Články na téma: komentář

Jak to dopadne s ESG a nefinančním reportingem? ptá se veřejnost a značná část byznysu, pro který se nakonec povinnost reportovat ESG na poslední chvíli odložila. Byť definitivně schválené není kromě odsunutí platnosti nových nároků na ESG ještě nic, lze už předpokládat několik pravděpodobných scénářů, co firmy v ESG čeká. Dokonalé to nebude, ale v porovnání s dosavadním vývojem jde o násobně lepší vyhlídky.

ESOP je tu. Po letech vyjednávání poslanci konečně schválili nová pravidla pro zaměstnanecké akcie. Startupová komunita slaví, protože v opcích na podíly ve firmách vidí osvědčený klíč, jak do týmů přilákat talenty a zvýšit tak svou konkurenceschopnost. Jak budou zaměstnanecké akcie fungovat, pokud novelu schválí Senát a prezident, a kde jsou naopak její slabší místa?

Dříve či později nás vyšší daně neminou. Musí s nimi počítat spotřebitelé i podnikatelé, byť mnozí politici před volbami ujišťují, že jim berně nezvednou, a přitom chrlí sliby za desítky i stovky miliard. Dostaneme se někdy z pasti rozpočtového populismu?

Poslední předprázdninové jednání Sněmovny bylo jiné. Během několika hodin poslanci vychrlili tolik legislativních změn jako nikdy předtím. Důvod byl jediný: chyběli největší žvanilové a poslanci tak mohli skutečně pracovat. Mimo jiné tím ukázali, jak moc tyhle politické hry Česku fakticky ubližují.

Vláda jedním vrzem – jedinou úpravou zákona – dopálila živnostníky i majitele firem. A to pouhé tři měsíce před volbami. Chtějí snad koaliční strany mermomocí do opozice? Fraška kolem koncesionářských poplatků by tomu nasvědčovala.

Česko posílá do Bruselu přihlášku, aby na jeho území stála jedna z pěti plánovaných AI giga fabrik. Je to dobrý nápad? Jednoduše řečeno – skvělý. Zlí jazykové ale přicházejí s námitkami. Tak si je rozeberme.

Stát vám rok co rok vezme deset tisíc a vrátí pět. Tak může leckdo na vlastní kůži pocítit chystané emisní povolenky druhého typu. Zvýší poptávku po dotacích i sociálních dávkách.

Současná Evropská komise při svém nástupu oznámila, že chce snížit požadavky, které na podnikatele klade evropská legislativa. Chce tím zmírnit zaostávání kontinentu v ekonomickém růstu za Čínou i USA, kde jedním z důvodů je právě i byrokratická zátěž. Jenže zatímco média často mluví o evropské deregulaci, realita je jiná.

Stát kyne a potřebuje větší příjmy. Výzkum, ve kterém se ekonomové zabývali zdaněním OSVČ, naznačuje, u koho je mohou příští vlády najít a kdo si v příjmech může pohoršit.

Stát rozšiřuje své podnikatelské aktivity. U vlády vedené premiérem z pravicové ODS to vyvolává údiv. Jak dopadne jeho vstup na developerský trh, proti kterému brojí Hospodářská komora?

Máme strategii, máme vizi a nově máme také zmocněnce pro umělou inteligenci. Bude to ale Česku stačit k tomu, aby se dostalo mezi top deset zemí světa v AI, jak si maluje Fialův kabinet? Dosavadní počínání spíš ukazuje, že to dopadne „jako vždycky“. Co tedy udělat, aby nastal opak?

Do Evropy se blíží další zdražování, regulace, přerozdělování i dotace a s tím spojená byrokracie. Zatíží spotřebitele i podnikatele a nevyhne se ani Česku. Bude to důsledek emisních povolenek druhého typu. Významně zdraží i benzin.

Německý průmysl trpí kvůli vysokým cenám energií. Jsou vyšší než v USA, Číně a mnoha zemích Evropy. Podráží to konkurenceschopnost tamních firem. Nová německá vládní koalice proto slibuje, že to změní. Měla by se tím inspirovat i česká vláda? Vždyť zdejší průmysl je na tom podobně…

Přidáme všem zaměstnancům státu i veřejného sektoru, vzkazuje vláda. Dá se jí to věřit, i když na vyšší platy nemá peníze a bude si na ně muset půjčit. Podnikatelům nezbude než zírat, jak padají peníze do černé díry nereformované veřejné správy.

Šéfové korejské firmy KHNP se už těšili po výhře ve veřejné soutěži na podpis smlouvy o dostavbě české jaderné elektrárny Dukovany. V letadle je ale šokovala nepříjemná zpráva: podpis smlouvy zatrhl soud a celé to může trvat tak dlouho, že se nakonec nic stavět nebude. Jenže překvapeni být neměli. Jde o dokonalou ilustraci toho, jak u nás (ne)fungují veřejné zakázky.

Novou Hedvábnou stezku z Číny do Evropy pohání internet. Levné zboží z čínských internetových tržišť začíná na starém kontinentu drtit celá průmyslová odvětví a nevyhýbá se ani Česku. Nejvyšší čas s tím něco udělat. Jenže rychlost mezi charakteristické vlastnosti Evropské unie nepatří.

Na první pohled to zní neuvěřitelně: děti raději studují gymnázia a následně humanitní obory na vysokých školách, než aby šly na učňák, průmyslovku nebo alespoň na technicky zaměřenou vysokou školu. Výsledkem prý je, že ze škol vycházejí lidé, které firmy nepotřebují. Jenže realita je o pořádný chlup složitější. A řešení existuje už léta.

Evropská komise příští týden odhalí strategii, která má smělý cíl – udělat z Evropy vysněné místo pro podnikání. Bude to jen další plácnutí do vody, nebo se starý kontinent – a s ním i Česko – konečně pohne dopředu?

A hlavně si hned založte firmu v Americe, v Delaware. Jinak vás nebudou brát investoři vážně. Tuhle radu slyšel asi každý, kdo se točí kolem startupů. Není to dobrá rada, zato drahá. Všechno má svůj čas, tvrdí Jan Staněk z venture kapitálového fondu Purple Ventures.

Hnutí Andreje Babiše se snaží na svou stranu získat podnikatele. Chce vrátit nižší sazbu firemní daně, která platila až donedávna. Dá se tomu ale věřit?

Proclíme vás, až zezelenáte, vzkazuje Evropská unie světu a chystá se zdanit dovážené zboží podle jeho uhlíkové stopy. Uhlíkové clo má od příštího roku chránit domácí výrobce a posunout Green Deal za unijní hranice. V Evropě (a Česko nebude výjimkou) však nový tarif kdeco zdraží.