Jak se lidé chovají v krizi? Unikátní spolupráce Mastercard a ČNB našla odpověď

Právě karetní společnost Mastercard se v covidových dobách spojila s Českou národní bankou (ČNB) a dalšími veřejnými institucemi, aby poskytla aktuální informace o spotřebitelském chování. Získává je z agregovaných a anonymizovaných dat z platebních karet, což ve spolupráci s centrální bankou znamenalo významný posun v přehledu o tom, co se aktuálně na trhu děje.

Do té doby se ČNB spoléhala především na data z Českého statistického úřadu, ta však v dynamickém období covidu chodila příliš pozdě a navíc zkreslená; zatímco běžně se očišťují o sezónní vlivy, během covidu se sezónnost v důsledku změn spotřebitelského chování úplně změnila. Ve výsledku tak data o aktuální spotřebě, tolik důležitá pro rozhodování bankéřů, nezachycovala reakci na protipandemická opatření.

Na druhé straně pak stála právě data z platebních karet. A ta umožnila sledovat situaci téměř v reálném čase, což bylo klíčové při reakci na rychle se měnící podmínky. „Chování spotřebitelů se zásadně proměnilo. Výdaje nám mizely z jednoho místa a ukazovaly se na jiném. Nejednou jsme byli schopni sledovat vývoj situace týden po týdnu,“ vzpomíná na začátky spolupráce Hlůže.

Výsledná data? „Prostě wow“

Jiří Schwarz, děkan School of Business Administration na Anglo-americké vysoké škole a poradce v ČNB, doplňuje, že ČNB se data od Mastercard velmi hodila pro přesnější prognózy ekonomického vývoje. V době pandemie bylo těžké odhadnout, kam se ekonomika bude ubírat, a data z platebních karet poskytla cenný vhled do toho, jak se lidé adaptovali.

„To, že najednou vidíme agregovaná data třeba i za minulý týden, je neuvěřitelně cenná věc,“ vysvětluje Schwarz. Současně však dodává, že v běžných dobách pro potřeby měnové politiky naprosto dostačují i ona zpožděná data statistiků. A že to nejzajímavější vzešlo ze zmíněné spolupráce vlastně až po odeznění covidové pandemie, když padlo rozhodnutí pořádně statisticky otestovat schopnost dat z platebních karet předpovědět vývoj tržeb v maloobchodě a službách.

Podcasty na Finmagu

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, to uši napraví! Finmag podcast, to je šikroký výběr témat i zajímavých hostů. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se.

Ukažte, co tam máte!

„Během covidu na to nebyl čas, ale jakmile se ty vody trochu zklidnily, snažili jsme se zpětně vyhodnotit, co bychom byli bývali viděli, kdybychom měli předpovědní model už tehdy hotový,“ říká Schwarz. Když prý následně poprvé viděl porovnání předpovědí s reálnými daty statistiků a především to, jak přesná vlastně jsou, bylo to pro všechny opravdové „wow“.

„Podniky mají data, ale nemají výzkumníky, a výzkumníci často mají nápady, ale nemají data, a tedy ani cestu, jak je uvést v život. Když se ale tyhle dvě skupiny dají dohromady, je to velmi hodnotná věc,“ poukazuje na možné budoucí strategické přemýšlení státu Schwarz. „Byznys chce navíc často sám přispět k dobru, ne nutně jsou za vším peníze,“ dodává.

Kreativní spolupráce

Jinými slovy, tato spolupráce nejenže pomohla ČNB v nejistých časech, ale také ukázala hodnotu partnerství mezi akademickou sférou, veřejnými institucemi a soukromým sektorem. A podle Schwarze by taková spolupráce měla být stále silnější, protože kombinuje odborné znalosti a unikátní data k dosažení společného dobra.

Jasné benefity plynoucí ze spolupráce veřejné a soukromé sféry ostatně vidí i sám Hlůže. Tu hlavní výhodu vidí ve spojení běžně nesourodých celků, které ve výsledku dává vzniknout prostoru, kde jsou „lidé schopní sdílet zkušenosti a vytvářet super věci“.

Současně však zdůrazňuje důležitost ochrany soukromí při analýze dat. „Mastercard pracuje s agregovanými daty a dodržuje přísná pravidla ochrany osobních údajů,“ ujišťuje. Je tedy zajištěné, že informace o jednotlivých transakcích nejsou spojovány s konkrétními osobami.

Výsledkem spolupráce byl výzkumný článek, který analyzoval využití dat z platebních karet a jejich význam pro ekonomické rozhodování. Ukazuje, jak mohou různé sektory spolupracovat na řešeních, která přesahují komerční projekty a přinášejí užitek celé společnosti.

Nekončíme. Co dál se v podcastu dozvíte?

• Proč se nelze spoléhat jen na data statistiků?
• S jakými daty v ČNB konkrétně pracují a co z nich lze zjistit?
• Jak je to s využitím dat z plateb z pohledu soukromí?
• A bude spolupráce ČNB a Mastercardu pokračovat?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Banka, nebanka a poradenský tinder. Vyvíjíme revoluční aplikaci, odhaluje manažerka

• Umělá inteligence ve firmách? Cílem není nahradit lidi, ale pomoci jim, říkají experti

• Investice je nutné plánovat. Nehledejte svatý grál, ale vsaďte na nudu, radí expert z Conseq

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag