Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

I odliv mozků má své výhody. Chytrá migrace může usnadnit boj s nerovností

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
5. 5. 2023

Pokud by to politici mysleli s ukončením nerovnosti ve světě opravdu vážně, mnoho ekonomů by jim řeklo, že pro to existuje jednoduchá strategie: umožnit větší globální migraci. Světu by pomohla hlavně zvýšená migrace kvalifikovaných pracovníků.

I odliv mozků má své výhody. Chytrá migrace může usnadnit boj s nerovností
Kvalifikovaní pracovníci, kteří odejdou pryč, vytvoří nové a dodatečné cesty pro obchod, investice a výrobu. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Zdravotní sestra v chudých zemích vydělává zhruba 1 900 dolarů (40 tisíc korun), zatímco v bohatých zemích 32 tisíc dolarů (680 tisíc korun). Zaměstnanec McDonald‘s v Indii si vydělá přibližně šestnáctkrát míň než jeho kolega na stejné pozici v USA.

Dle ekonomické teorie by většina nejchudších lidí mohla být mnohem produktivnější a bohatší, kdyby jim bylo umožněno přestěhovat se do vyspělých částí světa.

Mnoho studií naznačuje, že otevření světa pro migraci by zvýšilo globální HDP o masivních 50-150 %. S tím je samozřejmě spojené i stěhování víc než dvou miliard pracovníků do bohatých zemí. Žádný z politiků hlavního proudu ve vyspělém světě však nic podobného nenavrhuje.

Přesto ale existuje migrační politika, která je pravděpodobně z politického hlediska mnohem dosažitelnější a která by společně se snížením nerovnosti prospěla vyspělým i chudým částem světa: zvýšení migrace kvalifikovaných pracovníků.

Migrace kvalifikovaných pracovníků je z politického hlediska přijatelnější, protože neštěpí společnost tolik jako migrace celková.

Chytrá (a přijatelnější) migrace

Je potřeba, aby si svět stanovil priority, protože v rámci Cílu udržitelného rozvoje očividně nejsme schopni splnit vše, co jsme slíbili. Měli bychom přitom začít s těmi nejefektivnějšími strategiemi.

Nový výzkum think tanku Kodaňský konsenzus odhaluje dvanáct účinných strategií, které mohou přinést ohromné výhody za poměrně střídmé náklady. Chytrá migrace je jednou z nich, a to zejména díky její schopnosti snížit nerovnost ve světě.

Sliby chyby

Chytrá migrace není ani zdaleka jediný slib, který státy sdružené pod OSN neplní. Důvodem je, že politici toho slíbili příliš. Globální priority zahrnují neuvěřitelných 169 cílů, což je v podstatě stejné, jako kdyby nebyly žádné.

Letos se svět ocitá v polovině horizontu pro splnění svých slibů, reálně jsme ale od poloviny na hony vzdáleni. Proto je na čase určit si priority a nejdůležitější cíle. A přesně to dělá náš think tank Kodaňský konsensus: Společně s několika nositeli Nobelovy ceny a víc než stovkou předních ekonomů jsme roky pracovali na tom, abychom určili, kde dokáže každý utracený dolar, rupie nebo šilink přinést nejvíc užitku. Ve spolupráci s Finmag.cz o nich pravidlně informuji.

Umožníme-li migraci kvalifikovaných pracovníků do zemí, které potřebují kvalifikovanější pracovní sílu, můžeme dosáhnout jak navýšení produktivity, tak i snížení nerovnosti.

Z výzkumů přitom vyplývá, že migrace kvalifikovaných pracovníků je z politického hlediska přijatelnější, protože neštěpí společnost tolik jako migrace celková.

Větší rozmanitost ve způsobu myšlení, jednání a přístupu k problémům může vést k různým inovacím, které zapříčiní růst.

Skutečné obohacení

Naše nová studie o migraci se zabývá dopady povolení větší migrace kvalifikovaných pracovníků, zejména pak lékařů a pracovníků STEM (science, technology, engineering and mathematics, tedy pracovníků zaměřených na vědu, techniku, technologie a matematiku).

Bjørn Lomborg a Cíle udržitelného rozvoje

Od poloviny února připravuje prezident think-tanku Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg exkluzivně pro čtenáře Finmagu seriál o tom, jak zajistit alespoň částečný úspěch z jinak neúspěšných Cílů udržitelného rozvoje. Tady jsou předchozí díly:

V současné době je na světě kolem 37 milionů kvalifikovaných migrantů. Z toho zhruba devět milionů tvoří pracovníci STEM a jeden milion lékaři. Teď to porovnejte s faktem, že na světě je všehovšudy 13 milionů lékařů, z toho 44 500 v České republice.

Co by se stalo, kdyby každý stát přijal o deset procent víc kvalifikovaných migrantů ze stejných zemí, ze kterých už je má?

Přínos pro samotné migranty by byl markantní. Například lékaři z Karibiku či Střední Ameriky, který se přestěhuje do USA, by značně vzrostl dlouhodobý příjem, v celkové hodnotě téměř 1,6 milionu dolarů (34 milionů korun).

Výhody z přijetí kvalifikovaných migrantů by však zaznamenaly i samotné státy, a to včetně USA: kvalifikovaní doktoři by zaplnili volné pozice, díky čemuž se ti méně kvalifikovaní budou moci vrátit k tomu, co umí nejlépe.

Zároveň by patrně došlo k mírnému ekonomickému růstu. Větší rozmanitost ve způsobu myšlení, jednání a přístupu k problémům totiž může vést k různým inovacím, které zapříčiní růst. Navíc by migranty přijímající země mohly získat kvalifikované pracovníky bez jakýchkoliv nákladů na dlouhé a drahé vzdělávání.

Kvalifikovaní pracovníci, kteří odejdou pryč, vytvoří nové cesty pro obchod, investice a výrobu, což podpoří růst jejich domovských zemí.

Výhodný odliv mozků?

Větší přínosy než náklady, možná trochu překvapivě, čekají i na země, odkud migranti pocházejí. Často se zaměřujeme pouze na takzvaný „odliv mozků“, který nutí zemi platit za vzdělání nových lékařů a zároveň snižuje produktivitu těch, kteří zůstávají.

Podíl obyvatel narozených v jiné zemi

Dle nového výzkumu však tyto náklady převáží skutečnost, že kvalifikovaní pracovníci, kteří odejdou pryč, vytvoří nové a dodatečné cesty pro obchod, investice a výrobu, což podpoří růst jejich domovských zemí.

Kromě toho budou také domů posílat značné a pravidelné finanční částky, což umožní jejich širší rodině platit za užitečné věci, jako je vyšší vzdělání a produktivita. Celkově tak tyto přínosy pravděpodobně převýší náklady v poměru dva ku jedné.

Navýšení migrace kvalifikovaných pracovníků na globální úrovni představuje vynikající příležitost, jak zatočit s nerovností.

Přínosy přes bilion dolarů

Z globálního hlediska budou celkové přínosy mnohem vyšší než náklady. Zatímco náklady spolknou něco přes 55 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) za 25 let, přínosy by se vyšplhaly až na necelý bilion dolarů (21,3 bilionu korun).

Měla by ČR usilovat o výraznější příliv kvalifikovaných pracovníků?

Každý utracený dolar (21 korun) tímto směrem by tedy znamenal přínos v hodnotě 18 dolarů (383 korun), přičemž většina z této částky půjde do nejchudších zemí světa.

Z výzkumu je patrné, že navýšení migrace kvalifikovaných pracovníků na globální úrovni představuje vynikající příležitost, jak zatočit s nerovností a zvýšit celosvětovou produktivitu.

Jestliže svět zaostává ve všech svých slibech, možná je na čase zaměřit se na ty nejefektivnější strategie. Umožnění migrace kvalifikovaných pracovníků tam, kde je jich potřeba, mezi ně určitě patří.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-14
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

bjorn lomborgkomentářkvalifikacemigraceodliv mozkůOrganizace spojených národů
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo