Články na téma: inflace

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

České firmy se potýkají s poklesem poptávky, vysokými cenami energií i vysokou inflací. Většina z nich letošní rok dokonce označuje za horší než covidová léta. Přesto odbory přicházejí s doporučením, aby mzdy zaměstnanců rostly v příštím roce o osm až deset procent. Je to vůbec reálné?

Inflaci v Česku už zřejmě skutečně došel dech. Ukazuje to poměrně výrazné překvapení, o které se postarala data za měsíc září. Tuzemské spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci poklesly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 6,9 %. Trh přitom vyhlížel inflaci 7,5 % a Česká národní banka 7,2 %.

Výnosy z nemovitostí v prvním pololetí letošního roku klesly. Proč tomu tak je a je snad důvod k úprku? V pravidelné anketě Očima expertů jsme se ptali portfolio manažerů i nezávislých analytiků.

Proč během pandemie covidu vzrostla obliba ojetých vozidel? Jaký přístup mají firmy ke služebním elektromobilům a jaký význam mají státní dotace pro podnikatele při nákupu elektroaut? Na tyto a další otázky odpovídá v rámci speciálního projektu Finmagu Podnikavé Česko vedoucí dealerského prodeje Volkswagen Financial Services Jiří Olša.

Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Rok 2023 je pro podnikání nejhorší za posledních 15 let, tvrdí malé a střední podniky v Evropě i Česku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bibby Financial Services, podle kterého téměř polovina malých a středních firem uvádí, že letošní rok je horší než roky pandemické. Zhruba třetina firem se pak domnívá, že podmínky pro podnikání jsou ještě náročnější než za časů velké finanční krize.

Kam zainvestovat, když váš apetit neuspokojí podílové fondy, burzovní indexy a jiné méně rizikové investice? Jedna z nejzajímavějších příležitostí může z pohledu rizika a potenciálního výnosu stále ležet v amerických státních dluhopisech.

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou 8,8 procenta, kterou statistici zveřejnili právě dnes. Přesto se ale budou stále mýlit.

Cena půdy roste dlouhodobě u nás i ve světě rychleji než inflace. Úrodné půdy ubývá a je třeba nakrmit čím dál víc lidí, proto patří dlouhodobě k nejlepším uchovatelům hodnoty. Od roku 2005 stoupla její cena v Česku téměř pětinásobně.

Povědomí Čechů o investování se v posledních deseti letech zlepšuje. K investování ale velkou část z nich přiměla až vysoká inflace. „Při nulové inflaci je i běžný účet dobrá investice. V současnosti ale lidé ztrácejí, i když mají prémiový vklad s výnosem šesti procent. Investování je dnes nutnost,“ říká ve Finmag podcastu Martin Mašát, ekonom a investiční stratég finanční skupiny Partners.

Inflace dosáhla v červnu v meziročním srovnání růstu 9,7 procenta. Po dlouhé době tak byl růst spotřebitelských cen jednociferný. Boj s inflací ale bude ještě nějakou dobu trvat. K dosažení dlouhodobého cíle máme pořád daleko. A za dovolenou v Česku platíme suverénně nejvíc v historii.

V důsledku rostoucí inflace i úrokových sazeb se do popředí zájmu Čechů opět dostaly spořicí účty. Jejich úročení se odvíjí od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která od června 2021 vzrostla z 0,25 % na současných 7 %. Tento trend se však může v příštích čtvrtletích změnit, zejména pokud se potvrdí předpoklady o klesající inflaci.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Vždy, když je určitý systém v nesnázích, vyrojí se přirozeně debata o jeho možných náhradách, které by v danou chvíli mohly být efektivnější. Totéž platí i pro měnovou politiku, lépe řečeno režim inflačního cílování. I k němu totiž existují alternativy, a to v podobě takzvaného cílování cenové hladiny, potažmo průměrné míry inflace. Pojďme se na ně podívat blíže.

Inflace po měsících překotného růstu začíná rychle zpomalovat, v květnu dosáhla na 11,1 procenta. A brzy bude pod deseti procenty. Mýlili se tak lidé, kteří tvrdili, že bez razantně vyšších úrokových sazeb inflace víc neklesne. Je dobře, že se Česká národní banka (ČNB) nenechala vyprovokovat.

Když do hry vstoupí inflace, jako spotřebitel máte možnost upravit svůj nákupní košík a některé položky omezit nebo zcela vyjmout. Jak se k tomu ale má postavit (dlouhodobý) investor? Nikdo přece nechce nechat svoje peníze zahálet, natož je dát všanc inflaci. Zeptali jsme za vás expertů z oboru.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Nejdřív covid a přerušené dodavatelské řetězce. Pak válka na Ukrajině, která zvýšila inflaci a rozšířila celosvětovou nejistotu. Turbulentní vývoj dal malým a středním firmám zabrat. „Firmy čelí obrovské nejistotě, zároveň je to ale příležitost,“ říká Milan Cerman, předseda představenstva společnosti Akcenta.