Martina Fojtů

Na nové podobě pražského obchodního domu Máj má rousínovská firma Dřevodílo velký podíl. Dodala čtyři patra atypického nábytku. „Půl roku jsme nedělali nic jiného. Byla to nejnáročnější zakázka za deset let,“ říká majitel a CEO Michal Navrátil. Dynamický projekt pomohl firmě získat zkušenosti, díky kterým má šanci prorazit za hranice.

Oba jsou z Brna, oba podnikají v gastronomii. Jeden provozuje pekárny, druhý kavárny. Jejich podniky už vystoupaly ke stovce zaměstnanců a víc než 50milionovému obratu. Příběhy Rebelbean a William Thomas Bakery nabízejí řadu paralel. „Povedlo se nám trefit dobu, po lokálních věcech byl hlad,“ říkají ve dvojrozhovoru Michal Stec a Vilém Ráček.

České ženy se pořád bojí nosit šperky s barevnými kameny, raději je nechávají v šuplíku a schovávají si je na slavnostní příležitosti. Podle Luboše Korbičky je to škoda. „Smaragd je kámen na každý den,“ říká brněnský šperkař, který dle svých vlastních slov nemá v Česku v oblasti zakázkové výroby šperků s barevnými drahokamy konkurenci.

Dost možná jejich produkty vídáte denně a nevíte o tom. Cross Zlín dnes po celém Česku a do více než 70 zemí světa dodává a instaluje svoje řešení křižovatek, parkovišť nebo zkrátka organizace dopravy. Zatímco v Praze považují za znak chytrého města USB nabíječku v lavičce, zlínská firma se na fungování těch opravdových chytrých měst podílela v Turecku i Dánsku. A teď si stanovila další velký cíl: dronovou dopravu.

Vášněmi Dušana Kotrly jsou autodoprava, pilařina a dřevo. I díky tomu dokázal v těchto oborech podnikatelsky uspět. Přesto se na prahu šedesátky pustil do velkého dobrodružství. Po kanadském vzoru vybudoval u Vsetína Kapka resort: hokejovou halu s hotelem, wellness a restaurací. Riskantní podnik mu vyšel. „Kapku jsem vzal jako věc, díky které vrátím něco regionu. Navíc je to smysluplná investice a vklad do budoucnosti celé naší rodiny,“ pochvaluje si.

Brňany naučila kupovat brněnské tulipány, teď je učí, jak správně zahrádkařit. K tomu se jí podařilo zachránit zdevastovaný pozemek, na kterém teď pěstuje květiny. Další už má vyhlédnutý, bude na něm komunitní zahrada. Květinářka Markéta Střechová se naučila plánovat sezonu po sezoně. A velké plány jí nechybí.

Je to obrázek jako ze sci-fi filmu: Ve vývojové centrále firmy Hewlett Packard v americkém Idahu stojí v hale 45 robotů a neúnavně mačkají displeje tiskáren. Dělají to 24 hodin, sedm dní v týdnu, celý rok. Svátek nesvátek. Ty roboty vyrobila brněnská firma Y Soft. Je to její nový byznysový směr.

Na začátku byl odpor k opakující se práci. A možná trochu neschopnost ji dělat bez chyb. Zakladatel Legita Ondřej Materna po škole nastoupil do advokátní kanceláře a dost ho vyděsilo, kolik rutinních změn v totožných dokumentech musel chystat. A tak vymyslel software na jejich automatizaci. Postupem času se Legito přeorientovalo na platformu, která dokumenty nejen umožnuje automatizovat komukoliv, ale také automatizuje procesy s nimi spojené.

Ruční výroba, řemeslná poctivost, ruce uprášené od pilin. Úplně to máte před očima, že? A možná si říkáte, že jedině takto stvořený výrobek chcete. Petr Furch, majitel jednoho z největších světových výrobců akustických kytar, přesně tomuhle řekl stop. Nástroj s dokonalou odezvou a zvukem jen rukou prostě udělat nejde. Ve Velkých Němčicích za Brnem teď buduje nejmodernější výrobu na světě. Značka Furch chce do pěti let vyrůst dvojnásobně.

Do Těšetic na Olomoucku alkohol zkrátka patří. Pivo a pálenka se tady v bývalém klášterním pivovaru a lihovaru dělaly už od konce 16. století. I proto sem v sedmdesátých letech komunističtí potentáti umístili první výrobnu whisky v bývalém Československu. Jiří Omelka si před pár lety řekl, že na tohle je škoda nenavázat. Tradici teď oprašuje a do pár let chce mít největší palírnu sladové whisky v zemi. Lokální podmínky na to má ideální.

Firma Janošík z Valašských Příkazů byla ještě před pár lety klasickým výrobcem oken. Než přišel nápad dělat věci jinak. Dnes tvoří velkoformátová okna sto procent byznysu firmy. „Nikoho z nás nenapadlo, že na tom nakonec bude celá naše práce stát a firmu to převrátí naruby," přiznává šéf inovací firmy Jakub Janošík. Na expanzi se ale (zatím) nechystají.

Roman Fabig už jednou ve Finmagu byl. Jako talentovaný vinař, reprezentant nové vlny oboru v Česku. Vloni na podzim dostal šťastný příběh vážnou trhlinu. Kombinace rostoucího byznysu, úvěrů a covidu způsobila, že jej vlastní tělo vypnulo a skončil na psychiatrii. Teď je zpět, věnuje se znovu své vášni a učí se u práce neničit. „Byl jsem nejvzornější pacient,“ prozrazuje v rozhovoru.

Někdy se ty příběhy zdají být skoro jeden jako druhý. Kluk v teniskách, který ovládl technologii, naprogramoval software nebo postavil firmu, co boduje na internetu. Svět dnes takových uznává spoustu. Ne že by si to nezasloužili. Uspět prací rukama mimo velká centra se ale zdá být o hodně těžší. A přece to jde. Dokladem toho budiž Wuders, rodinná nábytkářská firma z Hodonína.

Co je to ESG? Ještě nedávno to byla volba. Firma se zkrátka mohla etablovat jako „zelená“ a udržitelná, a jít tak vstříc určitému typu zákazníků, nebo jí to mohlo být jedno. Možnost volby ale pomalu končí. „Část podnikatelů před tím strká hlavu do písku, což je chyba,“ varuje Ondřej Vaněk ze společnosti PKV.

O digitalizaci státu se dobře mluví, ale hůř se vykonává. Své o tom ví i šéf IT holdingu Aricoma Milan Sameš. Jak moc se nám podaří štíhlý stát postavit, podle něj záleží taky na nás – občanech, nejen na vládě. „Stávkovat za to občan začne v okamžiku, kdy zjistí, že už státní správu neuživíme,“ říká Sameš s tím, že digitalizace státu je tak trochu sisyfovská práce.

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek. Budoucnost může být v hybridním nastavení, tedy propojení home office s docházením do práce.

Napadlo vás někdy, kolik vizuálního nepořádku kolem sebe vídáte? Bannery, billboardy, reklamy, nevzhledné prodejny. Vás možná ne, ale Veronika Rút Fullerová s tím bojuje už několik let. „Celé je to o kultuře podnikání, vizuály jsou jenom důsledky,“ říká dlouhodobá bojovnice s vizuálním smogem.

Kdejaká firma má pocit, že zabezpečení svých dat i sítí má už dávno vyřešené. Antivir v počítačích přece už všichni mají, firewall funguje, a na školení také všichni byli... Že tomu tak ovšem není, ukazují takzvané red teamingové testy. Až při nich se ukážou ty pravé díry v systému.

Pamatujete vesmírné závody, kdy se Sovětský svaz a USA přetahovaly v tom, kdo bude v kosmu dřív? A kdo k tomu použije vyspělejší technologii? Podobné je to dnes se superpočítači. Petaflopy výkonu přidávají nejen USA, Čína či Japonsko, ale s odstupem času i Evropa.

Rodinné firmy jsou něco jako rodinné stříbro. Tradice, hrdost. Jenže teď pro ně nastává období, které rozhoduje o tom, v jaké formě přežijí do budoucna. Víc než třicet let po revoluci totiž dosluhuje první generace podnikatelů, která musí svůj byznys pomalu předávat. Ale moc jim to nejde.

Vyměnit dodavatele elektřiny, namontovat nové technologie či jen šetřit. Energetické úspory se dají dělat různě, když ale jde o velkou fabriku či komplex budov, nic z toho nebude samo o sobě stačit. Ukočírovat všechny složky energetické spotřeby a tím i výdaje je v takových případech výzva jako blázen. Brněnští podnikatelé na ni našli řešení a úspěch slaví i díky pandemii.