Jakub Žofčák

Originály uměleckých děl jsou z pohledu ekonomie velmi podivné statky. Každý si může za pár stovek do obýváku (nebo zadarmo do mobilu) pověsit kopii libovolného obrazu – proč tedy někteří lidé za originály utrácejí klidně stamiliony dolarů? Je to spekulace, investice, nebo jenom obrovská pračka na peníze? Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Existuje jen velmi málo služeb, které poptává bez výjimky každý. Pohřebnictví je fascinující sondou do kultury, historie, náboženských rituálů, ale i ekonomie dané společnosti. A právě z pohledu ekonomie se hřbitovy musí vypořádat s obrovským problémem – mrtví neubývají. Odemykáme pro vás text z tištěného Finmagu.

Máte pocit, že poslední tři roky byly katastrofa? Ani omylem. Nejhorším rokem v dějinách lidské civilizace nebyla ani Velká hospodářská krize v roce 1929, ani rok španělské chřipky 1918, dokonce ani 1349, kdy propukla Černá smrt a vymřela polovina Evropy. Byl to rok 536. Na rok a půl totiž přestalo svítit slunce.

Víno je z pohledu ekonomie fascinujícím artiklem. Většina z nás smrtelníků totiž nakupuje víno od oka podle cenovky nebo etikety. Třeba i teď na Silvestra. Po přečtení tohoto článku, který speciálně pro vás odemykáme z tištěného časopisu Finmag, se za svou povrchnost nejspíš přestanete stydět – ve vínu se dost možná nevyzná ani velká část odborníků. Tedy, tvrdí vědci.

Je jen velmi málo míst na Zemi, kam chodí lidé tak ochotně a nákladně umírat. Nejvyšší hora na světě je odjakživa magnetem pro zkušené horolezce, v posledních letech ale i pro lidi, kteří mají dost peněz na to, aby si mohli odškrnout další položku z bucket listu. Kolik stojí vstupenka na Mount Everest? A kdo všechno je na něm ekonomicky závislý? Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Poutě, tedy putování do náboženských posvátných míst, zažívají v poslední době fascinující revival. Ukazují, že turistika není nic nového a že je tu s námi přes tisíc let. Jenže cílem prvních výletníků nebyly památky a koupání v moři, ale vystavované kosti mrtvých lidí. Byl to geniální byznysplán. Otevíráme pro vás text z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

Každý správný vědecko-technický bulvár musí alespoň jednou za čtvrt roku vydat seznam deseti „next big things“, tedy inovací, které zaručeně zboří svět a zásadně změní naše životy. Ještě zajímavější je ale ohlédnout se za těmi, které to neudělaly.

Co je nejdůležitější vynález v historii lidstva? Překvapivě to není ani vakcína na pravé neštovice, ani iPhone, a dokonce ani Nutella. Bezkonkurenčně nejlepším vynálezem všech dob je město.

Jsou dvě ráno. Šestnáctiletého Joea unáší z jeho ložnice dva muži a nakládají do dodávky. Odvezou ho stovky kilometrů daleko do zařízení, kde stráví několik let a kde zažije hlad, spánkovou deprivaci a veškerý fyzický a psychický teror, který si lze představit. Jeho rodiče to sledují z okna – celé si to objednali a zaplatili. Vítejte ve světě amerických dětských nápravných zařízení.

S tradičními národními pokrmy je to těžké. Některé jsou dovezené ze zahraničí, další nemají s danou zemí vlastně nic společného a jiné jsou staré jen několik desítek let. A pak jsou tu jídla, která vymysleli fašističtí autokraté. O jednom takovém si povíme – neříkejte, že nemáte rádi pad thai.

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

11. září 2001 se během jednoho dne doslova proměnil svět. A místo, kde je to nejvíc viditelné, jsou letištní kontroly. Už jen pamětníci můžou vzpomínat na dobu, kdy šlo doprovodit příbuzné až do kokpitu nebo nedejbože propašovat do letadla kondicionér. Kolik to stojí? A hlavně – stojí to za to?

Letiště nevnímáme jako klasický byznys. Ale byznys to je – a sakra pořádný. Ještě než se svět otočil vzhůru nohama, létalo tam a zpátky 4,5 miliardy lidí ročně a někdo je musel vypravit, zvážit jim zavazadla a prodat jim předraženou minerálku. Tak proč většina letišť na světě prodělává? A jakými triky tomu ta úspěšná předcházejí?

Covid nás naučil spíchnout roušku z trenýrek a v mezičase si upéct kváskový chleba, válka na Ukrajině a dvojciferná inflace nás možná donutí chodit na dříví a jezdit na olej z friťáku. Preppeři a survivalisté budou připraveni.

Multi-level marketing (MLM) je jako droga. Finanční nezávislost, vlastní byznys, flexibilní pracovní doba. Stačí si koupit startovní balíček šamponů, sehnat zákazníky, rekrutovat další prodejce a plnit si všechny sny. To už jste někde slyšeli, ne?

Hrají je vaše děti, hraje je váš šéf, hraje je vaše kadeřnice. Deskové hry jsou – konečně! – mainstream. Vychází u nás zhruba jedna denně a protočíme v nich stamiliony. Chcete stavět hrad, hledat tajné agenty nebo střílet na Divokém západě? Začíná hráč po vaší levici.

Vytoužené, ale i proklínané. Michelinské hvězdičky jsou nejčastěji přirovnávané k restauračním Oscarům. To, že se kvůli nim kuchaři zavírají na 14 hodin denně do kuchyně nebo páchají sebevraždy, však ukazuje, že jsou mnohem víc. A že někdy možná ani není o co stát.

Zdá se vám, že během pandemie přibývala v českých domácnostech zvířata tak rychle, že je čas nahradit lva ve státním znaku jezevčíkem? Nejsme v tom sami, podobný trend je patrný po celém světě.

Existují nápady tak jednoduché, a přitom elegantní, až se každý musí proklínat, že ho to samotného nenapadlo dřív. Jako třeba ta geniálně jednoduchá a absurdně návyková hra s padajícími kostkami, kterou i po pětatřiceti letech hrají desítky milionů lidí po celém světě. Neméně uhrančivý je i příběh o jejím vzniku na naší straně železné opony a o jeho vítězné cestě na Západ.

Nákaza se nedala zastavit: po příchodu Evropanů se pálivé chilli papričky rozšířily z Ameriky do kuchyní celého světa. Bolest nám zachutnala a pořád jí nemáme dost: šlechtíme ostřejší a ostřejší odrůdy a vytváříme nelidsky pálivé omáčky. A protože ostrý byznys potřebuje ostrou šou, před publikem si pálí chřtány lidé z lidu i celebrity v jedné z nejsledovanějších talkshow na webu.

Je jedno, jestli tento článek čtete doma, nebo v kanceláři. Rozhlédněte se kolem sebe – velmi pravděpodobně zahlédnete nějaký ten Lack, Billy, Poäng nebo alespoň Omsorg. Švédové se během posledních třiceti let nastěhovali do našich domovů. Dnes si řekneme proč.