ČNB

Inflace v Česku se blíží dlouhodobému dvouprocentnímu cíli ČNB, přesto základní úrokové sazby zůstávají na dosavadní úrovni. Důvodem jsou rizika v ekonomice, mimo jiné růst cen služeb a nemovitostí. Vývoj v budoucnu pak bude podle analytiků mimo jiné záležet na tom, jak začne vznikající vláda „ždímat“ státní kasu kvůli svým slibům.

Spotřebitelská inflace v září zpomalila. Pokles byl způsoben zejména potravinami. Ceny ve službách i nájmy stále rostou. Česká národní banka podle analytiků žádné zásadní změny v měnové politice neplánuje. Důvodem jsou rozpohybované ceny potravin a očekávané rozvolnění fiskální politiky v příštím roce.

Stalo se, co trh čekal. Nic. Česká národní banka na zasedání bankovní rady ponechala základní úrokové sazby beze změny: dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,5 %, diskontní na 2,5 % a lombardní na 4,5 %.

Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba se tak od 9. května nově dostává na úroveň 3,5 procenta. K dalšímu snižování se ale banka staví opatrně.

Meziroční inflace v Česku dosáhla v březnu 2,7 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad. Je to mírně vyšší číslo, než jaké čekali analytici i Česká národní banka, jejichž prognózy hovořily o 2,6 procentech. Ve srovnání s únorem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta.

Bankovní rada České národní banky přerušila snižování základních úrokových sazeb. Po únorovém snížení o čtvrt procentního bodu tak základní úroková sazba zůstává na hodnotě 3,75 procenta. ČNB usoudila, že rizika jsou příliš vysoká. A to navzdory pokračujícímu poklesu inflace.

Inflace v listopadu rostla míň, než čekal trh i Česká národní banka (ČNB). Oproti minulému měsíci jen o desetinu. Lidé přesto mají pocit, že se zdražuje. Rostou totiž ty nejviditelnější ceny: u jídla, bydlení a služeb. Snižování úrokových sazeb se tento měsíc pravděpodobně zastaví.

Zdvojnásobení povinných rezerv komerčních bank u centrální banky začne platit od Nového roku. Zdraží úvěry a omezí jejich dostupnost. Zvýšení rezerv jde chápat jako zakuklenou bankovní daň. Takovéhrátky s rezervami nejsou obvyklé a nemají ani moc společného se zajištěním stability cen, které je hlavním úkolem naší centrální banky. Proč to tedy dělá?

Inflace v září meziměsíčně klesla o 0,4 %, meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,6 %. Na první pohled jde o varovný signál, je ale potřeba vzít v potaz efekt nízké srovnávací základny z loňského září, upozorňují ekonomové. Česká národní banka (ČNB) má podle nich volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb.

V době, kdy pandemie covidu-19 zasáhla svět, se veřejné instituce ocitly před nečekanými výzvami. Změny v chování zákazníků a potřeba rychlých dat vedly k neobvyklé spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. „Lidé sice nechodili do obchodů, ale to neznamená, že přestali utrácet,“ říká v novém díle Finmag podcastu Martin Hlůže ze společnosti Mastercard.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Investor, který vyhodnocuje investiční možnosti, potřebuje o fondech získat co nejvíce informací. Ideálně srovnatelných. V tomto směru je ESG report skvělým nástrojem, neboť umožňuje vidět ucelená strukturovaná data o firmě.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Evropská regulace kryptoměn MiCA dostala definitině zelenou. Krypto projekty tak nyní čeká komplikovaná příprava na získání licencí. Co to ale udělá s trhem? „Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna,“ říká advokát Martin Hobza.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.