Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Nová studie OSN přišla se znepokojivým zjištěním, podle něhož se počet globálních katastrof od roku 1970 zpětinásobil a v příštích desetiletích vzroste o dalších 40 procent. Pohromami je prý postiženo víc lidí než kdy předtím. A náměstek generálního tajemníka OSN dokonce varuje, že lidstvo je „na spirále sebedestrukce“.

Je s podivem, že OSN špatně interpretuje data a její přístup se opakovaně ukazuje jako chybný. Výše zmíněné zjištění je sice základem pro senzační titulky, ale není podloženo důkazy.

Když OSN analyzovala počet katastrof, udělala základní chybu – a já jsem na ni už dříve upozornil: v podstatě spočítala všechny katastrofy zaznamenané nejrespektovanější mezinárodní databází katastrof, ukázala, že jich přibývá, a pak došla k závěru, že planeta musí být odsouzena k zániku.

To, že je svět propojenější a v médiích vidíme více katastrofických událostí, však neznamená, že jsou kvůli změně klimatu ničivější.

Blíží se Armagedon?

Problém je v tom, že zaznamenávání všech typů katastrof v sedmdesátých letech bylo mnohem „děravější“ než dnes, kdy každý, kdo má mobil, může okamžitě sdílet zprávy o bouři nebo povodni. A to třeba i ze druhého konce světa.

Odborníci ze zmíněné databáze katastrof proto výslovně varují, aby se data neinterpretovala tak, že nárůst zaznamenaných katastrof se ve skutečnosti rovná většímu počtu katastrof. Takový závěr „by byl nepřesný“, protože nárůst ve skutečnosti jen ukazuje zlepšení v zaznamenávání případů.

Člověk by si myslel, že OSN to bude vědět, zejména když její vrcholní byrokraté používají obraty, jako by se blížil Armagedon. Hlavním narativem OSN je podle očekávání změna klimatu. Její studie varuje, že kvůli globálnímu oteplování existuje riziko stále extrémnějších meteorologických katastrof, takže je naléhavě nutné urychlit „klimatickou akci“.

Obrovská mezinárodní organizace tedy nějakým způsobem došla ke stejnému základnímu klamnému úsudku jako mnozí z nás, když v televizních zprávách vidíme stále víc katastrof. To, že je svět propojenější a v médiích vidíme víc katastrofických událostí, ale neznamená, že jsou kvůli změně klimatu ničivější.

Statistiky ukazují, že události související s klimatem – záplavy, sucha, bouře, a teplotní extrémy – ve skutečnosti nezabíjejí více lidí.

Jablka, hrušky, covid

Jak tedy můžeme důkladně změřit, zda jsou meteorologické katastrofy skutečně horší? Nejlepším kritériem je nepočítat katastrofy, ale místo toho se zaměřit na úmrtí. Velké ztráty na životech byly v uplynulém století zaznamenávány poměrně důsledně.

Wirestock Creators / Shutterstock.com

Brčka v době války a děsivá závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority

Posedlost elit klimatickými změnami zastínila další velké problémy, s nimiž se planeta potýká – nejdramatičtěji to ukázala invaze na Ukrajinu. Západoevropští lídři měli diverzifikovat energetické zdroje a rozšířit těžbu břidlicového plynu namísto toho, aby zavírali jaderné elektrárny a stávali se až děsivě závislými na Rusku. Blížící se válka však zdaleka nebyla jedinou věcí, kterou ignorovali, píše v dalším článku pro Finmag.cz Bjørn Lomborg.

Statistiky ukazují, že události související s klimatem – záplavy, sucha, bouře, požáry a teplotní extrémy – ve skutečnosti víc lidí nezabíjejí. Počet úmrtí naopak obrovsky klesl: zatímco ve 20. letech minulého století bylo při katastrofách souvisejících s klimatem zabito téměř půl milionu lidí, v roce 2021 méně než sedm tisíc. Při katastrofách souvisejících s klimatem tak zahyne o 99 procent méně lidí než o sto let dřív.

Studie OSN počet „úmrtí související s globálními katastrofami“ obsahuje – a v rozporu s mezinárodní databází katastrof dochází k závěru, že úmrtí je víc než kdykoli předtím. Autoři toho docílili tak, že do katastrof bizarně zahrnuli i úmrtí na covid.

Jen pro připomenutí: covid zabil jen v roce 2020 víc lidí než všechny ostatní světové katastrofy za poslední půlstoletí. Počítat je mezi úmrtí v důsledku hurikánů a záplav má zřejmě za cíl spíš ony senzační titulky než pochopení problému. Zvlášť když OSN využívá svá zjištění k argumentaci pro urychlená opatření v boji s klimatickou změnou.

Pravdou je, že počet úmrtí v důsledku klimatických katastrof dramaticky klesl, protože bohatší země mnohem lépe chrání občany. Výzkumy prokazují tento jev konzistentně napříč téměř všemi katastrofami, včetně bouří, záplav, mrazů a veder.

To je důležité, protože do konce tohoto století bude víc lidí v nebezpečí a změnou klimatu dojde ke zvýšení hladiny moří o několik metrů.

Místo honění titulků pochybnou matematikou a děsivým jazykem by si OSN měla vést lépe.

Co bude pod vodou

Jedna zevrubná studie ukazuje, že na začátku 21. století zažilo každý rok záplavy na pobřežích kolem 3,4 milionu lidí. Způsobuje to roční škody ve výši 11 miliard dolarů (260 miliard korun), dalších 13 miliard dolarů (307 miliard korun) je pak použito na ochranu pobřeží. Celkem jde o náklady ve výši 0,05 % světového HDP.

Pokud neuděláme nic a jen udržíme výši pobřežní ochrany v dnešní podobě, budou do roku 2100 zaplaveny rozsáhlé oblasti naší planety. Přímo se to dotkne 187 milionů lidí a škody budou ročně činit 55 bilionů dolarů (1,3 trilionu korun). To už je víc než pět procent světového HDP.

Lidstvo se ale samozřejmě přizpůsobí. Zejména proto, že náklady jsou tak nízké. To znamená, že do roku 2100 bude „zaplaveno“ méně lidí než kdy předtím. Dokonce i společné náklady na adaptaci a klimatické škody se sníží na pouhých 0,008 procenta HDP.

Tato fakta ukazují, proč je důležité, aby nám organizace jako OSN poskytovaly skutečný obraz o katastrofách. Úřad OSN pro snižování rizik katastrof uvádí nepodložená tvrzení. Místo honění titulků pochybnou matematikou a děsivým jazykem by si OSN měla vést lépe – aby zachránila víc životů, měla by se zaměřit na prosazování významu inovací a adaptace.

 Kam dál? Klimatická změna na Finmagu:

• Hrůza, vedra kosí lidstvo! Klimatický alarmismus v praxi
• Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt v historii lidstvo teprve čeká
• Záchrana světa podle Attenborougha. Skutečně stačí tak málo?
• Migrační krize byla jen demoverze, může být i hůř, varuje energetický analytik
• EU chce zakázat prodej spalovacích aut. Proč vám to může být buřt

PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?

Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.

Zdroj: Finmag

VĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?

BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí

STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut

HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?

Koupit Finmag