Martina Fojtů

Je to obrázek jako ze sci-fi filmu: Ve vývojové centrále firmy Hewlett Packard v americkém Idahu stojí v hale 45 robotů a neúnavně mačkají displeje tiskáren. Dělají to 24 hodin, sedm dní v týdnu, celý rok. Svátek nesvátek. Ty roboty vyrobila brněnská firma Y Soft. Je to její nový byznysový směr.

Na začátku byl odpor k opakující se práci. A možná trochu neschopnost ji dělat bez chyb. Zakladatel Legita Ondřej Materna po škole nastoupil do advokátní kanceláře a dost ho vyděsilo, kolik rutinních změn v totožných dokumentech musel chystat. A tak vymyslel software na jejich automatizaci. Postupem času se Legito přeorientovalo na platformu, která dokumenty nejen umožnuje automatizovat komukoliv, ale také automatizuje procesy s nimi spojené.

Ruční výroba, řemeslná poctivost, ruce uprášené od pilin. Úplně to máte před očima, že? A možná si říkáte, že jedině takto stvořený výrobek chcete. Petr Furch, majitel jednoho z největších světových výrobců akustických kytar, přesně tomuhle řekl stop. Nástroj s dokonalou odezvou a zvukem jen rukou prostě udělat nejde. Ve Velkých Němčicích za Brnem teď buduje nejmodernější výrobu na světě. Značka Furch chce do pěti let vyrůst dvojnásobně.

Do Těšetic na Olomoucku alkohol zkrátka patří. Pivo a pálenka se tady v bývalém klášterním pivovaru a lihovaru dělaly už od konce 16. století. I proto sem v sedmdesátých letech komunističtí potentáti umístili první výrobnu whisky v bývalém Československu. Jiří Omelka si před pár lety řekl, že na tohle je škoda nenavázat. Tradici teď oprašuje a do pár let chce mít největší palírnu sladové whisky v zemi. Lokální podmínky na to má ideální.

Firma Janošík z Valašských Příkazů byla ještě před pár lety klasickým výrobcem oken. Než přišel nápad dělat věci jinak. Dnes tvoří velkoformátová okna sto procent byznysu firmy. „Nikoho z nás nenapadlo, že na tom nakonec bude celá naše práce stát a firmu to převrátí naruby," přiznává šéf inovací firmy Jakub Janošík. Na expanzi se ale (zatím) nechystají.

Roman Fabig už jednou ve Finmagu byl. Jako talentovaný vinař, reprezentant nové vlny oboru v Česku. Vloni na podzim dostal šťastný příběh vážnou trhlinu. Kombinace rostoucího byznysu, úvěrů a covidu způsobila, že jej vlastní tělo vypnulo a skončil na psychiatrii. Teď je zpět, věnuje se znovu své vášni a učí se u práce neničit. „Byl jsem nejvzornější pacient,“ prozrazuje v rozhovoru.

Někdy se ty příběhy zdají být skoro jeden jako druhý. Kluk v teniskách, který ovládl technologii, naprogramoval software nebo postavil firmu, co boduje na internetu. Svět dnes takových uznává spoustu. Ne že by si to nezasloužili. Uspět prací rukama mimo velká centra se ale zdá být o hodně těžší. A přece to jde. Dokladem toho budiž Wuders, rodinná nábytkářská firma z Hodonína.

Co je to ESG? Ještě nedávno to byla volba. Firma se zkrátka mohla etablovat jako „zelená“ a udržitelná, a jít tak vstříc určitému typu zákazníků, nebo jí to mohlo být jedno. Možnost volby ale pomalu končí. „Část podnikatelů před tím strká hlavu do písku, což je chyba,“ varuje Ondřej Vaněk ze společnosti PKV.

O digitalizaci státu se dobře mluví, ale hůř se vykonává. Své o tom ví i šéf IT holdingu Aricoma Milan Sameš. Jak moc se nám podaří štíhlý stát postavit, podle něj záleží taky na nás – občanech, nejen na vládě. „Stávkovat za to občan začne v okamžiku, kdy zjistí, že už státní správu neuživíme,“ říká Sameš s tím, že digitalizace státu je tak trochu sisyfovská práce.

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek. Budoucnost může být v hybridním nastavení, tedy propojení home office s docházením do práce.

Napadlo vás někdy, kolik vizuálního nepořádku kolem sebe vídáte? Bannery, billboardy, reklamy, nevzhledné prodejny. Vás možná ne, ale Veronika Rút Fullerová s tím bojuje už několik let. „Celé je to o kultuře podnikání, vizuály jsou jenom důsledky,“ říká dlouhodobá bojovnice s vizuálním smogem.

Kdejaká firma má pocit, že zabezpečení svých dat i sítí má už dávno vyřešené. Antivir v počítačích přece už všichni mají, firewall funguje, a na školení také všichni byli... Že tomu tak ovšem není, ukazují takzvané red teamingové testy. Až při nich se ukážou ty pravé díry v systému.

Pamatujete vesmírné závody, kdy se Sovětský svaz a USA přetahovaly v tom, kdo bude v kosmu dřív? A kdo k tomu použije vyspělejší technologii? Podobné je to dnes se superpočítači. Petaflopy výkonu přidávají nejen USA, Čína či Japonsko, ale s odstupem času i Evropa.

Rodinné firmy jsou něco jako rodinné stříbro. Tradice, hrdost. Jenže teď pro ně nastává období, které rozhoduje o tom, v jaké formě přežijí do budoucna. Víc než třicet let po revoluci totiž dosluhuje první generace podnikatelů, která musí svůj byznys pomalu předávat. Ale moc jim to nejde.

Vyměnit dodavatele elektřiny, namontovat nové technologie či jen šetřit. Energetické úspory se dají dělat různě, když ale jde o velkou fabriku či komplex budov, nic z toho nebude samo o sobě stačit. Ukočírovat všechny složky energetické spotřeby a tím i výdaje je v takových případech výzva jako blázen. Brněnští podnikatelé na ni našli řešení a úspěch slaví i díky pandemii.

Tomáš Baránek vydává knížky, které vám poradí, jak ze života chytře vytěžit víc života. Jeho vlastní recept na lifehacking ale naznačuje, že přečíst si knížku nestačí. A že šidit spánek se opravdu nevyplatí.

Našlo by se jich po republice takových víc, ale oblasti v okolí brněnské Kozí ulice je ta proměna opravdu markantní. V místech, kde běžně i v zimě šumí smích a hovor lidí postávajících před vyhlášenými podniky, se teď míhají jen poslíčci s jídlem. A provozovatelé zdejších barů a hospod přemýšlejí, jak dlouho to ještě takhle vydrží.

Ve svém věku by mohl chodit městem o holi. Namísto toho každý den intenzivně cvičí. To aby se veteránský plavec Rudolf Šmerda mohl vrátit do závodních bazénů. A urvat další světový titul.

Kromě psaných pravidel se i soudnictví řídí řadou pravidel nepsaných. Nemusí to nutně být problém, odkazuje David Kosař, který zkoumá fungování soudů v různých evropských zemích, třeba na Anglii. Jinde to ale potenciálně přináší korupci a v důsledku podemílá demokracii.

„V Česku neumíme ocenit hodnotu práce a tím méně té, která nemá materiální výstupy,“ říká intendantka HaDivadla Anna Stránská.

„Multikulturní experiment Americe nevychází,“ říká amerikanista Jan Beneš. Dnes učí na Ostravské univerzitě, studoval ale černošskou literaturu a život menšiny obecně na Texas A&M University a zhruba čtyři roky v Americe žil. Rasismus a znevýhodňování černochů jsou podle něj součástí systému a protesty na tom jen tak něco nezmění.