Studená inflační sprcha. Pod 15 procent už se letos nepodíváme

Inflace oproti dubnovým 14,2 % vykázala další znatelné zrychlení. Konečné číslo nechalo za sebou i nejpesimističtější tržní odhad (15,7 %) a v uctivé vzdálenosti i platnou prognózu České národní banky (ČNB) ve výši 14,9 %.

V meziměsíčním srovnání jsme se namísto vyhlíženého zpomalení dočkali zopakování dubnového výsledku, když ceny poskočily znovu o 1,8 %. Česká inflace zůstává nejvyšší od roku 1993.

Silné zdražování nadále vykazují všechny kategorie, u kterých jsme si na něj v uplynulých měsících byli nuceni zvykat, přičemž u žádné z nich nedochází k viditelnému uklidňování – všechny bez výjimky vykázaly silnější cenovou dynamiku, než o měsíc dříve.

Ve „vedení“ se drží doprava, kde primárně vlivem cen pohonných hmot došlo k meziročnímu nárůstu o 22,6 procenta. Následuje stravování a ubytování (22,2 %), bydlení (21,3 %) a odívání a obuv s 20,8 %.

Největší vítr v peněženkách i nadále způsobuje bydlení, kde se postupně do ceníků propisují dramaticky zdražující energie.

Nejdražší zůstává bydlení

Kromě samotných dramatických meziročních přírůstků je na aktuálních datech varovné hlavně pokračující zesilování na meziměsíční bázi. Nejsilněji se o slovo nyní hlásí potraviny, které oproti dubnu přidaly 3,4 % a stravování a ubytování se třemi procenty.

S přihlédnutím k důležitosti jednotlivých kategorií i nadále největší vítr v peněženkách způsobuje kategorie bydlení, kde se postupně do ceníků propisují dramaticky zdražující energie. Tento oddíl tak do celkové inflace přidal 5,6 procentního bodu. Změna nastala na druhém místě, kde se nově usadily potraviny s příspěvkem 2,7 procentního bodu, čímž odsunuly na třetí místo dopravu (2,4).

Nejnovější data představují pro Česko studenou sprchu, jelikož nejeví naprosto žádné známky ochlazování tempa zdražování, ba právě naopak.

Kromě očekávatelných inflačních tlaků ze směru energetických surovin a pohonných hmot se teprve nyní do popředí zájmu dostávají potraviny, kde je přitom již nyní zaděláno na další zhoršování situace. Na pultech obchodů se totiž teprve nyní propisují nedávná rychlá zdražování zemědělských komodit, které jsou podle dat OSN momentálně v reálném vyjádření nejdražší v historii měření, tedy od 60. let minulého století. V tomto případě tak lze čekat další zesilování inflačních tlaků.

Kromě nákladové inflace přicházející přes komodity ovšem neslábne ani ta poptávková. To jasně dokumentuje zrychlování tempa zdražování v oddílech jako je odívání a obuv či stravování a ubytování.

Teprve během podzimu bychom se měli dočkat oslabení poptávkové inflace, kdy se začne projevovat loňské zvyšování úrokových sazeb

Uklidnění nákupní horečky

Podle našeho odhadu pak můžeme podobné skokové zrychlení inflace očekávat i v červnu, čímž se dostaneme do pásma mezi 17 a 18 procenty. Následně by se inflační statistiky měly mírně uklidnit a spíše stagnovat, což ovšem neznamená, že by zdražování zpomalilo.

Do dat se pouze začne propisovat postpandemický růst cen z minulého roku, což bude inflaci opticky tlumit čistě v důsledku efektu zvýšené srovnávací základny. Na meziměsíční bázi ovšem bude zdražování pokračovat.

Teprve během podzimu bychom se měli dočkat oslabení poptávkové inflace, kdy se začne projevovat loňské zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky a českým domácnostem vzhledem k enormnímu růstu výdajů na nezbytné položky – typicky energie – bude klesat kupní síla.

Že by se nákupní horečka měla postupně uklidňovat, ostatně ukazují i klesající indikátory ekonomické nálady mezi Čechy. I přesto podle nás inflace ve zbytku roku již výrazněji neoslabí a zpět pod 15 % se již letos nepodíváme. Tuto hranici pak inflace překoná i v průměru za celý letošní rok.

Stávající bankovní rada má velice pádné argumenty k dalšímu skokovému zvýšení základní sazby.

Další argument ke zvýšení sazeb

Pro ČNB pak aktuální data jasně ukazují potvrzení jejích obav. Kromě nákladové inflace, kterou dokáže centrální banka krotit primárně přes kurzový kanál prostřednictvím posílení české koruny, zůstává enormně silná i strana poptávky, která je nadále ochotná v mnoha případech tolerovat svižné zdražování.

Stávající bankovní rada tak má velice pádné argumenty k dalšímu skokovému zvýšení základní sazby. Podle našeho názoru tak lze od červnového zasedání čekat posun základní sazby minimálně na sedm procent, ovšem nelze vyloučit ani pohyb výraznější. Obzvláště pak s ohledem na obměnu v bankovní radě.

Nastávající guvernér Aleš Michl totiž veřejně deklaroval úmysl sazby od srpna ponechat beze změny, což by mohlo nynější radní motivovat k tomu, aby je dostali na úroveň, která již bude mít dostatečně tlumící efekt.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

• Rekordní propad životní úrovně je tu, reálné mzdy letí dolů
• Zadarmo „jitrnice“ nevypěstujete. Jak moc se (ne)vyplatí zahrádkaření
• Babiš i Středula už mají nabito. Udrží Fiala protiinflační politiku?
• Hypotéky za deset procent i hladomor. Co stojí za inflačním kolotočem?
• Inflační smršť zasáhla Česko, pádivá inflace poškodí i střední třídu