Články na téma: spotřebitelské ceny

Meziroční inflace sice v prosinci dosáhla 3 %, ale od listopadu ceny o 0,3 % klesly. Inflace na úrovni 3 % je příjemným překvapením, trhy ji čekaly vyšší. Podle ekonomů je tedy naděje, že by ČNB mohla znovu začít snižovat úrokové sazby.

Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, meziročně pak o 2,8 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září. Inflace se tak dál drží v tolerančním pásmu České národní banky, do konce roku by ale podle ekonomů měla vyrůst nad tři procenta.

Inflace v září meziměsíčně klesla o 0,4 %, meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,6 %. Na první pohled jde o varovný signál, je ale potřeba vzít v potaz efekt nízké srovnávací základny z loňského září, upozorňují ekonomové. Česká národní banka (ČNB) má podle nich volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb.

Srpnový růst cen překonal odhady České národní banky (ČNB) i očekávání trhu. Ekonomové v tom ale nevidí začátek nového velkého zdražování. A ani signál pro Českou národní banku, aby přestala snižovat základní úrokové sazby, na které jsou navázané i ceny úvěrů.

Spotřebitelské ceny v průběhu července oproti předchozímu měsíci narostly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,2 procenta. Výsledek převýšil odhad trhu i České národní banky ve výši dvou procent. Inflační statistiku táhl nahoru zejména oddíl rekreace.

Spotřebitelské ceny v průběhu června oproti předchozímu měsíci klesly o 0,3 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni dvou procent, tedy cíli České národní banky (ČNB). Podle ekonomů se jedná o výrazné překvapení.

Spotřebitelské ceny v květnu oproti předchozímu měsíci stagnovaly, meziročně inflace vzrostla o 2,6 procenta. Nejnovější data potvrzují, že inflaci už opravdu dochází dech. Zároveň se nabízí otázka, zda Česká národní banka (ČNB) nakonec nesáhne k rychlejšímu snižování úrokových sazeb.

Spotřebitelské ceny v průběhu března meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, za čímž stojí zejména vyšší ceny v dopravě, informoval ve středu Český statistický úřad. Meziroční růst cen se však už druhý měsíc drží přesně na cíli České národní banky (ČNB), tedy dvou procentech. „To potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Inflaci v Česku už zřejmě skutečně došel dech. Ukazuje to poměrně výrazné překvapení, o které se postarala data za měsíc září. Tuzemské spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci poklesly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 6,9 %. Trh přitom vyhlížel inflaci 7,5 % a Česká národní banka 7,2 %.

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Inflace dosáhla v červnu v meziročním srovnání růstu 9,7 procenta. Po dlouhé době tak byl růst spotřebitelských cen jednociferný. Boj s inflací ale bude ještě nějakou dobu trvat. K dosažení dlouhodobého cíle máme pořád daleko. A za dovolenou v Česku platíme suverénně nejvíc v historii.

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Je to jev, který znají snad všichni motoristé. Když světové ceny ropy vyrostou, ceny benzínu a nafty u čerpacích stanic okamžitě letí vzhůru. Když pak ceny ropy na světových burzách zase padají, čísla na čerpadlových „totemech“ klesají jaksi líně, neochotně. Je tomu ale vážně tak?

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku.

Spotřebitelská inflace v prosinci v meziročním srovnání zvolnila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od roku 1993. Letos začne inflace zpomalovat až ve druhém čtvrtletí.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.