Předplatit časopis Finmag

Nerovný souboj s USA. Český průmysl musí zezelenat, jinak nepřežije

Kateřina Davidová
Kateřina Davidová
13. 3. 2023
 9 808

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Nerovný souboj s USA. Český průmysl musí zezelenat, jinak nepřežije
Mladoboleslavská Škoda Auto (na fotografii) je jen špičkou ledovce, zezelant musí celý český průmysl (ilustrační foto) / Zdroj: Nataliya Hora / Shutterstock.com

V srpnu loňského proběhlo rozhodnutí, které může být jedním z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně v této dekádě. Poměrně bez povšimnutí odhlasoval Kongres Spojených států amerických přijetí Zákona na snížení inflace neboli Inflation Reduction Act (IRA).

Jedná se o masivní investiční balíček, který může zásadně ovlivnit dosavadní přístup Evropy a dalších zemí k zelené transformaci.

Přechod na čisté technologie, jejich výzkum, vývoj i výroba, už nemůžou být vnímány čistě jako otázka snižování emisí, ale i jako otázka udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Zelený závod začal a Česká republika by měla zbystřit.

Evropa se nachází v nelehké pozici. Členské státy se dělí na ty, které si přejí větší uvolnění pravidel a na ty, které jsou proti.

Není inflace jako inflace

V rámci proti-inflačního balíčku plánují Spojené státy podpořit projekty v oblasti zelených technologií. Na tento program je vyhrazeno minimálně 369 miliard dolarů (8,24 bilionu Kč) po dobu příštích deseti let. Spojené státy tak do klimatických opatření investují přes jedno procento svého hrubého domácího produktu (HDP).

Gigafactory v Texasu
Shutterstock

Závod o klíčový byznys budoucnosti začal, Evropa těžce zaostává za USA

Evropská unie soutěží se Spojenými státy, kdo firmám na výrobu elektromobilů, akumulátorů a fotovoltaiky nabídne větší dotace. Zdá se ale, že za kratší konec tahá Brusel a Ursula von der Leyenová. Připravovaná evropská legislativa totiž zatím členské státy EU spíš rozděluje.

Program však obsahuje některé silně protekcionistické elementy, které znepokojují americké obchodní partnery včetně EU. Daňové pobídky a dotace jsou poskytovány pouze firmám, které vyrábějí v Americe. Evropa se tak obává přesunu strategických průmyslových odvětví, jako je výroba elektromobilů, baterií či komponentů pro obnovitelné zdroje energie do USA.

Ostatně, záměr přesunout plánovanou továrnu na baterie z Německa do USA už oznámil bateriový gigant Northvolt. Zároveň stále platí, že Čína dotuje domácí zelenou ekonomiku dvojnásobně víc než EU a kontroluje většinu dodavatelských řetězců zelených technologií. V Číně se se vyrábí kolem 80 % světových baterií či komponentů do solárních panelů.

Evropa se tak nachází v nelehké pozici a musí rychle přijít s řešením.

Evropská komise začátkem letošního roku představila plán pro rozvoj evropského zeleného průmyslu (Green Deal Industrial Plan) a aktuálně probíhá politická diskuze o tom, jakou strategii by měla EU zvolit. Členské státy se dělí na ty, které si přejí větší uvolnění pravidel pro poskytování státní podpory a na ty, které jsou proti.

Stejně tak jsou státy rozděleny v otázce, zda by si EU měla znovu společně půjčit (jako v případě covidu-19) a založit nový fond na podporu zelené průmyslové výroby.

Česko zaostává. Ačkoli máme slibné výsledky ve výzkumu a vývoji bateriových technologií, průmyslově se u nás baterie téměř nevyrábějí.

Česká republika ve stínu Polska i Maďarska

Česká republika zastává umírněnou pozici v obou otázkách. Jedním z hlavních argumentů proti přílišnému uvolnění pravidel pro státní podporu je fakt, že by tento krok disproporčně pomohl velkým státům (Německu, Francii) a státům s nízkým deficitem veřejných financí (Dánsku, Švédsku) a znevýhodnil ty, kteří si větší podporu ze státního rozpočtu nemůžou dovolit. Tedy včetně České republiky.

Gigafactory v Česku
Shutterstock

Skončíme jako prokletí vítězové? Gigafactory se může Česku vymstít

Má Česká republika podpořit výstavbu supermoderní továrny na automobilové baterie, takzvané gigafactory, v Plzni Líních? To je otázka. Musíme si hlavně říct, do jaké míry se vyplatí dotovat investice.

Na druhou stranu jsou země v regionu střední a východní Evropy jedny z těch, které by měly v diskuzi o IRA zbystřit nejvíc. Středoevropský region má potenciál stát se evropským uzlem pro výrobu zelených technologií a komponentů.

Ukazuje to i vývoj v Polsku či Maďarsku. Kombinací kvalifikovaných pracovníků a státních pobídek se těmto zemím podařilo přilákat miliardové investice do výroby zelených technologií.

Největší světový výrobce baterií CATL plánuje postavit svojí druhou evropskou gigafactory v Maďarsku (první stojí v Německu). Polsko je již nyní jedním z evropských lídrů ve výrobě baterií a v posledních letech zažívá rapidní rozvoj také v sektoru tepelných čerpadel.

Naproti tomu Česko v zelených technologiích zaostává. Ačkoli máme slibné výsledky ve výzkumu a vývoji bateriových technologií, průmyslově se u nás baterie téměř nevyrábějí. Jsme mimo jiné poslední ze zemí Visegrádské čtyřky, která ještě nemá gigafactory.

Stejně tak zaostáváme za sousedy v rozvoji kvalifikované pracovní síly, která by mohla naplnit zelená pracovní místa. Jde o důsledek toho, že dekarbonizace nebyla pro žádnou z dosavadních vlád prioritou. Je nejvyšší čas tento přístup přehodnotit, jelikož budoucí konkurenceschopnost Česka leží v zelených technologiích.

Americký přístup by se dal charakterizovat slovy „samý cukr, žádný bič“. Aby zákon prošel, osekaly se jeho regulatorní složky.

Táhnout za jeden provaz

Pokud tedy chce Evropská unie konkurovat Číně a Spojeným státům, bude muset táhnout za jeden provaz. Jeden z hlavních důvodů, proč se Číně daří držet vedoucí pozici ve výrobě zelených technologií, není ani tak levná pracovní síla, ale možnost vyrábět ve velkých objemech a tím šetřit náklady a zároveň lákat investory.

Právě na to cílí nově i Spojené státy se svým investičním balíčkem. To však v průmyslové politice není vždy jednoduché. Státy nesoutěží jen s konkurencí ze zahraničí, ale i mezi sebou. Evropa si tak bude muset najít vlastní cestu, jak na globální vývoj účinně reagovat a zároveň neohrozit svoji jednotu.

Má Evropa vyrazit do přímé obchodní války s USA?

Zde by se mohla EU od USA inspirovat. V EU například zatím nefunguje žádná celounijní podpora pro elektromobily, zatímco ve Spojených státech funguje podpora na státní i federální úrovni. Ne všechny stránky Zákona na snížení inflace jsou však hodné následování.

Americký přístup by se dal charakterizovat slovy „samý cukr, žádný bič“. Aby zákon prošel Kongresem, musely být značně osekány jeho regulatorní složky. EU má naopak regulatorní rámec v podobě Zelené dohody poměrně dobře nastavený, nyní je však potřeba ho doplnit odpovídajícími investicemi. Ty musí směřovat do strategických odvětví (baterie, solární panely, tepelná čerpadla), nesmí zvýhodňovat některé členské státy před jinými a musí být podmíněny environmentálními a sociálními zárukami.

Nakonec je potřeba si uvědomit, že zatímco zdravé soutěžení je pro dekarbonizaci vítaným vývojem, obchodní válka by ochraně klimatu rozhodně neprospěla. Fakt, že Spojené státy budou příštích deset let masivně podporovat rozvoj zelených technologií, je ve výsledku dobrou zprávou. Ceny těchto technologií díky tomu klesnou, a to nejen v USA, ale i jinde ve světě.

Zpětně pak možná bude americký Zákon na snížení inflace hodnocen jako přelomový moment v globální snaze o snižování emisí.

Kam dál? Komentáře na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
-28
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Kateřina Davidová

Kateřina Davidová

Kateřina Davidová vystudovala Americká studia na Univerzitě Karlově v Praze a Mezinárodní teritoriální studia tamtéž. Absolvovala studijní pobyty v zahraničí na univerzitách v anglickém Bathu a australském... Více

Související témata

dotaceekonomikaelektromobilitaEUinvestiční pobídkykomentářprůmyslUSAzelená energie

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo