Články na téma: válka

V tomto týdnu jsme si připomněli konec druhé světové války, takže hlavní téma pro nový Finmag newsletter se přímo nabízí. Nemůžeme pominout ale ani úsporný vládní balíček.

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Tenký červený proužek, proslavený žvýkačkami Wrigley’s, který vám denně zachraňuje nervy, za druhé světové války zachránil celý svět. Možná.

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Cena nafty u českých čerpacích stanic by mohla v příštích týdnech prudce vzrůst, plyne z čerstvé analýzy německé Commerzbank. Důvodem je zavedení embarga EU na dovoz ruských ropných produktů. Čtvrtá největší německá banka varuje, že po 5. únoru, kdy embargo vstupuje v platnost, se silný cenový tlak projeví na už nyní napjatém trhu EU.

Ekonomika Ukrajiny loni klesla o 30,4 procenta a bez mezinárodní pomoci by země neměla šanci válku ustát. Ale ani ruský agresor na tom není nejlíp. Podcenil reakci Západu a hrozí mu závislost na Číně.

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Až díky mezinárodním smlouvám je možné přesněji říct, kolik a jaké těžké techniky poskytla Česká republika napadené Ukrajině. Skladové zásoby armády jsou tak sice po loňsku nižší o desítky tanků a bojových vozidel, ale během pár let by je měly nahradit pokročilejší západní technologie.

Koruna poprvé od roku 2008 prolamuje hranici 24 Kč za euro. Podle Bloombergu tak patří k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.

Časopis Finmag loni přinesl rozhovory s mnoha zástupci českého byznysu. A ukázal, jak dokážou svůj úspěch vracet zpátky svému okolí. Dnes se podíváme na jejich pohled na budoucnost. Na to, na co se těší v roce 2023.

Technologickým akciím ani kryptoměnám se letos nedařilo. Přesto můžeme o roku 2022 mluvit jako o roku technologií. Proč? Hlavně díky novým nástrojům spojeným s umělou inteligencí.

Také v příštím roce budeme topit a svítit. Válka na Ukrajině však neskončí a drahé energie ani vysoká inflace neodezní. A dostaneme historicky první prezidentku, předpovídá hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Z ruské agrese proti Ukrajině se stává nejen obrovská možnost pro tuzemské zbrojní firmy, ale konečně i pro samotnou českou armádu a naši obranyschopnost. Pomoc napadanému státu se nám vyplatí.

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volá po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Na Ukrajině létá stále víc bezpilotních věcí, a to nejen ve vzduchu, ale i na moři. V neuronové síti se zas možná rodí něco, co lze jen těžko popsat a pochopit. K tomu všemu jsme odstartovali speciál na téma subscription economy. A přihodím i pár tipů na zajímavé čtení. Vítejte u Finmag newsletteru.

Po osmi měsících ruské agrese na Ukrajině se rozhodujícím prvkem drastické války diktátora Vladimira Putina stávají bezpilotní prostředky. A nejen ty vzdušné. Jejich nasazení dokazuje, že staletí trvající ruská bojová strategie „nas mnogo“ se už pravděpodobně vyčerpala. Pro zbrojní průmysl je to další velká šance.

Osm měsíců ruské agrese na Ukrajině ukázalo světu několik věcí. Řada zemí, včetně Česka, si třeba až nyní uvědomila, jak nákladná a materiálově náročná je válka. O to víc, když je třeba průběžně dodávat materiál Kyjevu. I proto nyní všichni urgentně řeší, jak urychleně za miliardy naplnit své sklady a mít dostatečné zásoby.

Ve Finmag newsletteru se ani tentokrát nevyhneme ruské agresi na Ukrajině, zaměříme se ale i na Nobelovu cenu za ekonomii nebo na otázku lidské nesmrtelnosti. Tak k věci.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Daň ze zisků, které „přivál vítr“ (windfall tax), je patrně nejlepším ze špatných řešení krize spojené se závratnými cenami energií a pádivou inflací. Může však být nebezpečná. A to tím, že si na ni stát zvykne.