Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Byznys jménem Everest. Kolik stojí výstup na nejvýše položený hřbitov na světě?

Jakub Žofčák
Jakub Žofčák
9. 12. 2023
 182 675
turismus

Je jen velmi málo míst na Zemi, kam chodí lidé tak ochotně a nákladně umírat. Nejvyšší hora na světě je odjakživa magnetem pro zkušené horolezce, v posledních letech ale i pro lidi, kteří mají dost peněz na to, aby si mohli odškrnout další položku z bucket listu. Kolik stojí vstupenka na Mount Everest? A kdo všechno je na něm ekonomicky závislý? Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Byznys jménem Everest. Kolik stojí výstup na nejvýše položený hřbitov na světě?
Pod vrcholem Everestu se tvoří fronta nevyspalých, hladových a k smrti vyčerpaných lidí. Fotografii pořídil v roce 2019 šerpa Nimsdai Purja. / Zdroj: Nimsdai Purja / Project Possible

Leží na hranici mezi Nepálem a Tibetem a zejména pro nepálskou stranu představuje základní a nenahraditelný pilíř místní ekonomiky. Z výstupu na 8849 metrů vysokou horu se stala na míru organizovaná a do detailu vypilovaná akce – přesto jenom letos při výstupech zemřelo rekordních 17 lidí, celkově tu nechaly život už stovky lidí, nemluvě o tom, že místní šerpové vykonávají jedno z nejnebezpečnějších zaměstnání na světě. Ale popořadě.

Wifi je základ campu

Kvůli velmi silným větrům dosahujícím až 300 kilometrů v hodině a extrémně nízkým teplotám (v době uzávěrky tam bylo -25 °C) má Mount Everest otevřeno pro zákazníky jen několik málo dnů v roce – zpravidla mezi 15. a 25. květnem, kdy díky nastupující monzunové sezoně přestane tolik foukat. Patnáctého tedy musí být všichni horolezci nastrojení, aklimatizovaní a připravení k výstupu v základním táboře.

Jelikož většina lezců jde nepálskou severní cestou, přiletí obvykle už na začátku dubna do Káthmándú, poté přeletí do města Lukla a odtud mašírují rovnou na desetidenní výšlap do Everest Base Camp, tedy do základního tábora. Na tom šerpové makají už od března a se startem horolezecké sezony se stává doslova stanovým městem pro tisíce lidí. Bohatší klientela má k dispozici několikapokojové stany, sprchu, lékaře a samozřejmě wifi.

Hned po dokončení tábora začíná pro nejzkušenější a nejzdatnější šerpy jedna z nejnebezpečnější částí příprav – kousek nad Base Campem totiž leží nechvalně známý ledovec Khumbu, skrze jehož zrádné ledopády a průtrže je třeba každý rok natahat lana a upevnit žebříky (viz video). Na ostatní nástrahy se jde alespoň trochu připravit, ale právě tento ledovec stál třeba v roce 2014 život 16 šerpů, když se zde nečekaně utrhla lavina. Zatímco turisté procházejí ledopády pouze párkrát, každý šerpa je překročí až dvacetkrát za sezonu.

Horolezci nedojdou na vrchol na první pokus. Je třeba provést několik aklimatizačních výstupů. Base Camp se nachází 5334 metrů nad mořem, v této výšce má turista k dispozici zhruba polovinu kyslíku, co by měl na úrovni mořské hladiny. A bude hůř – nad 7600 metry nadmořské výšky začíná takzvaná zóna smrti. To člověk dýchá vzduch s třetinovým obsahem kyslíku oproti normální úrovni. V takové oblasti je také vyloučené trvalé osídlení lidmi. Na tak malý obsah kyslíku se prakticky nelze spolehlivě aklimatizovat, jelikož člověk začne trpět akutní horskou nemocí (AMS). Ta se mimo jiné projevuje nechutenstvím, únavou, vrávoráním a častým močením, v horších případech třeba otokem mozku. Ne příliš ideální stav pro zdolání nejvyšší hory světa.

AMS je vedle pádu, infarktu nebo umrznutí jednou z nejčastějších příčin úmrtí na Mount Everestu, a to i pro horolezce s kyslíkovou podporou, kterých je naprostá většina. Aklimatizace je tedy nejdůležitějším faktorem přežití v tak nehostinných podmínkách – proto horolezci lezou několikrát tam a zpět trasu mezi Base Campem (zmíněných 5334 m n. m.) a dalšími tábory Camp I (5994 m n. m.), Camp II (6507 m n. m.) a Camp III (7163 m n. m.). Mimo aklimatizace procházejí účastníci zájezdu také důkladným tréninkem a dozorem šerpů, kteří nejprve ty samé kempy museli postavit a nanosit do nich na zádech všechnu výbavu. Šerpové zároveň vytipují klienty, kteří výstup nezvládnou a místo na vrcholek pojedou domů.

Kdy už tam budem?

Oči všech přítomných horolezců se upírají na předpověď počasí. Pokud se dá předpokládat pět za sebou jdoucích jasných a méně větrných dnů, šerpové okamžitě zavelí k odchodu. Celý základní tábor se začne balit a vyráží co nejrychleji směrem vzhůru. Po noci v Camp III poprvé lezci využívají kyslíkové bomby. Jelikož jedna vydrží asi čtyři hodiny, spotřebuje jich každý z adeptů na zdolání nejvyšší hory zhruba dvanáct.

Mount EverestShutterstock

Setkání šerpů po tragédii z roku 2014, kdy v lavině utržené z ledovce Khumbu zahynulo 16 lidí.

Řečeno čísly musí šerpové do výše položených táborů Camp III a IV mimo jiného nákladu nanosit asi 200 kyslíkových lahví, jedna váží něco mezi třemi a půl až sedmi kily, podle toho, kolik se do ní vejde životadárného plynu. V Camp IV se horolezci pokoušejí naposledy před vrcholem najíst a vyspat, což je v obou případech kvůli horské nemoci velmi obtížné, lidskému tělu v této výšce prakticky nefunguje zažívací systém. Zároveň je to ale velmi nutné, protože během výstupu jedinec spálí až 15 000 kalorií denně (tedy to, co sedm lidí v normálních podmínkách).

V den výstupu vyráží expedice co nejdříve ráno k poslední etapě na vrchol přes úsek zvaný Hillary Steps – ten se mimochodem zbortil při zemětřesení v roce 2015. Právě z tohoto místa pochází slavná fotka Nirmala Purdži z května 2019, který zachytil dechberoucí frontu stovek lezců čekajících na svůj moment na vrcholu.

Pod vrcholem Everestu se tak v posledních letech tvoří fronta velmi nevyspalých, hladových a k smrti vyčerpaných lidí, kteří se v řádu hodin musí dostat zpět do výšky neuzpůsobené pro život a které prakticky není jak zachránit, pokud třeba upadnou do bezvědomí. Vzduch je zde tak řídký, že na vrchol Mount Everestu nelze doletět ani vrtulníkem. Cestu nahoru lemují dnes už notoricky známá mrtvá těla, která slouží jako turistické ukazatele a jako připomínka toho, že „co se stane na Everestu, zůstane na Everestu“.

Dvě nové Octavie

Kolik tedy stojí taková kratochvíle? Záleží samozřejmě na tom, jak hluboko má horolezec do kapsy. Server The Hustle rozpočítává náklady následovně: nejvyšší částky lezec utratí za povolení (se vší byrokracií vyjde zhruba na 12 800 amerických dolarů, tedy 300 000 korun) a za dohled šerpů (20 000 USD, bezmála půl milionu korun). Klíčovou položkou je samozřejmě špičkové vybavení, které včetně kyslíku, léků a jídla stojí dalších skoro 400 000 korun.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Připočtěme letenku, pojištění a další drobné výdaje a jsme na milionu a půl korun. Jak upozorňuje Jan Provazník – horolezec a člen Asociace islandských horských průvodců (AIMG), který letos navštívil Everest Base Camp –, nepálská vláda dále požaduje zálohovou platbu, kterou lezci vrátí, pokud nenechá na Everestu žádný odpad. Ta záloha není malá, něco kolem 100 tisíc korun v přepočtu, pokud chcete jít až nahoru.

Na tomto trhu existují tři hlavní příjemci peněz – vláda, šerpové a společnosti poskytující expedice. Nepálská vláda na Mount Everestu rozhodně netratí – podle zpravodajského kanálu CNBC činí příjmy Nepálu z horolezectví 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun) ročně, což dělá skoro deset procent celého HDP. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by Nepál nebo Čína snižovaly počet povolení k výstupu. Tento počet naopak rok od roku roste – za poslední rok dorazilo na vrchol víc lezců (asi 900 včetně šerpů) než za celá devadesátá léta. Jelikož Nepál patří podle Global Finance mezi 50 nejchudších zemí světa, těžko se vzdá aktivity, která každý rok láká do země stovky lidí připravených utrácet peníze horem dolem.

Podle Gordona Janowa, programového ředitele expediční společnosti Alpine Ascends, jsou marže těchto firem asi 10–20 procent. Není těžké dopočítat, že ze zmiňovaných zhruba 70 000 dolarů, které dostanou od klienta, jim po zaplacení nákladů zbyde něco mezi 160 000–320 000 korun na hlavu. To na první pohled není špatné, doba vysokých výdělků je však pomalu pryč. Trh se v posledních letech začal měnit a zavedeným společnostem přibyla konkurence. Překvapivě ze strany samotných šerpů.

Těm už došla trpělivost s mizerně placenou a obrovsky náročnou a nebezpečnou prací a začali expedice nabízet sami. Jen abychom byli v obraze, šerpa si za celou sezonu vydělá něco kolem 5 000 dolarů (115 000 korun). Tito „nosiči“ tedy chytře využili rychle bohatnoucí indické a čínské střední třídy a nabízejí turistům výšlap na Everest na míru. A hlavně asi o 40 procent levněji než jejich konkurence. Ta nepřekvapivě upozorňuje na nebezpečné praktiky těchto lokálních poskytovatelů. Zejména na hromadné túry klidně 100 lezců najednou (proto ty zácpy) a na nízký důraz na fyzickou zdatnost a zkušenosti klientů. Kdo má peníze, může na Everest. Bohužel z deseti mrtvých lezců v letech 2016 a 2017 se sedm účastnilo právě těchto nízkonákladových expedic.

Neviditelný cepín trhu

Z pohledu ekonomie je Mount Everest vlastně starý dobrý případ fixní nabídky na trhu. Stojí v Himálajích jen jeden a monopol (nebo spíš duopol) na něj má nepálská a čínská vláda, které si mohou dovolit účtovat výpalné v podobě poplatků za expedici, protože dokonale kontrolují vstup na něj. Nabídka expedic je velmi malá a je ještě limitována velmi krátkým časem, kdy lze na Everest vylézt. Není tedy divu, že se tvoří fronty jako v Československu na banány.

Superšerpolezci

Kami RitaProfimedia.cz

Šerpové jsou doslova legendou mezi horolezci. Třeba šerpa Kami Rita (na snímku) drží rekord s neuvěřitelnými 28 výstupy na Mount Everest.

Na vysvětlenou: šerpové nejsou název profese, ale etnika, které obývá hornaté regiony Nepálu, Tibetu a Himálají. Mimo obrovské zkušenosti, které šerpové tak nějak přirozeně nabydou vyrůstáním v krajině plné osmitisícových hor, mají i genetické predispozice, které z nich dělají vrcholové atlety. Jejich těla dokáží například efektivněji regulovat hemoglobin, takže lépe využívají kyslík, disponují zároveň větší kapacitou plic a celkově mnohem méně trpí horskou nemocí díky metabolismu, který je na míru dělaný vysokým horám.

Jak z vlastní zkušenosti upozorňuje horský průvodce Jan Provazník, šerpové z náboženských důvodů také neloví žádná zvířata a dováží si maso v tradičních proutěných koších z údolí. Než tedy ze slušnosti přijmete nabídnuté maso od šerpy, zvažte, jestli chcete lézt na Everest se střevními potížemi.

Pokud by vlády chtěly vyrovnat nabídku s poptávkou a omezit nával na vrcholku, bylo by optimální zvýšit cenu za výstup (tedy za povolení). To by však možná ještě víc redukovalo klientelu na milionáře nehorolezce s malými až žádnými zkušenostmi.

S klesající kvalifikací lezců souvisí podle horolezce Jana Provazníka to, že je velmi těžké stanovit objektivní kritéria dovedností, které by měl mít někdo, kdo se pokouší zdolat Mount Everest. Mnohem důležitější je podle něj schopnost vyrovnat se s horskou nemocí, která na každého působí trochu jinak. Lezecké portfolio je samozřejmě také důležité, nejen s ohledem na výšku doposud zdolaných hor, ale také třeba na to, kdy daný člověk naposledy lezl. Vlády nepožadují po lezcích žádné dovednosti, s výjimkou Číny, která po svých občanech chce, aby před Everestem vylezli alespoň jednu jinou osmitisícovku. A nelze se divit lokálním nepálským firmám, že chtějí zbohatnout.

Morbidním statistikám se ale nevyhneme. Z asi šesti tisíc lidí, kteří se pokusili vyšplhat na Mount Everest od roku 1953, kdy se to poprvé povedlo Edmundovi Hillarymu z Nového Zélandu a jeho nepálskému šerpovi Tenzingovi Norgaymu, jich zemřelo 330. Pravděpodobnost úmrtí tedy činí 5,5 procenta.

Pokud bychom se drželi striktně statistických kritérií, tento poměr klesá. Letos sice zemřel rekordní počet osob, rekordní počet osob ale na tuto horu i lezl. Podíl úmrtí za rok 2023 tak činí 1,9 procenta (17 mrtvých z 900 lezců). Třeba Mont Blanc si vyžádá kolem sta životů ročně, ale ten se každý rok vydává zdolat asi 25 tisíc lidí.

Podle článku v žurnálu PLOS One se v poslední dekádě zdvojnásobil podíl úspěšných výstupů na Everest, stejně jako se zvýšila úspěšnost v různých věkových skupinách. V roce 2006 měli například šedesátníci šanci zdolat Mount Everest pouze 1 : 8, dnes je to 2 : 3. Pravděpodobnost 21 procent vyšplhat na Mount Everest mají dokonce lezci nad 70 let.

Těžko říct, jak bude vypadat výstup na Mount Everest za 10 nebo 20 let. Svůj sen stanout na nejvyšším bodě planety si bude pravděpodobně plnit víc a víc lidí z nejrůznějších koutů Země. Doufejme, že to nebudou jenom boháči, jejichž jediným důvodem je, aby měli o čem mluvit ve svém TED Talku.

Lákal by vás výstup na Mount Everest?

Děkuji Janu Provazníkovi za konzultace.

Článek vyšel v říjnovém tištěném Finmagu. A pozor: roční předplatné teď nabízíme s 15% slevou. Takže jestli přemýšlíte nad vánočním dárkem – nebo chcete udělat radost sami sobě – neváhejte.

Daňové přiznání online

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
58
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Jakub Žofčák

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák je absolventem oboru Ekonomická analýza na NF VŠE a momentálně si dělá doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Živí se lektorstvím a pořádáním kurzů pro studenty, spolupracuje jako... Více

Související témata

AsiečasopisFinmaghorolezectvíturismusturistický ruchturistika
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo