Články na téma: inflace

Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba se tak od 9. května nově dostává na úroveň 3,5 procenta. K dalšímu snižování se ale banka staví opatrně.

Pěkný kvíz jsme na vás upletli. Jestlipak víte, co je nejdražší vejce na světě? Dokážete odhadnout, kolik vajíček každý z nás spotřebuje za rok? Víte, kde vymysleli Kinder Surprise? Projdete kvízem hladce jako kráječ vejcetem, a nebo si všech deset kraslic vyšupáte tipováním?

Meziroční inflace v Česku dosáhla v březnu 2,7 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad. Je to mírně vyšší číslo, než jaké čekali analytici i Česká národní banka, jejichž prognózy hovořily o 2,6 procentech. Ve srovnání s únorem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta.

Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka ve středu v rámci 32. exportního fóra Asociace exportérů odhadl, jak celní válka vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem reálně dopadne na Česko. Připravit se podle něj musíme na pokles odhadovaného růstu ekonomiky, ale i vyšší inflaci. I proto nelze očekávat, že by centrální banka zásadně snižovala základní úroky. Donald Trump mezitím vyhlášená cla, s výjimkou Číny, pozastavil.

Bankovní rada České národní banky přerušila snižování základních úrokových sazeb. Po únorovém snížení o čtvrt procentního bodu tak základní úroková sazba zůstává na hodnotě 3,75 procenta. ČNB usoudila, že rizika jsou příliš vysoká. A to navzdory pokračujícímu poklesu inflace.

Tržby v maloobchodě se v lednu reálně meziročně zvýšily o 2,8 % a meziměsíčně snížily o 0,5 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zůstaly tak za očekáváním trhu. Češi začali po Vánocích znovu víc šetřit.

Česká ekonomika je v Indexu prosperity a finančního zdraví už na devátém místě mezi zeměmi Evropské unie a oproti loňsku si polepšila o pět míst. Přispěl k tomu pokles inflace i stabilizace veřejného dluhu. Další potenciální růst ale brzdí nízká přidaná hodnota české ekonomiky, vyplývá z měření.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 % a potvrdila tak očekávání analytiků. ČNB se vrací k postupnému snižování sazeb, které na svém předchozím zasedání v prosinci po dlouhé době ponechala beze změny.

Tržby v maloobchodě se v prosinci reálně meziročně zvýšily o 6,2 % a meziměsíčně o 1,2 % a překonaly tak očekávání trhu. Loňské Vánoce tak přinesly až nečekaně vysoký nákupní apetit spotřebitelů.

Meziroční inflace sice v prosinci dosáhla 3 %, ale od listopadu ceny o 0,3 % klesly. Inflace na úrovni 3 % je příjemným překvapením, trhy ji čekaly vyšší. Podle ekonomů je tedy naděje, že by ČNB mohla znovu začít snižovat úrokové sazby.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 4 %, diskontní sazba na 3 % a lombardní sazba na 5 %. Předtím Rada ČNB snížila sazby osmkrát za sebou. Trh i analytici tento krok očekávali.

Ve světě investic je Martin Luňáček známým jménem. Jako produktový ředitel investiční platformy Portu má na starosti i důchodová spoření a doplňkové investiční produkty. Ví tedy, jak se Češi zajišťují na stáří. Změnila se nějak praxe poté, co česká vláda uvedla doplňkový investiční produkt (DIP)? „Téměř osmdesát procent z peněz uložených v penzijních spořeních se stále nachází ve velmi konzervativních fondech,“ upozorňuje Luňáček v dalším díle Finmag podcastu s tím, že lidé takto fakticky o peníze přicházejí.

Inflace v listopadu rostla míň, než čekal trh i Česká národní banka (ČNB). Oproti minulému měsíci jen o desetinu. Lidé přesto mají pocit, že se zdražuje. Rostou totiž ty nejviditelnější ceny: u jídla, bydlení a služeb. Snižování úrokových sazeb se tento měsíc pravděpodobně zastaví.

Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, meziročně pak o 2,8 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v září. Inflace se tak dál drží v tolerančním pásmu České národní banky, do konce roku by ale podle ekonomů měla vyrůst nad tři procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) opět snižuje základní sazbu. Podle očekávání dvoutýdenní repo sazba klesne o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Podle očekávání ekonomů se i v příštích měsících dá očekávat další snižování.

Tržby v maloobchodě se v září reálně zvýšily meziročně o 5,6 % a meziměsíčně o 0,2 %. V růstu by podle očekávání ekonomů měly pokračovat i nadále, hlavně díky zvyšování reálných příjmů domácností.

Schvalování státního rozpočtu se zvrhlo v hádku o to, kdo Česko zadlužil víc. Byl to Andrej Babiš, nebo Petr Fiala? Kdo půjde do voleb s nálepkou rozhazovače a kdo jako dobrý hospodář? Zdá se, že odpověď je jasná. Zčásti neprávem, zčásti vlastní neschopností.

Inflace v září meziměsíčně klesla o 0,4 %, meziročně spotřebitelské ceny vzrostly o 2,6 %. Na první pohled jde o varovný signál, je ale potřeba vzít v potaz efekt nízké srovnávací základny z loňského září, upozorňují ekonomové. Česká národní banka (ČNB) má podle nich volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,25 %, tedy podle očekávání trhu. Sazba je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Stejným tempem by podle ekonomů měly sazby klesat i do konce roku.

Srpnový růst cen překonal odhady České národní banky (ČNB) i očekávání trhu. Ekonomové v tom ale nevidí začátek nového velkého zdražování. A ani signál pro Českou národní banku, aby přestala snižovat základní úrokové sazby, na které jsou navázané i ceny úvěrů.

Spotřebitelské ceny v průběhu července oproti předchozímu měsíci narostly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,2 procenta. Výsledek převýšil odhad trhu i České národní banky ve výši dvou procent. Inflační statistiku táhl nahoru zejména oddíl rekreace.