Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Důchodová reforma ve švédském stylu. Co na nás hnutí ANO po volbách chystá?

Pavel Kohout
Pavel Kohout
7. 3. 2024
 114 176
komentář

Hnutí ANO by se při penzijní reformě chtělo inspirovat ve Švédsku. Na co se tedy můžeme těšit, pokud se mu podaří po příštích volbách realizovat své inspirace? Pochopí konečně vláda, že investice do firem je investicí do budoucnosti?

Důchodová reforma ve švédském stylu. Co na nás hnutí ANO po volbách chystá?
Důchody v Česku? Bohatýrský život vás nečeká (ilustrační foto) / Zdroj: Michal Hron / Midjourney

Poslanec a stínový premiér Karel Havlíček (ANO) nedávno na síť X napsal: „Na Pražský hrad jsme s Alenou Schillerovou a Alešem Juchelkou šli představit naši vizi, jak přistoupit k důchodové reformě. Místo škrtů je třeba hledat rovněž příjmy. Proto jsme navrhli zakomponovat motivační důchodový pilíř spojený se strategickými státními investicemi. Švédská inspirace.“

Jak by tedy taková změna v důchodovém systému z dílny ANO vypadala?

Především, myšlenka na penzijní reformu podle švédského vzoru není vůbec špatná. Ale má svá úskalí. O švédský penzijní systém se zajímal svého času již premiér Vladimír Špidla, ale nikam to nevedlo. Špidla totiž zjistil, že švédské penze jsou na jeho vkus příliš málo solidární. A pak je tu ještě jiná věc.

Švédský penzijní systém je do značné míry založen na investicích. To vyžaduje, aby vláda a poslanci, kteří jej navrhují a schvalují, tomuto tématu dostatečně rozuměli.

Nejprve ale stručný úvod do švédského systému.

Jak to funguje ve Švédsku

Každý, kdo ve Švédsku pracoval a platil daně, má nárok na státní důchod. Každoročně se do důchodového systému odvádí 18,5 % zdanitelného příjmu. Děje se tak částečně prostřednictvím příspěvku zaměstnavatele a částečně prostřednictvím národního důchodového příspěvku, který platí všichni zaměstnanci. Výše důchodu závisí na příjmech během pracovního života, ale také na dalších dávkách, jako jsou nemocenské dávky nebo podpora v nezaměstnanosti.

Důstojný důchod
Shutterstock

Důstojný důchod očima expertů. Stačí živnostníkům našetřit dva miliony?

Při debatách o zajištění důstojného důchodu podnikatelů se delší dobu zmiňuje potřeba našetřit si na penzi alespoň dva miliony korun. Platí ale tenhle cíl i dnes? Není potřeba už vyšší naspořená suma? A může v tomto směru pomoci vládní plán zvýšení záloh na sociální pojištění? Zeptali jsme se odborníků.

Národní důchodový systém se skládá ze dvou částí, takzvaného příjmového důchodu (inkomstpension, průběžná složka) a prémiového důchodu. Největší část, 16 procentních bodů, je určena na průběžnou část systému. Příspěvky na důchodové pojištění, které platí ti, kdo během roku pracovali, se používají na výplatu penzí těm, kteří jsou v důchodu.

Průběžnou složku netřeba příliš vysvětlovat. Kapitálová složka je ale mnohem zajímavější. Švédsko má celkem šest veřejnoprávních penzijních fondů zvaných AP1 až AP7 (fond AP5 neexistuje). Fondy AP1 až AP4 jsou takzvané „nárazníkové“ fondy. Kapitál jimi spravovaný je používán jako rezerva na pokrytí deficitu průběžného systému – a naopak, pokud jsou příspěvky vyšší, než co je třeba vyplatit, jdou přebytky do fondů AP1 až AP4, které je spravují.

Systém je navržen tak, aby žádná generace nedostala vyšší důchod na úkor jiné. Pokud se důchodový systém stane nevyváženým, tedy že závazky jsou vyšší než dostupná aktiva, aktivuje se proces vyrovnávání. To znamená, že důchod se pak valorizuje pomalejším tempem, dokud se aktiva důchodového systému opět nevyrovnají závazkům.

Dále je zde takzvaný prémiový důchod (premiuminkomst). Do něj jde 2,5 % z výše zmíněného 18,5% odvodu ze mzdy. Jedná se o část penzijního systému, kde každý jednotlivec může vybírat investiční fondy, do kterých jsou peníze z důchodu investovány. Pokud se někdo osobně nerozhodne, peníze spravuje společnost AP7. (Analogie: pokud si Čech nevybere jinou zdravotní pojišťovnu, je mu automaticky přidělena VZP.)

Krátce ještě k nejmenšímu fondu AP6. Jeho úloha je speciální: má investovat do neveřejně obchodovaných akcií a podílů a především má podpořit švédský sektor private equity. Je to vlastně doplněk soukromého rizikového kapitálu, neboť tvůrci švédského penzijního systému mysleli i na to, že investice do domácích rozvíjejících se firem je investicí do budoucnosti.

Celkově podle posledních čísel spravují švédské veřejnoprávní fondy AP částku kolem 2 683 miliard švédských korun, což je asi 45 % švédského HDP. V přepočtu na české koruny by to bylo více než šest bilionů korun.

Veřejnoprávní fondy však představují jen asi necelou polovinu objemu celkových penzijních úspor švédských domácností. Zbytek připadá na soukromé investiční společnosti. Do nich Švédové průběžně investují prostřednictvím Švédské penzijní agentury (Pensionsmyndigheten.se). Ta funguje jako investiční zprostředkovatel: tím se řeší dojemná starost české levice o „nehorázné poplatky“ spojené s distribucí fondů druhého pilíře.

Žádné látání rozpočtu

Vraťme se však k fondům AP. Jak bylo řečeno, jde o veřejnoprávní instituce. Jejich statut je srovnatelný s postavením centrálních bank. Nepodléhají vládě ani parlamentu. Politici nesmějí mluvit do jejich investiční strategie. Neexistuje možnost, aby penzijní fondy podporovaly vládní projekty. Je vyloučeno, aby jejich přebytky sanovaly státní rozpočet. 

Pokud kupují dluhopisy švédské vlády, pak jedině v souladu se stanovenou strategií; není možné, aby fondy látaly díry ve státním rozpočtu. Dále platí, že každý z jednotlivých AP fondů má oddělený management. Je to vidět dokonce i na skutečnosti, že každá z webových stránek (ap1.se až ap7.se) má jiný design.

Výpočet odchodu do důchodu

+

Zastavme se ještě u investiční strategie zmíněných fondů. Jak investovat částku srovnatelnou s výší poloviny hrubého domácího produktu v malé zemi, jakou je Švédsko s osmi miliony obyvatel? Snadná pomoc: naprostá většina investic je umístěna do mezinárodních aktiv, převážně akcií a dluhopisů.

Například deset největších pozic akciového fondu AP7 jsou Apple Computer, Microsoft, Nvidia, Amazon.com, Facebook, Alphabet, Taiwan Semiconductor, HarbourVest Global Private Solution, Hamilton Lane a Eli Lilly. Kromě toho necelých deset procent majetku nárazníkových fondů AP1 až AP4 je investováno do realitního fondu Vasakronan, který vlastní 2,4 milionu čtverečních metrů v komerčních nemovitostech ve velkých švédských městech.

Druhý pilíř ve vyspělé zemi

Principem fungování švédského druhého pilíře je konkurence: i veřejné instituce jsou podrobeny tržní disciplíně, nikdo nemá garantované teplé místečko jen z titulu veřejnoprávnosti. Zároveň jsou přísně chráněny před nenechavou rukou státu. Vláda ani parlament nesmějí sáhnout na prostředky klientů.

Mělo by si Česko pro důchodovou reformu vzít příklad ve Švédsku?

A plní švédský druhý pilíř účel přinést více příjmů do penzijního systému? Jednoduchá odpověď: ano. Například fond AP7 poskytl od prosince 2000 do ledna 2024 celkový výnos 480,5 procenta. To odpovídá 7,9 % ročně. Co by za to české penzijní fondy daly.

Takto má vypadat druhý pilíř ve vyspělé, civilizované zemi. V kontrastu k tomu stojí například Maďarsko nebo Polsko, kde vlády prostředky z druhého pilíře prostě a bez pardonu ukradly. V Kazachstánu zase stát použil část prostředků z druhého pilíře pro financování světové výstavy EXPO-2017. Bez ohledu na (spornou) účelnost tohoto kroku, něco takového by se ve správně nastaveném systému nesmělo stát.

Penzijní fondy se nesmějí stát kasičkou pro financování geniálních a velkolepých vládních projektů.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
72
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

důchodová reformadůchodykomentářOSVČpenzepodnikánípodnikateléreforma penzíŠvédsko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo