Ani podnikatelé nejsou nesmrtelní. Když tělo nefunguje, nejste efektivní, říká Zadražil

Jakub Zadražil pomáhá trenérům posouvat se dopředu. Je přesvědčen o tom, že aby bylo vaše tělo připravené na cokoliv, je třeba kultivovat jeho sílu. „Pokud svůj pohybový aparát nepoužívám k pohybu, mohou se časem nastřádat neduhy, které už nebudou řešitelné,“ říká.

Martin Šafařík se zas zaměřuje na design thinking a workshopové techniky. Jelikož však relativně brzy zjistil, že úspěch sebelepšího inovačního procesu závisí na lidech, kteří s ním pracují, a na nastavené firemní kultuře, přivedlo ho to k tématu štěstí jako vědecké disciplíny.

„My jsme k pohybu předurčeni a to, jak se nehýbeme, je ryze proti přírodě. Když dlouho sedíme, jdeme proti našemu přirozenému nastavení,“ říká Šafařík s tím, že během pohybu se vyplavují do mozku endorfiny. Tedy hormony štěstí. „Pak je ti líp i v normálním životě,“ dodává Zadražil.

Řízený diskomfort

Hlavní cestou, jak dosáhnout štěstí v hlavě a pomoci tělu, je podle obou hostů jakýsi „diskomfort“. A nejlépe pak „řízený diskomfort“. „Ten může být strašně moc užitečný, protože komfort tě naopak může stahovat do takové šedi ničeho; nejsou tam vzestupy ani pády, nic není nepříjemný, ale nic není ani úplně příjemný,“ vysvětluje Zadražil.

„To štěstí se ale podle mě skrývá právě v té dualitě: je nepříjemný a těžký se ráno sebrat a jít běhat, ale potom je nádherný, když už jsi na tom čerstvém vzduchu, slunce svítí, ptáci zpívají, endorfiny se vyplavují, … A ty jsi toho plný,“ zasní se pohybový kouč, ke kterému přesně z důvodu dlouhodobého zanedbávání fyzičky pravidelně dochází i moderátor podcastu Honza Coufal.

Neznamená to ovšem, že by člověk po celodenní dřině nemohl chvíli odpočívat na gauči. Je třeba si však uvědomit, že lidé, kteří pracují hlavou, by měli dát odpočinout právě hlavě a naopak: třeba takoví kováři, kteří clý den fyzicky dřou, ať si třeba kecnou na gauč k Netflixu.

„Když v práci unavím hlavu na maximum, tělo přežívá. A pak se doma vykydnu na gauč? Chápu, že je to to nejlehčí řešení, ale zas je tam ta dualita: vyberu si komfort, ale pak to tělo, ke kterému se takhle dlouhodobě chovám, bude nekomfortní,“ upozorňuje Zadražil.

„Trošku zapomínáme na to, že bychom se měli starat i o tu hlavu. A že právě to, že si lehnu k Netflixu, není ten úplně efektivní způsob, jak hlavu zrestartovat,“ dodává Šafařík s poukazem na fakt, že fyzických zaměstnání typu zmíněného kováře už dnes mnoho není. A pro ty, kteří pracují hlavou, je podle něj naopak ideální jít třeba ven na procházku, nebo sáhnout po speciálních metodách typu mindfulness.

„Tedy dát chvilku na stranu starosti... Toho stimulu dneska máme hrozně moc, a mozek to sice zvládá, ale není šťastný.“

Atomový návyk klíčem

Jak se ale donutit k tomu, aby člověk do nekomfortní zóny dobrovolně vstupoval? Podle dnešních hostů na to existují speciální strategie. „Strategie na to, jak podpořit pravděpodobnost, že to chování, který chci, abych dělal, aby se opravdu stalo,“ říká Šafařík. Za vzor takového chování pak dávají například přípravu sportovního oblečení večer před tím, než chce člověk běhat či jet na kole.

Pro ty, kdo se chce podobnými strategiemi detailněji zaobírat, doporučují knihu Jamese Cleara Atomové návyky. „To je jedna z nejužitečnějších rozvojových knih, co jsem kdy četl,“ vyzdvihuje Šafařík a Zadražil jen souhlasně přitakává.

Pohyb navíc nabuzuje tělo k lepším výkonům. Příklad, který v debatě s hosty dává Honza Coufal, tedy že si chystá cyklistické oblečení, aby ráno sedl na kolo a skutečně vyjel do práce za jakéhokoli počasí, proto chválí. „Do té práce pak přijedeš jako lepší šéf; jsi probuzený, jsi happy, vidíš věci jinak, nejseš ponořenej ve stresu a nevraživosti, v neprobuzení…,“ říká Zadražil.

Zaujalo? Nekončíme! Co dál se v podcastu dozvíte? 

• Jak si „hacknout“ svůj běžný pracovní den
• Proč je pohyb takovým převlečeným spořením na důchod
• Musí cvičení „bolet“, aby bylo správné?
• Jak dosáhnout toho, aby přišel skvělý nápad či „aha moment“
• A co je to mozkový puchýř a jak se o něj starat…?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Malířinu pojal po svém. Nemáme hranice, lidi nabírám přímo na ulici, říká mladý podnikatel

• Bez obětí úspěch nepřijde, ale ta svoboda! Do podnikání musíte dát vše, říká miliardář Bouška

• Rodinná firma konkuruje světovým značkám. Musíte zacílit na konkrétní problém, říká Francke

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag