Články na téma: ČNB

Investor, který vyhodnocuje investiční možnosti, potřebuje o fondech získat co nejvíce informací. Ideálně srovnatelných. V tomto směru je ESG report skvělým nástrojem, neboť umožňuje vidět ucelená strukturovaná data o firmě.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Evropská regulace kryptoměn MiCA dostala definitině zelenou. Krypto projekty tak nyní čeká komplikovaná příprava na získání licencí. Co to ale udělá s trhem? „Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna,“ říká advokát Martin Hobza.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Nezávislost centrální banky je ta zdaleka nejdůležitější podmínka úspěšné realizace měnové politiky. Přesto u nás může být ohrožena. Problém představuje především způsob volby členů bankovní rady, kterou jmenuje jediný člověk v zemi. Jako ukázkový příklad nebezpečí koncentrace moci nám poslouží loňské jmenování nového guvernéra ČNB.

Inflace v Česku se dál šplhá k rekordním hodnotám. Ekonomové odhadují, že by už brzy měla dosáhnout vrcholu, Jan Švernar ze CERGE-EI tak optimistický ale není. „Je strašně těžké něco takového určit. Může to být během šesti, devíti, dvanácti měsíců…,“ říká s tím, že dopady na české domácnosti budou čím dál větší. Kdyby bylo Česko v eurozóně, bylo by mu prý líp.

Česká míra inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 % meziročně a překonala i ten nejpesimističtější tržní odhad. Zdražování bude i nadále pokračovat, pod 15 procent už se letos inflace asi nedostane.

Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům už dobře známí

Tak už ho známe, žábou na prameni bude po Jiřím Rusnokovi jeho rival Aleš Michl. Co tím asi prezident Miloš Zeman vzkazuje světu? Kolečko oběhlo kolegy a já mezi tím sbíral ty nelepší tipy pro vás. Něco mi už sice vzali, ale nezoufejte: tipů na zajímavé čtení mám furt dost.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl jmenovat nástupcem Jiřího Rusnoka ve funkci guvernéra České národní banky dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla. Dostál tak mediálním informacím ze závěru minulého týdne. Co nový guvernér změní a na co se teď připravit?

Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1993. Citelně zasáhne i střední třídu, třeba jízdné na vlak zdraží o dvacet procent, důchodcům dokonce o 140 procent.

Česká národní banka je do sebe zahleděná a odtržená od reality. Jestli se Aleš Michl opravdu stane jejím guvernérem, mohl by to změnit. I když jako každá výrazná osobnost rozděluje společnost.

Česká národní banka (ČNB) zvedá úrok víc, než se čekalo. Základní sazby se tak dostanou nejvýše od října 1999. Kromě výraznější inflace. na kterou má vliv válka na Ukrajině, ale i tvrdé lockdowny v Číně, může být důvodem také očekávaný příchod nového guvernéra.

Dělá centrální banka dobře, když bojuje s vysokou inflací zvyšováním úroků? Zeptali jsme se ekonomů.

Kdo neinvestuje, nebo o investicích alespoň nemluví, jako by v dnešní době nebyl. Akciová jízda v uplynulých letech a aktuální vysoká inflace přiměla o investování přemýšlet velkou část lidí. A začalo se mluvit o tom, že investovat by měla i Česká národní banka (ČNB). Tak tedy: měla?

Česko nemá tolik nerostných surovin, aby na ně mohlo sázet při dalším růstu ekonomiky. Ten pravý potenciál země se proto skrývá v samotných lidech, lidském kapitálu. Jen investice do špičkového vzdělání, výzkumu a vědy nám prý může přinést podobnou životní úroveň jako v Německu či Rakousku. Být průměrní už zkrátka nestačí, říká ekonom Jan Švejnar.