending Pulse, podle níž se například tržby za potraviny v době konání šampionátu zvýšily o víc než pětinu. Pozitivní efekt světového klání ovšem pocítily i restaurace či obchody s oděvy.

Investice americké firmy Onsemi do výroby čipů v Rožnově evropské Silicon Valley na Valašsku nevytvoří. Může však vykolíkovat cestu, po níž se dostaneme z pasti, která je příčinou českého zaostávání.

Proč potřebujeme desítky tisíc nových bytů ročně, když se počet obyvatel prakticky nemění? Je za tím jen developerská lobby, nebo se to dá vysvětlit jinak? Odpovídá Milan Roček, předseda představenstva Hyposervisu, pod který spadá i projekt Hypox.cz a Dataligence.cz (dříve CenovaMapa.org).

Indikátor důvěry podnikatelů v červnu vzrostl o dva body na hodnotu 97,4, celková důvěra v ekonomiku je pak nejvyšší za poslední dva roky. Optimismus podnikatelů přiživuje očekávaní dalšího poklesu úrokových sazeb či vývoj na vývozních trzích, hlavně v Německu.

Olympijské hry jsou nejsledovanější událostí na zeměkouli – každou z posledních čtyř letních olympiád si v televizi naladily aspoň tři miliardy lidí. Přesto to vypadá, že jejich pořádání je za trest, protože hry v letech 2024 a 2028 připravují města, která jako jediná nestáhla svou nominaci – Paříž a Los Angeles. Proč se největší sportovní událost stala globálním černým Petrem? Přinášíme vám ochutnávku z červnového čísla Finmagu.

Byznysu v informačních technologiích se v Česku nebývale daří. Firmy, které v dlouhodobě perspektivním oboru působí, ročně vydělají desítky miliard korun. S nástupem umělé inteligence mají firmy i živnostníci žně: poptávka po jejich službách je enormní, vyplývá z aktuálních dat kariérní platformy pro IT komunitu Smitio.

Společnost Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm čeká v následujících letech významné rozšíření výroby polovodičových čipů. Vyplývá to z oznámení americká firmy, která hodlá do svého českého závodu v průběhu několika let investovat až dvě miliardy dolarů, v přepočtu téměř 47 miliard korun. Může to být historicky největší investice zahraniční firmy v Česku.

Den daňové svobody, tedy datum, kdy přestáváme pracovat na stát, bylo podle jedněch minulý týden, druzí tvrdí, že teprve tento. Jak je možné, že se tohle datum liší? A co nám ukazuje? A může snad jeho pravidelné vyhlašování přispět k tomu, že nás stát bude kasírovat méně? Praxe zatím ukazuje, že tomu bude spíš naopak.