Předplatit časopis Finmag

Trpí víc Rusko, nebo Evropa? „Fatální“ ruské sankce mají nečekaného vítěze

Pavel Kohout
Pavel Kohout
23. 2. 2023
 225 507

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Trpí víc Rusko, nebo Evropa? „Fatální“ ruské sankce mají nečekaného vítěze
Sankce EU Rusko příliš nepocítilo, zdá se. Je tomu ale opravdu tak? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Skeptikové a cynikové tvrdí, že poškozen byl především Západ. Vladimir Putin sedí pevně na trůně, ruská ekonomika prý utrpěla sotva škrábnutí a rozhodně prý nelze tvrdit, že by byla postižena schopnost Ruska vést válku. Naproti tomu Západ utrpěl prostřednictvím inflace a omezení obchodních vztahů.

„Válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energii loni snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy zhruba 100 miliard eur, tedy 2,4 bilionu Kč,“ říká jedna agenturní zpráva. Naproti tomu Rusko se chvástá, že jeho ekonomika žádné problémy nemá.

Pokud jde o sankce, prakticky vždy jsou postiženy obě strany. Je-li doposud vzájemně výhodný obchod přerušen z politických či strategických důvodů, je třeba počítat s tím, že tato ekonomická zbraň postihne i tu zemi, která sankce uvaluje. Nelze jinak.

Putin vyhlásil své vlastní sankce, které se však spektakulárně obrátily proti jemu samotnému. Zadržel dodávky zemního plynu do Evropy...

Sankce Rusko pociťuje

Pokud jde o Rusko, v roce 2022 klesl ruský hrubý domácí produkt (HDP) podle odhadů Světové banky o 3,5 %, podle OECD o 3,9 % a podle MMF o 2,2 %. V roce 2023 se očekává pokles ruského HDP o 5,6 % podle OECD a o 3,3 % podle Světové banky. MMF předpokládá růst o 0,3 procenta.

Sankce EU
Shutterstock

Hlášení ze země temnoty aneb Jak Rusové vnímají nové sankce?

Stahování zahraničních firem ze země, padající rubl, fronty před bankomaty, ale i omezené možnosti cestování, přístup k sociálním sítím či nezávislým informacím. Také vás zajímá, jak to všechno vnímají Rusové? Agáta Lukášková přinesla na Finmag.cz autentický vhled „za oponu“.

O HDP během jednoho roku či dvou let však vůbec nejde. Rozhodující jsou dvě věci. Za prvé, schopnost financovat válku a disponovat materiálními zdroji pro zbrojení během krátkého období. Za druhé, ekonomická síla v dlouhém období, ze které plyne technologická vyspělost. A zároveň vojenská síla.

Nejprve ke krátkému období. Ruské ekonomice dominuje ropa a zemní plyn, které tvoří víc než 50 % státních příjmů, přes 50 % příjmů z vývozu a téměř 20 % HDP. V prvních měsících po invazi Putinovy příjmy z energií prudce vzrostly. Nyní podle ekonomů Deutsche Bank Putin ztrácí 500 milionů dolarů (11,1 miliardy Kč) denně z příjmů z exportu ropy a plynu oproti loňským maximům.

Tento prudký pokles urychlily Putinovy vlastní chybné kroky. Putin vyhlásil své vlastní sankce, které se však spektakulárně obrátily proti jemu samotnému. Zadržel dodávky zemního plynu do Evropy (která dřív dostávala 86 % prodeje ruského plynu) v naději, že mrznoucí Evropané se naštvou a vymění své zvolené vůdce.

Vývoz ruské ropy se drží překvapivě stabilně na předválečné úrovni kolem sedmi milionů barelů denně, což zajišťuje stabilitu globálního trhu.

Ruská ropa se slevou

Jenže. Teplejší zima a zvýšené globální dodávky LNG znamenají, že Putin trvale zrušil význam Ruska jakožto klíčového dodavatele pro Evropu. Její závislost na ruské energii klesla téměř na nulu. S omezenou infrastrukturou plynovodů, která by umožnila obrat vývozu do Asie, Putin nyní dosahuje sotva 20 % svých dřívějších příjmů z plynu.

Ruskou ropu může nahradit Surinam
Shutterstock

Závislosti na Rusku nás může zbavit i Surinam. Kde ještě Západ hledá ropu?

V době globální energetické krize a nejistoty ohledně dodávek ropy a zemního plynu z Ruska krouží těžařské firmy okolo nových nalezišť. Jedním z nich je i guyansko-surinamská ropná pánev, která obsahuje desítky miliard barelů ropy. A pokud se zmírní sankce, dovážet by se mohlo i z Venezuely.

Energetický kolaps Ruska je však vyvolán také obratnou mezinárodní diplomacií. Díky omezení cen ropy v rámci skupiny G7 se podařilo dosáhnout kdysi nepředstavitelné rovnováhy – udržet tok ruské ropy na světové trhy a zároveň snížit Putinovy zisky.

Vývoz ruské ropy se drží překvapivě stabilně na předválečné úrovni kolem sedmi milionů barelů denně, což zajišťuje stabilitu globálního trhu s ropou, ale hodnota ruského vývozu ropy klesla z 600 milionů na 200 milionů dolarů denně (z 13,3 na 4,4 miliardy Kč). Cena ropy Ural se totiž propadla až na 45 dolarů (asi tisíc Kč) za barel, což je sotva nad cenou, která je pro Rusko rentabilní. Ta je zhruba 42 dolarů, tedy 933 Kč za barel.

Dokonce i země stojící stranou systému cenových stropů, jako je Indie a Čína, se vezou na vlně kupujícího kartelu G7. To aby si zajistily ruské dodávky s hlubokými slevami až 30 %.

Dodnes je Rusko závislé na západních technologiích a pokračující sankce bude znamenat nevyhnutelné zaostávání.

Rusko ve stínu Západu

Nyní k dlouhodobým efektům sankcí. Od loňského února uprchly ze země miliony Rusů. K počátečnímu odchodu přibližně 500 000 kvalifikovaných pracovníků v březnu se přidal odchod nejméně 700 000 Rusů, převážně mužů v produktivním věku, kteří po Putinově zářijovém částečném mobilizačním rozkazu prchli před možností odvodu. Jen Kazachstán a Gruzie zaznamenaly nejméně 200 000 nově uprchlých Rusů, kteří zoufale nechtěli bojovat na Ukrajině.

Ekonomika Ruska
avsinn / Shutterstock.com

Rusko se řítí do ekonomické sebevraždy. Hromadný exodus ji urychlí

Úprk mužů z Ruska a velké ztráty ruské armády během agrese na Ukrajině ukazují, že problém, který si před sebou Moskva tlačí, je větší a větší. Nastartovat ekonomiku země po skončení Putinovy války bude zatraceně složité. A je otázka, kdo v tom bude chtít Kremlu pomoct.

Z dlouhodobého hlediska jsou klíčové technologie: tradičně slabá stránka Ruska. Jakákoli modernizace byla vždy tažena Západem. Počínaje převážně Francouzi financovanou Transsibiřskou magistrálou, přes Stalinovu modernizaci prováděnou Američany (továrna, kde se později vyráběly tanky T34, byla dovezena z USA), až po Západní Evropou umožněnou stavbu plynovodů a ropovodů počínaje 70. lety, bez nichž by Sovětský svaz ekonomicky zkrachoval ještě mnohem dřív.

Nesmíme zapomenout ani na špionáž (díky níž Rusové získali atomovou bombu) a na velkorysý dar britské vlády v podobě technologického postupu výroby proudového motoru. A když jsme u letectví, dodnes používaný dálkový bombardér Tu-95 měl motory vyvinuté německými zajatci z firmy Junkers. Sovětské automobily zas byly kopiemi amerických, německých a italských vzorů. A fotoaparáty Zorkij, Fed a Kiev (vyráběné až do 80. let) byly ve skutečnosti německé přístroje Leica a Contax ze 30. let.

Dodnes je Rusko závislé na západních technologiích a pokračující sankce bude znamenat nevyhnutelné zaostávání. Ani pašování a „šedé“ dovozy přes třetí země problém neřeší, protože mají omezený rozsah a jsou obvykle mnohem dražší než oficiální dovoz.

Z Ruska se stane satelitní stát, jehož účelem bude poskytovat suroviny mohutné čínské ekonomice a území pro čínskou populaci.

Podmaní si Čína Rusko?

A další poznámka na téma dlouhodobých sankcí. Cynikům uniká jedna věc: údajně symbolické sankce uvalené na Rusko po roce 2014 měly překvapivě silný dopad. V roce 2013 činila ruská ekonomická výkonnost měřená per capita v dolarech (metodika GNI podle Světové banky) asi 28,1 procenta výkonnosti USA. V roce 2021 však ruská výkonnost poklesla asi na 16,4 procenta americké úrovně. Dost zásadní „sešup“, ne?

Kdo je vítěz ekonomických sankcí?

Rok 2021 byl kromě jiného také rokem, kdy ve stejné disciplíně dostihla Rusko Čína. Dlouho jsme přitom byli zvyklí, že Čína byla mnohem větší, ale také chudší než Rusko. To už neplatí. Rusko je vedle Číny trpaslík desetinové velikosti, měřeno počtem obyvatel i hrubým domácím produktem.

Rusko však vlastní dvě věci, po kterých Čína touží: území a přírodní zdroje. V budoucnosti tak budeme svědky čínských snah podmanit si Rusko. A pokud Moskva nepřijde včas k rozumu, tyto snahy budou úspěšné.

V tomto případě však nepůjde o vojenskou invazi. Čína pravděpodobně nebude vyhledávat otevřený konflikt, nemá totiž velké vojenské zkušenosti. Čínská armáda zaznamenala své poslední vítězství v roce 1949, navíc jen proti jiné čínské armádě. Hospodářská invaze bude mít charakter postupné kolonizace, čínských investic v Rusku, nákupů pozemků a nepochybně i nákupu loajality ruských úředníků a politiků na různých stupních mocenské hierarchie.

Z Ruska se stane satelitní stát, jehož účelem bude poskytovat suroviny mohutné čínské ekonomice a území pro čínskou populaci. V zeměpisných atlasech budou v roce 2100 chybět zmínky o nějakém „Novorusku“, zato se pravděpodobně vyskytnou názvy jako „Nová Čína“ nebo „Čínská Sibiř“.

Původní ruské obyvatelstvo nebude na Putina vzpomínat v dobrém.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Kam dál? Ekonom Pavel Kohout na Finmagu:

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
170
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

Čínaekonomické sankceEUgeopolitikakomentářRuskosankceUkrajinaválka

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo