Články na téma: ČNB

Inflace v listopadu rostla míň, než čekal trh i Česká národní banka (ČNB). Oproti minulému měsíci jen o desetinu. Lidé přesto mají pocit, že se zdražuje. Rostou totiž ty nejviditelnější ceny: u jídla, bydlení a služeb. Snižování úrokových sazeb se tento měsíc pravděpodobně zastaví.

Zdvojnásobení povinných rezerv komerčních bank u centrální banky začne platit od Nového roku. Zdraží úvěry a omezí jejich dostupnost. Zvýšení rezerv jde chápat jako zakuklenou bankovní daň. Takovéhrátky s rezervami nejsou obvyklé a nemají ani moc společného se zajištěním stability cen, které je hlavním úkolem naší centrální banky. Proč to tedy dělá?

Inflace v září meziměsíčně klesla o 0,4 %, meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,6 %. Na první pohled jde o varovný signál, je ale potřeba vzít v potaz efekt nízké srovnávací základny z loňského září, upozorňují ekonomové. Česká národní banka (ČNB) má podle nich volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb.

V době, kdy pandemie covidu-19 zasáhla svět, se veřejné instituce ocitly před nečekanými výzvami. Změny v chování zákazníků a potřeba rychlých dat vedly k neobvyklé spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. „Lidé sice nechodili do obchodů, ale to neznamená, že přestali utrácet,“ říká v novém díle Finmag podcastu Martin Hlůže ze společnosti Mastercard.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Investor, který vyhodnocuje investiční možnosti, potřebuje o fondech získat co nejvíce informací. Ideálně srovnatelných. V tomto směru je ESG report skvělým nástrojem, neboť umožňuje vidět ucelená strukturovaná data o firmě.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Evropská regulace kryptoměn MiCA dostala definitině zelenou. Krypto projekty tak nyní čeká komplikovaná příprava na získání licencí. Co to ale udělá s trhem? „Odhadujeme, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů. To je oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna,“ říká advokát Martin Hobza.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Nezávislost centrální banky je ta zdaleka nejdůležitější podmínka úspěšné realizace měnové politiky. Přesto u nás může být ohrožena. Problém představuje především způsob volby členů bankovní rady, kterou jmenuje jediný člověk v zemi. Jako ukázkový příklad nebezpečí koncentrace moci nám poslouží loňské jmenování nového guvernéra ČNB.

Inflace v Česku se dál šplhá k rekordním hodnotám. Ekonomové odhadují, že by už brzy měla dosáhnout vrcholu, Jan Švernar ze CERGE-EI tak optimistický ale není. „Je strašně těžké něco takového určit. Může to být během šesti, devíti, dvanácti měsíců…,“ říká s tím, že dopady na české domácnosti budou čím dál větší. Kdyby bylo Česko v eurozóně, bylo by mu prý líp.

Česká míra inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 % meziročně a překonala i ten nejpesimističtější tržní odhad. Zdražování bude i nadále pokračovat, pod 15 procent už se letos inflace asi nedostane.

Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům už dobře známí

Tak už ho známe, žábou na prameni bude po Jiřím Rusnokovi jeho rival Aleš Michl. Co tím asi prezident Miloš Zeman vzkazuje světu? Kolečko oběhlo kolegy a já mezi tím sbíral ty nelepší tipy pro vás. Něco mi už sice vzali, ale nezoufejte: tipů na zajímavé čtení mám furt dost.