Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ze dne na den bez domova? Posílení vlastnického práva pomůže stamilionům

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
21. 4. 2023
 20 034

Většina lidí ve vyspělých zemích se nemusí bát, že přijde o své bydlení. Ať už bydlíte ve vlastním, nebo jste jen v pronájmu, je velice nepravděpodobné, že se u vás někdo objeví a oficiálně vystěhuje. V některých rozvojových zemích jsou ale vlastnická práva nevídaným luxusem. Co je potřeba udělat, aby se to změnilo?

Ze dne na den bez domova? Posílení vlastnického práva pomůže stamilionům
Zlepšení práva na držbu nemovitostí ve městech by za nízké náklady zlepšilo životy stovek milionů lidí, převážně v Africe. (ilustrační foto) / Zdroj: Cedric Weber / Shutterstock.com

Právě díky oné jistotě majitelé půdy a pozemků ve vyspělých zemích vědí, že když si například zrenovují kuchyň, budou ji moct po celá desetiletí bez obav používat, nebo tím zvýší hodnotu svého majetku pro případný prodej. Zemědělci zase mohou v klidu sázet stromy, u kterých trvá celé roky, než začnou plodit; vědí, že je z pozemku nikdo nevyhodí.

A teď si zkuste představit, že vlastně ani nevíte, zda daný dům skutečně vlastníte. Když se poštěstí, budete v něm moct žít i příští rok. Možná vás z něj ale někdo bez skrupulí vykopne. Nejenže na tom budete psychicky mnohem hůř, ale je vcelku pravděpodobné, že se vám v takovém případě nebude chtít do renovace domu a vylepšování pozemku jakkoliv investovat.

Vlastnická práva v rozvojových zemích jsou pro většinu lidí nevídaným luxusem. Až 70 % světové populace nemá přístup k oficiálním systémům pro registraci půdy. Jeden z pěti, tedy téměř miliarda lidí, považuje za pravděpodobné, případně velmi pravděpodobné, že budou během následujících pěti let vystěhováni.

Zlepšit práva na vlastnictví půdy na venkově v Africe bude vyžadovat ohromné úsilí, protože 86 % tamních pozemků není registrováno.

Nejvíc práce bude v Africe

A právě zajištění práva na vlastnictví půdy je jedním z mnoha cílů, kterých chtějí světoví lídři dosáhnout do roku 2030 v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které vešly v platnost v roce 2015. Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro jejich splnění, ale reálně jsme od poloviny cesty dalece vzdáleni. Navzdory nejrůznějším organizacím, které se zaměřují na zlepšování procesu držby půdy, je dosavadní pokrok zcela zanedbatelný. Popravdě řečeno, žádná země zatím nezaznamenala zlepšení.

Náš think tank hledá společně s předními světovými ekonomy nejefektivnější způsoby, jak urychlit dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Doktor Frank Byamugisha, bývalý hlavní odborník Světové banky na pozemky, společně s kolegy publikoval nový výzkum, který jasně ukazuje, že zkvalitnění systémů pro registraci půdy může přinést ohromné benefity.

Výzkumníci se zaměřili na subsaharskou Afriku, kde je vůbec nejnižší podíl (14 %) oficiálně zmapované a vládou klasifikované půdy. Jde tedy o oblast s nejhorším stavem vlastnických práv k půdě, kde zároveň dochází k nejvíce sporům. Kromě toho se na tomto kontinentu nachází největší podíl dospělých, kteří si nejsou jistí svými majetkovými vlastnickými právy, a také samotná cena registrace půdy je zde nejvyšší na světě.

Průkopnické země, jako je například Rwanda (viz mapa), ukázaly, jak je možné registrovat půdu, digitalizovat informace a poskytovat právní mediaci při řešení nevyhnutelných sporů o pozemek.

Podíl lidí s oficiální dokumentací k vlastnictví půdy v Africe

Zlepšit práva na vlastnictví půdy na venkově v Africe však bude vyžadovat ohromné úsilí, protože 86 % tamních pozemků není vůbec registrováno. Celkové náklady pro celý kontinent se vyšplhají až na 21,7 miliardy dolarů (465 miliard korun).

Přínosy by však byly ještě větší. Pokud totiž zemědělec ví, že vlastní určitou půdu, je do ní ochoten mnohem víc investovat, aby navýšil svou dlouhodobou produktivitu. Rovněž pak může využít pozemek jako záruku při žádosti o půjčku na nejrůznější investice, jako je nákup vybavení či rozšiřování půdy.

Přínosy ze zajištění vlastnického práva ve městech budou činit kolem 160 miliard dolarů, tedy 30násobek původních nákladů.

Plus 400 miliard dolarů

Co se týče dopadu takových opatření na produktivitu, nemáme bohužel přímo z Afriky dostatek důkazů. Výzkumníci se tak museli inspirovat údaji ze zbytku světa, což lehce snižuje pravděpodobnou míru celkového dopadu. Důkazy nicméně naznačují, že přínosy plynoucí ze zajištění práva na vlastnictví a následná vyšší zemědělská produktivita by zvýšily příjmy domácností o téměř 400 miliard dolarů (8,56 bilionu korun).

Bjørn Lomborg a Cíle udržitelného rozvoje

Od poloviny února připravuje prezident think-tanku Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg exkluzivně pro čtenáře Finmagu seriál o tom, jak zajistit alespoň částečný úspěch z jinak neúspěšných Cílů udržitelného rozvoje. Tady jsou předchozí díly:

A co si budeme povídat, investovat 21,7 miliardy dolarů, které přinesou výhody ve výši 400 miliard dolarů, to už je skvělá investice. Každý utracený dolar (21,4 koruny) by pak představoval společenský přínos v hodnotě 18 dolarů (385 korun).

Pro půl miliardy lidí žijících v městských částech subsaharské Afriky by posílení práva na vlastnictví půdy mělo ještě větší přínosy. Víc než třetina všech pozemků ve městech totiž stále není registrována. Náklady na průzkum a registraci těchto ploch by přitom byly mnohem nižší, přibližně 5,2 miliardy dolarů (111 miliard korun), a to včetně pozemků ve slumech, provozních nákladů na správu systému i zajištění právního řešení sporů.

Kromě toho jsou výhody držby v městských oblastech lépe zdokumentovány: obydlí se zajištěnou registrací mají v průměru o 25 % vyšší hodnotu. To je vcelku logické: vyšší hodnota domu plyne už jen z finanční a psychické jistoty, že ho majitel skutečně vlastní. Výzkumníci dále dokládají, že celkové přínosy ze zajištění vlastnického práva ve městech budou činit kolem 160 miliard dolarů (3,4 bilionu korun), tedy třicetinásobek původních nákladů.

Možnost učinit investici, která by přinesla 30 dolarů z každého investovaného dolaru, se nenabízí každý den.

Lepší život pro stovky milionů lidí

Svět zatím ve většině svých nejdůležitějších slibů z Cílů udržitelného rozvoje selhává, a to zejména proto, že se zavázal vyřešit vše najednou.

Místo toho je však potřeba zaměřit se na ta nejchytřejší řešení. I když jsme momentálně v plnění svých celosvětových závazků ve slepé uličce, což vypadá na první pohled znepokojivě, měli bychom to brát spíš jako příležitost k prozření.

Je zkrátka potřeba zaměřit se bez prodlení na investice do těch nejúčinnějších a nejlepších řešení. Jednou z takových investic je i zlepšení práva na držbu nemovitostí ve městech, které by za nízké náklady zlepšilo životy stovek milionů lidí.

Možnost učinit investici, která by přinesla 30 dolarů z každého investovaného dolaru, se nenabízí každý den. Měli bychom ji tedy využít.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

Afrikapozemkyrozvojové zeměsoukromé vlastnictvíurbanismusvlastnictví nemovitosti
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo