Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Česká absurdita: Vláda si půjčuje na provoz a obce nechávají vyletět miliardy komínem

Pavel Jégl
Pavel Jégl
19. 3. 2024
 7 976
komentář

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.

Česká absurdita: Vláda si půjčuje na provoz a obce nechávají vyletět miliardy komínem
Mnohé z místních vlád syslily také v časech pádivé inflace, kdy peníze na nízce úročených účtech rychle ztrácely hodnotu. Miliardy tak prakticky nechaly vyletět komínem. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Ve financích této země cosi nehraje.

Státní rozpočet tone ve stamiliardových deficitech. Zadlužení státu překročilo hranici tří bilionů korun a dál se zvyšuje. Obce a kraje jsou však v plusu. Loni hospodařily s přebytkem ve výši 72,2 miliardy korun a na účtech mají dohromady přes 480 miliard korun.

Tahle suma přitom rok za rokem roste, upozorňuje na svém webu ministerstvo financí a zdůrazňuje, že finance územních samosprávných celků jsou v „nejlepší kondici za posledních deset let“.

Nahlíženo rozpočtovou disciplínou to vypadá náramně. Finance zanechané ladem však nejsou tím, čím by se volení zástupci měli chlubit. A protože hlavní pilíř jejich rozpočtu tvoří daňové příjmy, poplatník by v tomto případě měl vznést otázku: Proč stát od nás peníze na provoz obcí vlastně vybírá, když je samosprávy nejsou schopny využít?

Sloučit a už neodloučit

Situace, kdy si vláda půjčuje nejen na investice, ale i na běžný provoz, vydává dluhopisy a platí čím dál větší sumy na úrocích, zatímco samosprávy syslí čím dál větší balík peněz na bankovních účtech, je přece absurdní. Mnohé z místních vlád přitom syslily také v časech pádivé inflace, kdy peníze na nízce úročených účtech rychle ztrácely hodnotu. Miliardy tak prakticky nechaly vyletět komínem.

Takové hodnocení se týká zejména obcí, které se na přebytcích podílely několikanásobně víc než kraje. Za loňský rok zaznamenaly saldo 55,7 miliardy korun, přičemž jejich příjmy dosáhly 493,1 a výdaje 437,4 miliardy.

„Syslí“ rozpočtová politika je dvojnásob pozoruhodná a také trestuhodná v době, kdy se ekonomice nedaří a kdy by ji veřejné investice mohly nasměrovat k růstu, anebo aspoň zastavit její pokles, a tak pomoci firmám i domácnostem.

Hospodaření státuMinisterstvo financí ČR

Nasnadě je otázka, co dělat v situaci, kdy obce nejsou schopny využít peníze, které stát vybírá v daních? Nabízí se jednoduché, radikální řešení: Část vybraných peněz přesměrovat od obcí ke státu. Pro obce, které nesyslí, by ale takový postup mohl mít neblahé a nezasloužené důsledky.  

Jinou možnost, jak rozhýbat investiční činnost obcí – a především ušetřit na nákladech samospráv – načrtl NERV (Národní ekonomická rada vlády). V návrhu na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů upozornil, že Česko má zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který se zbytkem Evropy nesnese srovnání. Se 1700 obyvateli vykazuje nejmenší průměrnou velikost obce, zatímco počet obcí (6254) je extrémní.

NERV proto navrhl administrativně slučovat menší obce. Tím by se snížily jejich provozní náklady a větší obce by měly větší balík peněz, který by se dal lépe využít k investicím.

Dotace se zárukou

Vláda tuto myšlenku nevyslyšela. Byla pro ni příliš razantní. V revidovaném programovém prohlášení ujistila starosty, že o své sesle nepřijdou a slíbila, že „nebude obce slučovat“, pouze „propojovat na základě dobrovolnosti“.

Dobrovolné propojování k investičním akcím, jak je patrné z rostoucích přebytků, přístup obcí k financím výrazně nezměnilo. Jejich spolupráce se omezuje pouze na zisk dotací pro určité projekty.

Zbývá ale možnost motivovat obce k větší ekonomické aktivitě daňovými příjmy a zavést do systému rozpočtového určení daní jednoduchý princip: Ten, kdo vytvoří kvalitní podmínky pro podnikatele, získá větší daňový příjem.

Dnes taková motivace prakticky neexistuje. Obcím patří celý výnos daně z nemovitých věcí, které se nachází na jejím území a pevný podíl na celostátním výnosu DPH, daně z přidané hodnoty a daně z příjmu firem a podnikatelů. Tento podíl má povahu neúčelové dotace, není poskytován na předem určený účel a za předem vymezených podmínek.

Současný zákon obsahuje pouze jednu daňovou motivaci, která má přímý dopad na podnikání obcí – příjem podle podílu zaměstnanců. Tvoří 1,5 procenta celostátního výnosu daně z příjmu zaměstnanců, který je rozdělen podle jejich počtu v obci. Pro většinu obcí však má zanedbatelný přínos, píše v Deníku veřejné správy Jaroslava Kypetová která pracovala v sekci daňové politiky Ministerstva financí.

Návrat do ‚divokých‘ devadesátek?

V devadesátých letech získávaly obce (a tehdy také okresy) část výnosu podle plátcovy pokladny a do jejich rozpočtů plynula také podstatná část výnosů z daně z příjmů od místních podnikatelů, připomíná Kypetová. Později je obce vyměnily za jistější výnos z celostátního výběru DPH.

Měla by vláda usilovat o návrat motivačních rozpočtových pravidel?

V současnosti nejsou zastupitelstva obcí tlačena k tomu, aby investovala do malého a středního podnikání, aby vypisovala veřejné zakázky, nabízela za výhodných podmínek prostory k podnikání, zakládala živnostenské a průmyslové zóny, anebo inkubátory pro začínající podnikatele. A vláda návrat motivačních rozpočtových pravidel z divokých devadesátek nechystá.

Místní zastupitelé si na současné poměry příliš nestěžují. Od roku 2016 se měnilo rozpočtové určení daní ve prospěch místních rozpočtů na úkor rozpočtu centrálního, takže žijí ve vatě. Peníze přitečou, stačí si na ně počkat.

Jak dlouho s takovým systémem ještě vydržíme?

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
5
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

ekonomikafinancehospodařeníkomentářMinisterstvo financíobcesamosprávastátní rozpočetveřejné financevláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo