Předplatit časopis Finmag

Skončíme jako prokletí vítězové? Gigafactory se může Česku vymstít

Pavel Kohout
Pavel Kohout
15. 12. 2022
 47 624

Má Česká republika podpořit výstavbu supermoderní továrny na automobilové baterie, takzvané gigafactory, v Plzni Líních? To je otázka. Musíme si hlavně říct, do jaké míry se vyplatí dotovat investice.

Skončíme jako prokletí vítězové? Gigafactory se může Česku vymstít
Vyplatilo by se Česku vybudování gigafactory na výrobu automobilových baterií? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Argumenty ve prospěch vybudování továrny Volkswagenu zahrnují 4500 nově vytvořených pracovních míst, její technologickou vyspělost a návaznost na přestavbu českého automobilového průmyslu směrem k elektromobilitě. S továrnou bude možné zachovat postavení Česka jako automobilové velmoci, bez ní to půjde obtížněji, zní jeden názor.

Na opačné straně stojí tvrzení, že region s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti nepotřebuje další velkou továrnu, která bude přetahovat zaměstnance odjinud anebo přijme agenturní pracovníky z ciziny. „Argument 4500 nových pracovních příležitostí by byl sexy argumentem v devadesátých letech,“ tvrdí jiní. Jenže ta doba dávno minula. Současná vláda nemusí zoufale lákat investory za každou cenu jako onehdy Zemanův kabinet.

Kromě toho, gigafactory má být supermoderní provoz, avšak z hlediska kvalifikace pracovních sil a technologického přínosu české ekonomice bude její přínos malý nebo nulový. Půjde jen o další montovnu. A konečně, proč likvidovat funkční letiště, které podle vyjádření armády může být strategicky významné? (Přesně řečeno, armáda donedávna tvrdila, že letiště je důležité, ale v poslední době změnila názor.)

Nakonec se ale může stát, že o výsledku nerozhodne souboj názorů na českém území, ale něco docela jiného. Vláda Spojených států totiž otevřela mohutný dotační program pro moderní technologie (v celkové výši 369 miliard dolarů, tedy 8,4 bilionu korun), v němž se výslovně uvádí i podpora elektromobility a výroba baterií. Je tedy možné, že se vedení Volkswagenu rozhodne vybudovat továrnu kdesi v Americe.

Čímž se dostáváme ke dvěma otázkám: do jaké míry se vyplatí dotovat investice? A jak lze vlastně definovat montovnu?

V reálném světě se vlády snaží naklonit si investory různými výhodami. Mezi oblíbené nástroje patří daňové prázdniny.

Jak si naklonit investory

V ideálním prostředí ničím nerušené tržní ekonomiky vláda do soukromých investic nemluví. Investoři se rozhodují podle nákladů, geografie, kvality pracovní síly, politické stability a některých dalších faktorů, například kulturních tradic či úrovně kriminality. 

V reálném světě se vlády snaží naklonit si investory různými výhodami. Mezi oblíbené nástroje patří daňové prázdniny, podobně jako pozemky zdarma, právní poradenství nebo dotace na vytvořené pracovní místo. Vyskytují se ovšem i případy otevřené korupce.

Tesla jako inspirace

Tesla udává směr a Volkswagen se u její gigafactory evidentně inspiroval. Podívejte se, jak by to mělo vypadat v německém Cvikově:

Atraktivní investor tak může uspořádat mezi různými potenciálními lokalitami jakousi aukci. Zástupci nadnárodních koncernů navštěvují úřady různých zemí, se zachmuřenou tváří naslouchají nadšenému líčení všemožných výhod, aby následně suše prohlásili: „Jistě, co nabízíte, je běžný standard, ale zkuste se zamyslet a být kreativnější. V sousední zemi nám nabízejí o X procent vyšší dotace na pracovní místo a o N let delší daňové prázdniny.“

Politici s úředníky se tedy zamyslí a přednesou takový návrh, který bude skutečně neodolatelný. Zahraniční koncern postaví továrnu a čerpá výhody, dokud trvají. Po několika letech se může stát, že továrnu zavře. Pro hostitelskou lokalitu jde nakonec o nevýhodnou transakci, ačkoli zpočátku vše vypadalo tak pěkně.

Alabama v ostré konkurenci přidala platy pro zaměstnance během prvních let, příspěvky na rekvalifikaci a financování infrastruktury.

Vítězovo prokletí

Teorie aukcí zná termín „vítězovo prokletí“ (winner’s curse). Popisuje situaci, kdy v aukci zvítězí účastník, který je nejvíc optimistický, a tudíž za předmět aukce zaplatí víc, než činí jeho skutečná hodnota. 

V roce 1993 německá společnost Daimler AG oznámila úmysl postavit továrnu na vozy Mercedes-Benz na území USA. Dostala nabídky ze 150 lokalit na území 30 států. Vybrala si město Vance ve státě Alabama. Město i stát byly vůči Daimleru velkorysé: finanční dotace, pozemky zdarma, úhrada stavebních nákladů; součet hodnoty všech benefitů byl vyčíslen na 253 milionů dolarů (tehdy 7,3 miliardy korun). Při celkové hodnotě investice 300 milionů dolarů (8,7 miliardy korun) Daimler pořídil skutečně dobře.

Elektromobil
Shutterstock

Česká ekonomika v ohrožení. Umře český autoprůmysl na elektřinu?

Naše ekonomika je závislá na autoprůmyslu. Kromě automobilek je země plná dodavatelů, kteří jim dodávají komponenty. Co s nimi udělá přechod k elektroautům? Dočtete se v článku Vojtěcha Dobeše.

Firma však uspořádala ještě jedno kolo aukce mezi třemi finalisty, mezi nimiž kromě Alabamy byly také Severní a Jižní Karolína. Alabama nakonec v ostré konkurenci přidala ještě platy pro zaměstnance továrny během prvních několika let, příspěvky na rekvalifikaci a financování infrastruktury. Daimler byl velmi spokojen. Voliči ze státu Alabama už míň. Guvernér Jim Folsom prohrál volby mimo jiné i kvůli tomu, že stát si musel na dotace Daimleru půjčovat ze svého vlastního penzijního fondu.

Na tenhle příklad upozorňují profesoři Christopher Boudreaux, R. Morris Coats a Earl H. Davis ve svém článku Temná strana soutěže států o přímé zahraniční investice: Co je vidět a co ne (The dark side of state competition for foreign direct investment: That which is seen and that which is not seen).

Název naráží na slavnou esej, jejímž autorem je francouzský ekonom Frédéric Bastiat. Očividná výhoda pro jednoho (zde pro Daimler) je vyvážena znevýhodněním pro jiné. Znevýhodnění se týká širokého spektra podniků i jednotlivců, kteří nejsou vidět, avšak z jejich daní se platí dotace velkým hráčům a jejich zaměstnanci odcházejí do dotovaných továren.

Společnost Mercedes-Benz (dřív Daimler) hrdě uvádí, že do své alabamské továrny celkově investovala šest miliard dolarů (136 miliard Kč), vyrobila celkem 3,2 milionu vozů a nakupuje součástky od 200 amerických subdodavatelů. Je tedy možné, že celkový přínos alabamské ekonomice už přesáhl náklady a z ekonomického hlediska jde o win-win výsledek. Obecně však není snadné předem posoudit, kdy se investiční pobídka vyplatí, a kdy ne.

Bohatství je tam, kde se inkasují dividendy. Nikoli tam, kde se pracuje u pásu.

Co je to montovna

Konečně se dostáváme k otázce, co je to vlastně montovna. Bez ohledu na technickou vyspělost daného provozu jde o závod, který patří zahraničnímu investorovi, jež posílá dividendy do zahraničí a který přímo ani nepřímo nepřispívá ke zvýšení know-how v hostitelské zemi.

Mělo by Česko usilovat o výstavbu gigafactory?

Montovnou není závod, který má přímo v zemi svého působení ředitelství, výzkum, vývoj, design a obchod a který vyplácí dividendy tamtéž.

Jednoduché kritérium. Můžeme si povšimnout, že země s mnoha „nemontovnami“ bývají bohaté: Německo, Francie, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko a tak dále.

Bohatství je tam, kde se inkasují dividendy. Nikoli tam, kde se pracuje u pásu.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV

Kam dál? Pavel Kohout na Finmagu:

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
121
+

Sdílejte

Diskutujte (16)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

gigafactoryinvesticeinvestiční pobídkykomentářprůmyslová výrobaVolkswagen

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo