Články na téma: EU

Plán na integraci České exportní banky do struktur Národní rozvojové banky, tedy dvou státních institucí s podobnými až překrývajícími se agendami, má být dokončen do poloviny roku 2025. Vznikne tím jeden silný subjekt, který bude schopen firmám poskytovat vyšší objem podpory. „Česká ekonomika trpí ‚dotační obezitou‘, je třeba se jí zbavit,“ říká současný šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký.

Největší český internetový supermarket Rohlík vyřadí produkty firem z holdingu organizátora zemědělských protestů Zdeňka Jandejska. Firmě se nelíbí neférové jednání, které majitel holdingu Rabbit CZ při protestech předvedl. „Lokální farmáře podporujeme, neférové chování ne,“ říká majitel skupiny Tomáš Čupr s odkazem na hodnoty své firmy.

Euro ano, či ne? Kruciální otázka, kterou na začátku roku znovu vnesl do veřejného prostoru proslov prezidenta Petra Pavla, nemá jednoznačnou odpověď ani u firem. Přesto lze vysledovat, že jejich názor se postupně mění ve prospěch společné měny. Ukazuje to aktuální analýza Asociace malých a středních podniků (AMSP), která vznikla právě v reakci na košatou společenskou diskusi.

Google, Apple, Facebook, Twitter či Amazon? Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, stejně jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun navíc, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou. Co tomu předcházelo a co čekat?

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Na tisíce českých firem čeká už brzy nová povinnost nazvaná NIS2. Široce diskutovaná evropská směrnice má za cíl razantně posílit kybernetickou ochranu podnikatelů i státních organizací v EU. Náklady na její zvýšení ponesou samy firmy, a to skrze potřebná technická, provozní a organizační opatření, které si implementace vyhlášky vyžádá. Na co se tedy připravit?

Evropské politiky už dlouho dráždí základní princip kryptoměn, který transakce potvrzuje výměnou za vysoký energetický výdej výpočetně schopných strojů. Snaha o jeho zákaz v rámci chystané regulace nevyšel, zdá se ale, že zelenénu smýšlení Evropy stejně neunikne. Co by to pro kryptosvět znamenalo? Byl by to konec bitcoinu? Zeptali jsme se za vás.

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Jiný svět, jiná Evropa, jiné Německo? Německý kancléř Olaf Scholz ve svém pražském projevu mluvil o změně, kterou potřebuje Evropa do budoucna. Ta ale podle jeho představ nebude zase tak velká, jak by se mohlo zdát.

Francouzské prezidentské volby proti sobě staví kandidáty zcela jiného ražení. Na jedné straně stojí úspěšná politika stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona, na té druhé pak zapomenuté části země zastupované Marine Le Penovou. Komu úřad připadne, rozhodnou Francouzi už v neděli. Jak si ekonomika Francie dnes stojí a proč by si neměl být Macron zas tak jist?

Ještě v lednu byla Evropská unie považována za rozhárané sdružení národních států, které více či méně touží po naplňování vlastních zájmů. Dokonce ani tradiční německo-francouzský motor Unie nedokázal dávat dostatečně najevo, kam a proč by evropské společenství mělo jít. Válka na Ukrajině vše změnila. Společný nepřítel spojil jindy nespojitelné – jak dlouho to vydrží?

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?

Dokázali jsme využít možnosti, které nám dává členství v Evropské unii?

Pro české hospodářství Babišova cesta do USA úspěch nebyla. I proto, že se na ni premiér osobně nedostatečně připravil.

Brexit, odchod Velké Británie z Evropské unie, se blíží. Jak bude vypadat a pro koho bude nejbolestivější? Nemůže se stát, že k němu nakonec ještě vůbec nedojde? Ptáme se ekonomů, odborníků na zahraniční politiku i europoslanců.

„Je na pováženou, jak vášnivé debaty se tady vedou kvůli takové samozřejmosti, jako je EET, a skutečné problémy se přehlížejí,“ říká v pokračování rozhovoru šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidentka Hospodářské komory Marta Nováková.

Čeští příznivci Nigela Farage jsou podobným zjevením, jakým by byli turečtí fanoušci Kláry Samkové.

Než jsem vyrazil do Chorvatska, abych sledoval jejich dnešní den D, poslal jsem dopředu sadu otázek západnímu diplomatovi působícímu v Záhřebu. V jedné z nich jsem použil obrat, že s Chorvatskem vstupuje do Unie „relativně bohatá země“. Tohle slovní spojení ho očividně trochu rozhodilo, protože, jak mi napsal v mailu, Chorvati se rozhodně „relativně bohatí“ necítí.

Evropská komise schovává svou nebezpečnou hospodářskou politiku za sofistikované studie, v Čechách si vystačíme s novinovými rozhovory. Výsledek je ale stejně škodlivý.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.