Automobilový průmysl

Průmyslová výroba v Česku překonala odhady analytiků a v říjnu meziročně stoupla o 1,1 procenta. Oproti září je to ale mírný pokles. Stavebnictví je na tom ve srovnání s předchozím rokem i letošním září podobně, vyplývá z aktuálních informací Českého statistického úřadu.

Když se firmě daří, chce svoje služby či zboží nabídnout i v jiných zemích. Dobývat svět znamená překonávat překážky, s tím se počítá. A kde všude se můžou objevit! Jenže pak třeba zjistíte, že ten lákavý a kreativní název, pod kterým prodáváte, křiví vašim budoucím zahraničním zákazníkům obličeje. Smíchem, nebo dokonce odporem.

Michal Fichtner a Jakub Hamerník. V brandýské továrně Continentalu (dnes Aumovio) před lety odstartovali digitální revoluci. Vsadili na jednu databázi, kolem které dodnes staví veškeré aplikace v podniku. A nejen v něm: inspirovali další závody po celém světě a ten svůj dostali do prestižní globální sítě Světového ekonomického fóra Lighthouse.

Český průmysl v červenci rostl, produkce meziročně stoupla o 1,8 %. Přispěla k tomu hlavně domácí poptávka a automobilky, zpracovatelský sektor ale mírně oslabil. Ekonomové varují, že jde spíš o krátkodobé nadechnutí než začátek oživení.

Americký prezident Donald Trump poslal Evropské unii dopis, kde jí oznámil, že na dovoz z Evropy do USA uvalí od prvního srpna třicetiprocentní cla. Podobné listy obdržely i jednotlivé země po celém světě. Na první pohled ale celní sazby nedávají logiku. Tak o co tu vůbec jde?

Čistý vzduch a co nejdál od západních hranic. Tak prý znělo zadání ze čtyřicátých let, když v beskydském městečku Rožnov pod Radhoštěm vznikala pod státním podnikem Tesla výroba pokročilých polovodičových součástek. Dnes se zde vyrábějí čipy pro automobilový průmysl, energetiku i spotřební elektroniku. Zažijte s námi jedinečný pohled do zákulisí továrny onsemi, která denně vyrobí tolik čipů, kolik má Česko obyvatel.

Kopřivnická Tatrovka reaguje na silnou poptávku po civilních i vojenských vozidlech a chystá se modernizovat. Obří investici bude financovat z úvěrů a dotací, o tři miliardy si ale řekne i akcionářům.

Český zpracovatelský průmysl pokračuje v sestupné trajektorii. Index nákupních manažerů (PMI), který mapuje kondici sektoru, se podle nejnovějších dat S&P Global v květnu snížil z dubnových 48,9 na rovných 48 bodů. To znamená již třetí rok v řadě pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Tempo útlumu přitom opět zrychlilo, zejména kvůli slabé poptávce a přetrvávající nejistotě na trzích.

Německý průmysl trpí kvůli vysokým cenám energií. Jsou vyšší než v USA, Číně a mnoha zemích Evropy. Podráží to konkurenceschopnost tamních firem. Nová německá vládní koalice proto slibuje, že to změní. Měla by se tím inspirovat i česká vláda? Vždyť zdejší průmysl je na tom podobně…

Průmyslová produkce v Česku v březnu 2025 meziročně vzrostla o 1,4 %, meziměsíčně o 0,4 %. Nové zakázky v průmyslu vzrostly meziročně o 0,9 %, meziměsíčně o 2,1 %. Za pozitivními čísly stojí hlavně výroba a rozvod energií, kde sehrály roli klimatické podmínky. Z dlouhodobého hlediska ale průmysl dál stagnuje, a podle expertů ho navíc ohrožuje hrozba celní války s USA.

Generální ředitel České exportní banky Daniel Krumpolc tvrdí, že v době globální nejistoty spojené s americkými cly si i firmy dávají ve svých rozhodnutích na čas. Dokud prý není jasné, jaká cla a kdy USA na Evropu skutečně uvalí, není se ani čemu divit. „Teď jsme ve fázi, kdy se všechno mele,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz. Český byznys má podle něj dostatek rozumu i síly rozhodovat sám za sebe.

Česko stojí na křižovatce. Shodli se na tom účastníci konference pořádané největšími organizacemi českých firem a podnikatelů, na kterou přišli i politici včetně premiéra Petra Fialy. To není žádné překvapivé konstatování. Důležitější je, kam tedy zamířit. Vláda ale žádnou vizi evidentně nemá. V Česku si totiž hovíme v tradičním teplíčku a pokud je něco špatně, může za to někdo jiný. Třeba Brusel.

Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka ve středu v rámci 32. exportního fóra Asociace exportérů odhadl, jak celní válka vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem reálně dopadne na Česko. Připravit se podle něj musíme na pokles odhadovaného růstu ekonomiky, ale i vyšší inflaci. I proto nelze očekávat, že by centrální banka zásadně snižovala základní úroky. Donald Trump mezitím vyhlášená cla, s výjimkou Číny, pozastavil.

Trhy kolísají, pravidla se mění, jistoty padají. Spojené státy boří globální obchod, který od druhé světové války významně pomáhaly budovat. Jak to dopadne, se odhadovat moc nedá. Ale každá krize má svoje vítěze. Proč byste na nové éře světového obchodu neměli vydělat právě vy?

Po čtyřech měsících poklesu se český průmysl v únoru vrátil k růstu. Meziročně vzrostl o 1,5 procenta, meziměsíčně pak o 1,7 procenta. Na první pohled jde o povzbudivý výsledek, zvlášť když překonal očekávání trhu. Ekonomové se ale shodují, že na místě je jen mírný optimismus – výrazný růst totiž táhl hlavně energetický sektor, zatímco zpracovatelský průmysl zůstává víceméně na místě. Budoucí vývoj navíc mohou negativně ovlivnit americká cla.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových „recipročních cel“ na dovoz zboží z Evropské unie ve výši 20 procent. Svůj krok hájí slovy o ochraně americké ekonomiky a podpoře domácí výroby. Pro české firmy je to problém, podle expertů stáhne Trumpův krok českou ekonomiku do recese.

Americký prezident Donald Trump oznámil navýšení cel na dovoz automobilů vyrobených mimo Spojené státy ve výši 25 procent. Automobilový průmysl je přitom pro Česko klíčový sektor. Jak tato opatření dopadnou na české firmy a co by teď mělo Česko dělat? Zeptali jsme se expertů.

Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně klesla o 0,6 %, meziměsíčně byla nižší o 0,3 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Průmysl tak mírně překonal odhady trhu, přesto dál zůstává v bídné kondici, upozorňují ekonomové.

Dlouhodobě je to největší česká firma, alespoň co se tržeb týče. Je také jedním z největších českých zaměstnavatelů a největším českým exportérem. Ne nadarmo se Škoda Auto označuje za „národní stříbro“. Nebylo to tak ale vždy. Zkuste v kvízu, jak dobře znáte historii mladoboleslavské Škodovky.

Průmyslová produkce v Česku v prosinci meziročně klesla o 3,0 %, meziměsíčně však vzrostla o 1,6 %. Za celý rok 2024 vykázal český průmysl pokles o 1,4 %, přičemž stagnaci potvrzuje i objem nových zakázek. Nejvíce na výsledky dopadla slabší výroba motorových vozidel a elektrických zařízení, což odráží i situaci v Německu.

Zatímco se Evropa postupně zbavuje své závislosti na Rusku, z Říše středu dovážíme solární panely, baterie do aut i vzácné kovy. Teď Číňané navíc začínají ve velkém pronikat i do evropského automobilového průmyslu. Jak tenhle vývoj číst? Nedostali jsme se náhodou jen z deště pod okap?