Český bizár: Vládě rostou dluhy, samosprávám vklady v bankách

Vládě chybí peníze, musí si půjčovat a dál se zadlužovat. Hromada samospráv je však v plusu, peníze na bankovních účtech jim utěšeně rostou. Nemusí si půjčovat, a to ani na investice.

Přesto tyto samosprávy zpravidla neinvestují. Peníze syslí, nechávají je hnít na nízce úročených účtech, a tak bankovním domům pomáhají zvyšovat ziskovost. Z vládního tábora se přitom ozývají politici označující zisky bank za nepřiměřené. Navrhují uvalit na banky speciální daň.

Není těžké se dovtípit, že tady není cosi v pořádku.

Syslíme, neinvestujeme

Pokud bychom nahlíželi na veřejné finance přes rozpočty samospráv, mohli bychom po špidlovsku dospět k závěru, že „zdroje jsou“.

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním čtvrtletí s dosud nevídaným přebytkem 70,6 miliardy korun. Pro srovnání: Tato částka se téměř vyrovná deficitu na důchodovém účtu za celý loňský rok ve výši 72,8 miliardy.

Pravda, jak ministerstvo financí upozorňuje, výrazný růst příjmů souvisí s tím, že samosprávy v prvním čtvrtletí převzaly od ministerstva školství dotace na vzdělávání, ale do konce března je ještě neposkytly školám. Jenže i bez této injekce by jejich přebytek hospodaření za první čtvrtletí meziročně vzrostl o 74,7 procenta a dosáhl 38,6 miliardy.

Česká absurdita: Vláda si půjčuje na provoz a obce nechávají vyletět miliardy komínem

Státní rozpočet přitom skončil ve srovnatelném období na konci března s deficitem 105 miliard a dluh státu se zvýšil na 3,2 bilionu. Na konci května se pak schodek prohloubil na 210,4 miliardy, což o je o 61 miliard méně než loni touto dobou. Tím se ale vláda fakt nemůže chlubit.

Schodek je obrovitý a co víc – stojí za ním vyšší daňové příjmy, ne úspory, kterými se zejména občanští demokraté před volbami do Sněmovny oháněli.

Zato samosprávy své výdaje mnohdy snižují, aniž by musely. Jejich příjmy rostou několikanásobně rychleji než výdaje. Z dat na portálu Informaceoobcích.cz také vyplývá, že investiční aktivity obcí se snižují i přes to, že objem investičních dotací, které čerpají, narůstá.

Už loni samosprávy vykázaly obrovský přebytek rozpočtů. Méně investovaly a více šetřily. Na účtech nasyslily dohromady přes 480 miliard. V tomto trendu pokračují také letos.

Žalostné je, že samosprávy odkládaly peníze i za pádivé inflace, kdy vklady na nízce úročených účtech ztrácely hodnotu. Konšelé tak nechávali uplavat miliardy, zatímco vláda v zoufalé snaze získat miliardy do státního rozpočtu dělala zoufalé kroky, mimo jiné zvyšovala daně lidem i firmám.

Není snad tato absurdní situace zralá na razantní změny klíče, podle něhož se mezi vládu a samosprávy rozdělují příjmy? Neměla by se část vybraných peněz přesměrovat od obcí ke státu? Vždyť rozpočtové určení daní se v posledních deseti letech hned několikrát měnilo ve prospěch samospráv a na úkor centrální vlády.

Stát jako matka?

Data ministerstva financí naznačují, že stát je k samosprávám štědrý. Přitom to jsou velcí žrouti peněz.

Je to důsledek zbytnělého sektoru samospráv, který se zbytkem Evropy nemá srovnání. Máme 6253 obcí, na 60 tisíc volených politiků, z nichž podstatná část je placena z daní, i přebujelou regionální byrokracii s desítkami tisíc úředníků.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) v Návrhu na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů doporučila stanovit minimální velikost obce administrativně. Pokud by byla definována na úroveň od tisíc obyvatel výš, přinesla by podle propočtů NERVu úsporu zhruba deset miliard.

Jdeme po vás, za úspěch se platí! Snaha zavést bankovní daň říká o Česku jen to nejhorší

Vláda návrh odmítla. V revidovaném programovém prohlášení dokonce politiky v regionech neváhala ujistit, že „nebude obce slučovat“, dá jim jen možnost „propojovat se na základě dobrovolnosti“. Strany koalice zjevně nechtěly šlápnout do vosího hnízda a ohrozit stranické pašalíky v regionech.

Správce financí Zbyněk Stanjura však dává najevo zálusk na úspory obcí. Jejich stamiliardy by mohly zahojit státní rozpočet. Finance proto uvažují o tom, že samosprávy by mohly ukládat volné peníze místo u bank ve Státní pokladně. V takovém případě by je vláda mohla použít na financování deficitu státního rozpočtu, což by bylo levnější než vydávat dluhopisy.

Byl by to vlastně cash pooling, kterým optimalizují své finanční náklady kapitálově propojené společnosti. Funguje tak, že členové skupiny s přebytky hotovosti financují levně ty, kterým se hotovost nedostává a kteří by si jinak museli vzít u banky drahý provozní úvěr.

Taková metoda může existovat u společnosti s pevným vedením, kde dceřiné společnosti podléhají mateřské firmě. Stát ale funguje jinak, upozorňuje Jaroslava Kypetová, expertka na samosprávy, která pracovala v sekci daňové politiky ministerstva financí.

„Samospráva není dceřinou společností státu. Případně vytvořená pravidla by se musela dotýkat jak Prahy, tak i obce Čilá s dvaceti obyvateli. Všech 6253 obcí má přitom ústavou zaručené právo na samosprávu včetně hospodaření se svým majetkem,“ píše Kypetrová na Deníku veřejné správy.

Podpořte „své“ firmy!

Způsob, jak přimět obce daňovými příjmy k tomu, aby peníze nenechávaly ležet ladem, ale používaly je na rozvoj ekonomiky, naznačuje nedávno zveřejněná studie poradenské společnosti KPMG.

Studie upozorňuje, že na rozdíl od Německa nebo Rakouska rozdělení daňových příjmů v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly a podporovaly investory, kteří nabízejí nejvyšší mzdy a dosahují největších zisků.

Obce mají v současnosti snadné daňové příjmy. Rok od roku rostou, bez ohledu na to, jak se o ně radní přičiní. Na rozdíl od zmíněných států jim patří celý výnos daně z nemovitostí, které se nacházejí na území obce. Kromě toho dostávají podíl na celostátním výnosu DPH, daně z příjmu firem a podnikatelů i podíl na dani z příjmů podnikatelů rozdělovaný podle místa jejich bydliště.

Příjmy samosprávných celků však nejsou jako v Německu nebo Rakousku navázány na ekonomický výkon firem, které u nich působí. Jako kdyby tahle země nepotřebovala rozhýbat ekonomiku.

„Česko je v Evropě zcela unikátním příkladem demotivace obcí a krajů k rozvoji a zájmu o podnikatelské dění na jejich území,“ vystihl stav věcí při představení studie Pavel Sovička, ředitel developerské firmy Panattoni pro Česko a Slovensko.

Nynější systém přerozdělování daní vede k tomu, že obce firemní investice na svém území zpravidla nevítají, ale odmítají. Je nasnadě proč. Přínos investice do obecních rozpočtů většinou nevyváží případné problémy s jejími dopady – vyšší dopravní zátěž, prašnost, hlučnost… Také proto obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku o víkendu tak jednoznačně v referendu hlasovali proti stavbě gigafactory na území obce.

Ze studie vyplývá, že rozdělení daní mezi vládu a samosprávy znevýhodňuje Česko v soutěži o investice. Není snad načase to změnit a vést obce i kraje k větší podpoře investic a podnikání?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Gigafactory na Karvinsku by Česku zatraceně slušela. Tak si to zas nepokazme!

• Že jsou daně krádež? Je to ještě horší, ale nic s tím nenaděláte

• Vláda drtí firmy skrytými daněmi. Teď řeší absurdní změnu u koncesionářských poplatků

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag