Jakub Žofčák

Poutě, tedy putování do náboženských posvátných míst, zažívají v poslední době fascinující revival. Ukazují, že turistika není nic nového a že je tu s námi přes tisíc let. Jenže cílem prvních výletníků nebyly památky a koupání v moři, ale vystavované kosti mrtvých lidí. Byl to geniální byznysplán. Otevíráme pro vás text z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

Každý správný vědecko-technický bulvár musí alespoň jednou za čtvrt roku vydat seznam deseti „next big things“, tedy inovací, které zaručeně zboří svět a zásadně změní naše životy. Ještě zajímavější je ale ohlédnout se za těmi, které to neudělaly.

Co je nejdůležitější vynález v historii lidstva? Překvapivě to není ani vakcína na pravé neštovice, ani iPhone, a dokonce ani Nutella. Bezkonkurenčně nejlepším vynálezem všech dob je město.

Jsou dvě ráno. Šestnáctiletého Joea unáší z jeho ložnice dva muži a nakládají do dodávky. Odvezou ho stovky kilometrů daleko do zařízení, kde stráví několik let a kde zažije hlad, spánkovou deprivaci a veškerý fyzický a psychický teror, který si lze představit. Jeho rodiče to sledují z okna – celé si to objednali a zaplatili. Vítejte ve světě amerických dětských nápravných zařízení.

S tradičními národními pokrmy je to těžké. Některé jsou dovezené ze zahraničí, další nemají s danou zemí vlastně nic společného a jiné jsou staré jen několik desítek let. A pak jsou tu jídla, která vymysleli fašističtí autokraté. O jednom takovém si povíme – neříkejte, že nemáte rádi pad thai.

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

11. září 2001 se během jednoho dne doslova proměnil svět. A místo, kde je to nejvíc viditelné, jsou letištní kontroly. Už jen pamětníci můžou vzpomínat na dobu, kdy šlo doprovodit příbuzné až do kokpitu nebo nedejbože propašovat do letadla kondicionér. Kolik to stojí? A hlavně – stojí to za to?

Letiště nevnímáme jako klasický byznys. Ale byznys to je – a sakra pořádný. Ještě než se svět otočil vzhůru nohama, létalo tam a zpátky 4,5 miliardy lidí ročně a někdo je musel vypravit, zvážit jim zavazadla a prodat jim předraženou minerálku. Tak proč většina letišť na světě prodělává? A jakými triky tomu ta úspěšná předcházejí?

Covid nás naučil spíchnout roušku z trenýrek a v mezičase si upéct kváskový chleba, válka na Ukrajině a dvojciferná inflace nás možná donutí chodit na dříví a jezdit na olej z friťáku. Preppeři a survivalisté budou připraveni.

Multi-level marketing (MLM) je jako droga. Finanční nezávislost, vlastní byznys, flexibilní pracovní doba. Stačí si koupit startovní balíček šamponů, sehnat zákazníky, rekrutovat další prodejce a plnit si všechny sny. To už jste někde slyšeli, ne?

Hrají je vaše děti, hraje je váš šéf, hraje je vaše kadeřnice. Deskové hry jsou – konečně! – mainstream. Vychází u nás zhruba jedna denně a protočíme v nich stamiliony. Chcete stavět hrad, hledat tajné agenty nebo střílet na Divokém západě? Začíná hráč po vaší levici.

Vytoužené, ale i proklínané. Michelinské hvězdičky jsou nejčastěji přirovnávané k restauračním Oscarům. To, že se kvůli nim kuchaři zavírají na 14 hodin denně do kuchyně nebo páchají sebevraždy, však ukazuje, že jsou mnohem víc. A že někdy možná ani není o co stát.

Zdá se vám, že během pandemie přibývala v českých domácnostech zvířata tak rychle, že je čas nahradit lva ve státním znaku jezevčíkem? Nejsme v tom sami, podobný trend je patrný po celém světě.

Existují nápady tak jednoduché, a přitom elegantní, až se každý musí proklínat, že ho to samotného nenapadlo dřív. Jako třeba ta geniálně jednoduchá a absurdně návyková hra s padajícími kostkami, kterou i po pětatřiceti letech hrají desítky milionů lidí po celém světě. Neméně uhrančivý je i příběh o jejím vzniku na naší straně železné opony a o jeho vítězné cestě na Západ.

Nákaza se nedala zastavit: po příchodu Evropanů se pálivé chilli papričky rozšířily z Ameriky do kuchyní celého světa. Bolest nám zachutnala a pořád jí nemáme dost: šlechtíme ostřejší a ostřejší odrůdy a vytváříme nelidsky pálivé omáčky. A protože ostrý byznys potřebuje ostrou šou, před publikem si pálí chřtány lidé z lidu i celebrity v jedné z nejsledovanějších talkshow na webu.

Je jedno, jestli tento článek čtete doma, nebo v kanceláři. Rozhlédněte se kolem sebe – velmi pravděpodobně zahlédnete nějaký ten Lack, Billy, Poäng nebo alespoň Omsorg. Švédové se během posledních třiceti let nastěhovali do našich domovů. Dnes si řekneme proč.

Zisku lze dosahovat různými způsoby. Řada firem se snaží nabízet kvalitní služby a získávat výhodu oproti konkurentům ve formě spokojených zákazníků. Vždy se ale najde i někdo, kdo jde cestou klamání a nepoctivých obchodních praktik. Na několik takových se dnes podíváme.

Na jedné straně bojovník proti závislostem, na straně druhé zástupce hazardního byznysu. Rozhovor, v němž se překvapivě obě strany v lecčems shodnou. Přinášíme závěrečný díl speciálu Finmag.cz Hazardní byznys.

Studio, které natočilo Noční můru v Elm Street, vypsalo bezejmennému novozélandskému režisérovi šek na bezmála tři sta milionů dolarů, aby zfilmoval základní kámen fantasy literatury. Bez známých herců a rovnou tři filmy na jeden zátah. Vznikla jedna z nejlepších filmových adaptací všech dob. Před dvaceti lety měl premiéru Pán prstenů: Společenstvo prstenu.

Každý občas fantazíruje nad tím, co by udělal s výhrou v loterii. Vlastní Ferrari, vlastní fotbalový klub, vlastní ostrov s vlastní jachtou, nebo aspoň mezonet v Holešovicích. Pojďme se tedy naučit obehrát kasino, přelstít loterii a podívejme se, jak vůbec taková kasina fungují. A jak tyto společnosti obcházejí regulace. Navíc se zastavíme i v Japonsku.

Závislost na hazardním hraní škodí nejen samotnému hráči, ale velmi často i jeho rodině a skrze kriminalitu i celé společnosti. Gambleři ale tvoří spíš jen viditelnou menšinu. Pro většinu hráčů je hazard prostě jen způsob trávení volného času, koníček, nebo sport, ze kterého mají obce i stát nemalé příjmy. Jak tedy hazard celkově dopadá na společnost?