Předplatit časopis Finmag

Z nouze ctnost. Brněnský Y Soft otáčí kormidlem, objevil zcela nový byznys

Martina Fojtů
Martina Fojtů
6. 11. 2023
 10 157
success story

Je to obrázek jako ze sci-fi filmu: Ve vývojové centrále firmy Hewlett Packard v americkém Idahu stojí v hale 45 robotů a neúnavně mačkají displeje tiskáren. Dělají to 24 hodin, sedm dní v týdnu, celý rok. Svátek nesvátek. Ty roboty vyrobila brněnská firma Y Soft. Je to její nový byznysový směr.

Z nouze ctnost. Brněnský Y Soft otáčí kormidlem, objevil zcela nový byznys
Jakub Pavlák, manažer výzkumu a vývoje ve společnosti Y Soft / Zdroj: Y Soft
Testování dotykových displejů YSoftTestování dotykových displejů YSoftTestování dotykových displejů YSoftTestování dotykových displejů YSoftTestování dotykových displejů YSoft
Další fotky
v galerii (5)

Na začátek jen pro připomenutí. Y Soft vznikl v roce 2000 jako startup kombinující výrobu hardwaru a softwaru. Vysokoškolský student Václav Muchna praštil se školou a i za pomoci Jihomoravského inovačního centra vytvořil firmu specializující se na bezpečný tisk.

S jejich výrobkem se vám už nestane, že vaše vytištěné dokumenty omylem odnese z tiskárny kolega, protože si jich nevšiml. Všechno naviguje software. Smlouva nebo vyplněný formulář s osobními údaji tak vyjede až ve chvíli, kdy k tiskárně přiložíte svou čipovou kartu.

To bylo na začátku. Dnes je Muchna majitelem celosvětově působící značky, pod kterou spadá více než 400 zaměstnanců a řadí se mezi velké české polistopadové byznysové úspěchy. Jenže doba se mění a množství tisknutého papíru bude jen klesat.

„I my se proto vyvíjíme a zajímá nás všechno, co posunuje digitální transformaci, efektivitu firem a kombinuje při tom nasazení softwaru i hardwaru,“ popisuje Jakub Pavlák, který ve firmě pracuje už 12 let. Nyní zastává funkci manažera výzkumu a vývoje.

A co že je ten klíčový zlom ve směřování firmy? Jsou to ti na začátku zmínění roboti. Protože všude kolem nás přibývá displejů, ale klesá ochota lidí i firem testovat je ručně. Jenže testovat se musí.

Pracujeme na tom, abychom vytvořili opravdu světové řešení pro cloudový print managagement software.

Tisková řešení bez papíru

Y Soft dnes svoje služby dodává 40 procentům firem z žebříčku Fortune 500, ale ve svém segmentu působí na saturovaném trhu, velké značky si ho rozdělily mezi sebou. I proto své produkty nenabízí už jen velkým mezinárodní firmám, ale i těm středním a menším, kterým jde vstříc cloudovou podobou. Rozvíjí při tom také chytré skenování, kdy přístroje údaje z naskenovaných faktur nebo dokumentů rovnou zpracovávají dál nebo nad nimi dělají analýzu.

Václav Muchna Y Soft
Y Soft

Muchna: Českému státu chybí odvaha i vize, dělá všechno a přitom nic

Odešel ze školy, aby se plně vrhl na podnikání. Václav Muchna, zakladatel a CEO softwarové a hardwarové společnosti Y Soft, se pro Finmag.cz rozpovídal o nedostatku vizí v české politice i o tom, co je špatně na digitalizaci. A co odhalila o českém státě pandemie.

„Kde máme potenciál, to je právě cloudový trh. I obří zákazníci chtějí za IT infrastrukturu ušetřit. Proto je to náš hlavní fokus na nadcházející roky. Pracujeme na tom, abychom vytvořili opravdu světové řešení pro cloudový print managagement software,“ líčí zapáleně Pavlák.

Právě z toho důvodu loni v létě Y Soft koupil svého konkurenta EveryonePrint. „Mají zajímavý cloudový produkt a bázi zákazníků a uzavřené strategické partnerství s firmou Ricoh. My už dlouhodobě spolupracujeme s dalším důležitým výrobcem Konicou Minoltou, takže zkrátka vršíme synergie,“ vysvětluje podhoubí této akvizice Pavlák.

Firma, pro kterou pracuje, se navzdory překotnému růstu pořád profiluje jako česká. Vývojové centrály má v Praze, Ostravě a hlavně v Brně, kde je i automatizovaná výrobní linka pro výrobu vlastního hardwaru jako čteček k tiskárnám nebo vlastních tiskových terminálů.

Y Soft už má několik let i vlastní venture fond, jehož prostřednictvím podporuje nově vznikající firmy, které stejně jako oni sází na kombinaci softwaru a hardwaru. Příkladem budiž slovenské Sensoneo, které přišlo s nápadem chytrých senzorů do popelnic, takže svozová auta k nim jezdí až ve chvíli, kdy jsou plné. Tedy zase propojení software a hardware, což tady mají rádi.

Počítač měl doma každý, ale velkou tiskárnu, na které je třeba testovat scénáře, si do obýváku jen tak nedáte.

Testování z domova

Co naopak rádi nemají, to jsou monotónní činnosti, které je třeba dělat pořád dokola. Proto začali už před devíti lety se studentským projektem, který měl vymyslet, jak automatizovat testování displejů na tiskárnách. Protože vše, co zdejší vývojáři naprogramují a výroba stvoří, se musí otestovat.

Mikolov Polak
Libor Fojtík

Že nám stroje vezmou práci? Nechte jim tu nudnou, radí expert na AI Mikolov

Převezmou naši práci roboti? A máme se toho vůbec bát, nebo to naopak vítat? V dalším díle speciální série Finmag podcastu Future is Now, zaměřeném na umělou inteligenci, to řešili Sara Polak a Tomáš Mikolov.

To stejné platí i o dotykových displejích. Ty nejde otestovat jinak než skutečným dotykem. Znamená to, že testeři hodiny a dny stojí vedle stroje a podle předem daných scénářů ťukají na displej. A někdy i se stopkami v ruce měří odezvy. Hotová nuda, navíc nepříliš efektivní… Už jen proto, že i lidské ruce nějaký čas trvá, než stopky zmáčkne.

Brněnští inovátoři se tak nejdřív rozhlíželi, jestli už na to někdo něco nevymyslel. Když ale zjistili, že ne, začali někdy před devíti lety vymýšlet řešení vlastní. Vyvíjelo se postupně po krocích. Jeho velký moment přišel ve chvíli, kdy udeřil covid. A s ním i nutnost přeorientovat se na práci z domova.

„Vývoj dělat z domu můžete, ale testování v té době ani náhodou. Počítač měl doma každý, ale velkou tiskárnu, na které je třeba testovat scénáře, si do obýváku jen tak nedáte,“ vzpomíná Pavlák, který byl shodou okolností u úplného startu projektu robotických testerů a při covidu s kolegy ze dne na den řešil, že oni jsou a musí zůstat doma, ale výzkum a vývoj vázaný na fyzická místa kanceláří musí běžet.

V ten moment přišla velká chvíle do té doby vedlejšího projektu. „Když už si to tady chvíli chystáme, pojďme to využít naplno,“ řeklo se. Aniž by v té době někdo vůbec tušil, že právě tahle covidová z nouze ctnost bude pro brněnskou technologickou firmu znamenat úplnou změnu fungování.

Drtivá většina firem zatím testuje lidskými silami, prostřednictvím armády testerů často v Indii nebo Číně. Jiné řešení doteď nebylo.

Neúnavný robot

„Robot“ v pojetí Y Softu se skládá z robotické ruky, která stojí vede zkoušené tiskárny a ťuká do jejího displeje podle na dálku zadávaných příkazů. Nedělá chyby, umí zaznamenat odezvy o zlomku sekundy, pracuje i večer a o víkendu.

Dnes už má i kameru, která celý proces snímá, a senzory, které umí potvrdit třeba to, že papír skutečně vyjel z tiskárny. Navíc pokud náhodou zjistí, že udělal chybu, zvládne se vrátit o pár kroků zpět k inkriminovanému špatnému rozhodnutí.

„V průběhu covidu jsme zjistili, že díky robotickému řešení všechno fungovalo i na dálku a produktivita práce je stejná, ne-li vyšší. Lidé jsou navíc spokojenější, líp se jim vyvažuje pracovní a osobní čas a netráví čas dojížděním,“ vyjmenovává výhody nalezeného řešení Jakub Pavlák.

Robot, co se neunaví. Nahlédněte do galerie

Sám kdysi jako manuální tester začínal a ví, co je to za dřinu. Teď navíc s kolegy zjistil, že ani v době, kdy oni pracovali na svém robotovi, se konkurence nikam dál neposunula, jakkoliv problém s kapacitami na testování mají všichni.

Jen si to vezměte, displejů je v našem okolí čím dál víc a na rozdíl od kusů potištěného papíru jich bude jenom přibývat; přes displeje si objednáváme v restauracích rychlého občerstvení, ťukáme na ně ve výdejnách e-shopů a k ovládaní přes ně směřují čím dál víc i auta.

„Drtivá většina firem zatím testuje lidskými silami, prostřednictvím armády testerů často v Indii nebo Číně. Jiné řešení doteď nebylo. Jistě, šlo by to prostřednictvím robotů, které vidíte v průmyslové výrobě, ale to jsou tak drahá a sofistikovaná zařízení, že se to zkrátka nevyplatí,“ krčí rameny Pavlák.

Odvětví, která potřebují podobná zařízení testovat, přibývají každý den sama od sebe.

Trefa do černého

Ukazuje se, že on a jeho kolegové vymysleli zlatou střední cestu. Cestu, která už si našla svoje kupce, respektive „nájemce“. První fyzické roboty Y Soft pronajal i s hardwarem a podpůrnými službami svým partnerům, kteří vyrábějí tiskárny. A přidávají se další.

Je robotizace budoucnost byznysu?

Jak už padlo na začátku, v centrále Hewlett Packard v americkém Idahu tak dnes díky tomu stojí 45 strojů ve vývojové hale a neúnavně od rána do večera zkouší, jestli všechno funguje, jak má. „Je to první laboratoř svého druhu na světě, která je navíc kompletně ovládaná na dálku,“ zdůrazňuje Pavlák a naznačuje tak velkou budoucnost, kterou má tenhle produkt před sebou.

Další roboti už slouží ve výrobní hale jedné v Česku působí automobilky, která tak hledá, kde jsou kořeny problému s dlouhými odezvami systému. A vzhledem k vývoji lze očekávat, že se budou přidávat další zájemci.

Y Soft mezitím pracuje na osazování robota čím dál chytřejšími komponentami, které využívají pokroků umělé inteligence. A odvětví, která potřebují podobná zařízení testovat, přibývají každý den sama od sebe.

Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
43
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martina Fojtů

Martina Fojtů

Martina Fojtů vystudovala žurnalistiku, germanistiku a marketing. Začínala jako sportovní novinářka, léta psala o zákulisí vědy a výzkumu a dnes učí klienty marketingové agentury komunikovat lidsky.

Související témata

byznysITpodnikáníPodnikavé Českorobotirobotizacesoftwaresuccess storytestování

Nejčtenější články

Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali
Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali
Od buřtguláše do bodu G: kavárna z autobusové zastávky dělá milionové obraty
Od buřtguláše do bodu G: kavárna z autobusové zastávky dělá milionové obraty
Nejbohatší Češi jsou na dovolených stále aktivnější
Nejbohatší Češi jsou na dovolených stále aktivnější
Čeká nás cesta do bezvýznamnosti? Temný scénář pro český průmysl se naplňuje
Čeká nás cesta do bezvýznamnosti? Temný scénář pro český průmysl se naplňuje
Český průmysl v tragické kondici: objem výroby klesá, lidí bez práce přibývá
Český průmysl v tragické kondici: objem výroby klesá, lidí bez práce přibývá

Zimní příběh

Dárek na míru

Dárek na míru

995 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo