Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ekonomika života a smrti. I drobná změna může lidstvu přinést biliony

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
8. 3. 2023

Každé dvě minuty zemře na komplikace spojené s těhotenstvím a porodem devět novorozenců a jedna matka. Za letošní rok nepřežije první měsíc svého života 2,4 milionu novorozenců a 295 000 žen podlehne komplikacím spojeným s těhotenstvím. Řečí čísel jsou to biliony korun ročně, které takto ztrácíme.

Ekonomika života a smrti. I drobná změna může lidstvu přinést biliony
Stačí malá změna a lidstvo na tom vydělá, upozorňuje ku příležitosti Mezinárodního dne žen dánský statistik Bjørn Lomborg (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

V roce 2015 se světoví lídři zavázali ke zlepšení stávající situace v mnoha oblastech lidského života. Chtějí toho dosáhnout do roku 2030 v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje. Ty se kromě zdraví matek a novorozenců zabývají i dalšími tématy, jako je hladomor, mír, vzdělání a prakticky všemi závažnými problémy, jimž lidstvo čelí.

Jenže zatímco ve světě bez fiskálních omezení by vlády do každého bodu Cílů udržitelného rozvoje zcela jistě hojně investovaly, v tom reálném mohou jen mírně navýšit investice do pár vybraných strategií. Proto téměř ve všech svých slibech hodně zaostáváme. A jelikož jsme v půlce, je na čase si je zrevidovat.

Co to tu řešíme?

Dánský statistik Bjørn Lomborg každý týden exkluzivně na Finmag.cz upozorňuje, že ač jsme v polovině vytýčených Cílů udržitelného rozvoje OSN, náramně se nám nedaří celkem 169 slibů, které svět dal, plnit. Na základě studií proto v pravidelných sloupcích vypichuje ty, na které má ekonomický smysl se zaměřit a kde lze za každý utracený dolar docílit nejlepších výsledků.

Náš think tank Kodaňský konsenzus společně s desítkami předních světových ekonomů proto provedl rozsáhlý výzkum, který odhalil, kde mohou dodatečně vynaložené zdroje přinést největší užitek. Jednou z těchto oblastí je i zdraví matek a novorozenců.

Pro matky a novorozence je současné tempo naší pomoci příliš pomalé. Dle současného vývoje by do roku 2030 zemřelo každoročně 131 000 matek a 900 000 dětí, jejichž životy bychom mohli zachránit. Stačilo by, abychom skutečně dostáli svým slibům.

Nejlepší bude investovat do zlepšení přístupu k prostředkům pro plánování rodiny, a především lepší dostupnosti základní porodnická a novorozenecké péče.

Vyšší péče, méně úmrtí

Totiž: ona v úvodu zmíněná úmrtí představují každoročně 2,7 milionu tragédií s nezměrnými dopady na postižené rodiny a jejich okolí. Vlivem těchto úmrtí pak přicházejí státy, především ty s nízkými a středně nízkými příjmy, ročně o téměř půl bilionu dolarů (11 bilionů Kč), které tvoří asi 6 % jejich ročního HDP.

Václav Muchna Y Soft
Y Soft

Padesát let klimatické paniky. Proč už dávno nejsme mrtví?

Slavíme nešťastné výročí. Je to už 50 let od prvního klimatického summitu. A tedy i stejně let, co slýcháme, že už za těch pár dalších budeme mrtví. Proč tomu tak není a proč se tak strašíme, se exkluzivně pro Finmag.cz zamýšlí šéf Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg.

Existuje ovšem způsob, jak to napravit. Nový výzkum, zveřejněný tento týden, jasně ukazuje, že cílené investice do zdraví matek a novorozenců mohou společnosti přinést obrovské přínosy. Kromě zachráněných životů bychom díky drobné změně získali pozoruhodnou návratnost 87 dolarů (asi 1920 Kč) za každý vynaložený dolar (zhruba 22 Kč).

Výzkumníci se zaměřili na 55 zemí, které reprezentují téměř veškerá úmrtí matek a novorozenců ve světě. Zabývali se při tom celou řadou nejrůznějších strategií: víc lékařských prohlídek během těhotenství, předepisování železa v podobě doplňků stravy či financování většího počtu návštěv zdravotníků, kteří by matkám po porodu poskytovali poradenské služby.

Vyplynulo z toho, že nejlepší bude investovat do zlepšení přístupu k prostředkům pro plánování rodiny, a především také lepší dostupnosti jednoduchých procedur známých jako Základní porodnická a novorozenecká péče (Basic Emergency Obstetric and Newborn Care). Tento soubor procedur, nazývaný též BEmONC, zajišťuje poskytování lepší péče s nízkými náklady, obvykle za pomoci zdravotních sestřiček a porodních asistentek namísto doktorů.

Kde umírá nejvíc dětí?

BEmONC například zajišťuje dostupnost případné resuscitace novorozenců při porodu. K tomu je zapotřebí pouze ruční resuscitační pumpa nebo resuscitátor, jejichž cena se pohybuje kolem 65 dolarů (asi 1430 Kč). Pokud se ale daný přístroj použije pětadvacetkrát za rok, náklady na jedno použití budou činit pouhých 2,60 dolaru (necelých 60 Kč). A když k tomu ještě přičteme čas zdravotníků, vyjde nám cena za záchranu dětského života na něco kolem pěti dolarů (110 Kč),

To je v porovnání s dosaženými výsledky naprosto marginální částka. Resuscitace novorozenců přitom dokáže zabránit až 30 % úmrtí spojených s asfyxií (dušením), což je jedna z nejčastějších příčin smrti novorozenců.

Rodilo by se sice méně dětí, které by ale na druhou stranu byly zdravější, což by nakonec vedlo k větší produktivitě v dospělosti.

Demografická dividenda

Dalším příkladem přístupu poskytovaného prostřednictvím BEmONC je takzvaná klokaní mateřská péče, která propaguje tělesný kontakt mezi matkou a dítětem. Jde v podstatě o jednoduchý úkon, který ale může snížit úmrtnost předčasně narozených dětí na polovinu.

Klimatická změna
Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Značná část nákladů spojená s BEmONC má směřovat hlavně na zlepšení dostupnosti zdravotnických zařízení pro těhotné ženy. V oněch 55 zkoumaných zemích totiž rodí v podobných zařízeních jen dvě třetiny žen a vědci proto navrhují, že je třeba investovat tak, abychom toto číslo navýšili na 90 %.

Důležitou součástí těchto opatření jsou i efektivní prostředky pro plánování rodiny, protože dle odhadů k nim nemá přístup až 217 milionů žen, které se chtějí vyhnout početí. Pokud by k nim mělo přístup 90 % žen v těchto 55 nejvíc postižených zemích, ubylo by těhotných a ročně by zemřelo o 87 tisíc matek méně.

Roční náklady na taková zlepšení by přitom činily zhruba 2,1 miliardy dolarů (46,5 miliardy Kč), dalších asi 1,6 miliardy dolarů (35,3 miliardy Kč) pak tvoří dodatečné časové náklady žen. Bavíme se tedy o relativně nízkých 3,7 miliardách dolarů (bezmála 82 miliard Kč) za rok, které by ve zmíněných zemích každoročně zabránily smrti 161 tisíců matek, víc než 1,2 milionu novorozenců a zhruba stejnému počtu mrtvě narozených dětí.

Infografika: Jak optimistické cíle si svět dal?

Pět scénářů vývoje úmrtnosti dětíOurworldindata.org

Pět scénářů vývoje celosvětové úmrtnosti dětí ukazuje, jak moc ambiciozní plány do roku 2030 si svět zapojený v OSN předsevzal.

Krom záchrany milionů životů by snížení úmrtnosti a porodnosti navíc vedlo i ke značnému navýšení příjmů na jednoho obyvatele. Rodilo by se sice méně dětí, které by ale na druhou stranu byly zdravější, což by nakonec vedlo k větší produktivitě v dospělosti.

Tomu se běžně říká „demografická dividenda“. Snížení porodnosti by tak podle odhadů mohlo ve výsledku přinést užitek v podobě 28 miliard dolarů (617,5 miliardy Kč) ročně.

V souvislostech, které popsala zmíněná studie, se investice v hodnotě 3,7 miliardy dolarů ročně jeví jako nízká...

Biliony mezi životem a smrtí

Suma sumárum, když spočteme veškeré přínosy pro společnost, zjistíme, že ony roční náklady ve výši 3,7 miliardy dolarů přinesou užitek v celkové hodnotě 322 miliard dolarů (7,1 bilionu Kč) ročně. Do této sumy se totiž nepočítá jen nižší počet úmrtí, ale i vyšší ekonomický růst.

Má svět investovat do péče o matku a dítě?

Současný počet úmrtí matek a malých dětí v nejchudších zemích světa, které je bezesporu nepřijatelnou tragédií, přitom můžeme razantně snížit.

V souvislostech, které popsala zmíněná studie, se investice v hodnotě 3,7 miliardy dolarů ročně do BEmONC a prostředků pro plánování rodiny jeví nejen jako nízká, ale současně jde o jeden z nejlepších způsobů, jak by svět mohl dostát slibům, které si předsevzal.

Jak ukazuje infografika výše, rozhodně nejsou malé.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

ekonomikakomentářOSNporodnostsmrt
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo