Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zdaňme tabák i alkohol, vyděláme na tom všichni

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
14. 4. 2023
 5 275

Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?

Zdaňme tabák i alkohol, vyděláme na tom všichni
Nejen kouření znamená zahazování cenného bohatství. Problémem je i alkohol či nadměrné používání soli (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Investování do boje se zdravotními hrozbami typu tabák, alkohol či nadměrné užívání soli, bylo doposud doménou zejména bohatých států. Například v České republice zemře ročně na chronická onemocnění, mezi nimiž celosvětově dominují onemocnění srdce, rakovina, či cukrovka, víc než sto tisíc lidí.

To v chudších zemích se doposud většina pozornosti upínala primárně na vymýcení infekčních chorob; stále je zde třeba bojovat s nemocemi jako malárie, tuberkulóza či HIV/AIDS. S rostoucí délkou života nicméně roste po celém světě i počet úmrtí na nemoci neinfekčního původu, na které je však vynakládán jen zlomek prostředků.

Jinými slovy je nezbytné zaměřit se neprodleně na rizikové faktory zmíněných chronických onemocnění. Naše nová, recenzovaná studie pak jasně ukazuje, že v tomto boji může výrazně pomoct daňová a regulační politika.

Neodmyslitelnou výhodou vyššího zdanění tabákových výrobků je pak z pohledu státu i fakt, že přinese víc peněz do státního rozpočtu.

Vyšší zdanění tabáku i alkoholu

Většina států přitom tento přístup v principu podporuje. A to už jen proto, že by šlo o relativně malou investici. Existují totiž hned dva velice účinné způsoby, jak snížit počet úmrtí spojených s kouřením. Jedním z nich je prosté zdanění tabáku. Druhou možností je potom tabák regulovat, k čemuž lze využít zákaz jeho propagace či kouření ve veřejných prostorách.

Uvalením daní na tabák se kouření prodraží, takže s ním mnozí mladí vůbec nezačnou, větší počet stávajících kuřáků s kouřením přestane, nebo ho alespoň omezí, a rovněž se sníží počet úmrtí způsobených pasivním kouřením. To je model, který se osvědčil už v mnoha zemích světa.

Neodmyslitelnou výhodou vyššího zdanění tabákových výrobků je pak z pohledu státu i fakt, že přinese víc peněz do státního rozpočtu. Zajištění dlouhodobého a stabilního příjmu pro stát je přitom pro země především z globálního Jihu poměrně vleklý problém.

Přímé náklady na změnu legislativy jsou navíc poměrně nízké. Odhaduje se, že zvýšení daně z tabáku v nízkopříjmových a středně nízkopříjmových zemích na čtyřnásobek prodejní ceny vyjde na pouhých 45 milionů dolarů (asi 953 milionů Kč). Současným kuřákům tím ovšem vznikne značná ztráta v hodnotě téměř půl miliardy dolarů (10,6 miliardy Kč).

Proč to řešíme?

Otazník
Shutterstock

V takzvaných Cílech udržitelného rozvoje (SDGs) jsme se v rámci OSN zavázali počet chronických onemocnění, společně s dalšími cíli, drasticky snížit do roku 2030. Ve svých snahách nicméně selháváme. Podle současného vývoje se nám podaří naplnit všechny naše sliby se zpožděním přibližně půl století. Důvod je přitom prostý: politici se zavázali splnit neuvěřitelných 169 slibů. A mít 169 priorit je naprosto stejné jako nemít žádné.

Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro splnění našich slibů pro rok 2030, avšak reálně jsme od poloviny cesty na hony vzdáleni. Je tedy na čase určit si hlavní cíle a stanovit si priority. A přesně to dělá think tank Kodaňský konsensus: Společně s několika nositeli Nobelovy ceny a víc než stovkou předních ekonomů se už roky pokouší zjistit, kde může každá investovaná koruna přinést největší užitek.

Celkové náklady na tuto změnu se tak do roku 2030 odhadují na poměrně vysokých 462 milionů dolarů (9,8 miliardy Kč). Na druhou stranu tato strategie značně omezí kouření, což ve finále zachrání život víc než 1,5 milionu lidí. Když se na to podíváme z ryze finančního hlediska, tak by každý vynaložený dolar (asi 21,20 Kč) představoval přínos v hodnotě 101 dolarů (asi 2 140 Kč).

Podobně je tomu i v případě regulace tabáku. I ta přináší nízké administrativní náklady, zatímco větší zátěž padá na samotné kuřáky. Přesto by toto opatření zachránilo víc než 300 000 lidských životů a celkový přínos by činil 92násobek původních nákladů.

Rozumnou investicí je i snižování nadměrné konzumace soli skrze regulace. To už se děje například ve Spojeném království, Finsku a Polsku.

Alkohol, metla lidstva

Co dál? Vyplatí se investovat také do regulace alkoholu. Ten totiž ročně připraví o život tři sta tisíc lidí v nízkopříjmových zemích a 1,6 milionu lidí v zemích se středně nízkými příjmy. Alkohol navíc přispívá k celé řadě nemocí a ročně způsobí 700 000 smrtelných nehod po celém světě, nemluvě o nezměrných společenských škodách.

investiční alkohol
Shutterstock

Alkohol jako investice? I na láhvi či sudu lze vydělat jmění

Je to jako s ohněm: i alkohol je dobrý sluha, ale špatný pán. I dobré víno či tvrdý alkohol totiž mohou představovat zajímavý doplněk investičního portfolia. Ať už je řeč o sudu dobré whisky, nebo třeba limitovanou edici jiné lihoviny. Nespornou výhodou takové investice navíc je, že když už nevyjde, hořkou prohru si lze i tak náležitě vychutnat. Víc už v textu Michaela Durčáka.

Přísnějšími regulacemi alkoholu bychom ve zbytku dekády snížili množství škodlivé konzumace a zabránili 150 000 zbytečných úmrtí. Na každý vynaložený dolar by pak připadl přínos 76 dolarů (1 608 Kč). Naopak případná vyšší daň z alkoholu přinese také poměrně vysoký užitek, ale nižší: 53 dolarů (1 122 Kč) na každý utracený dolar.

Další rozumnou investicí je snižování nadměrné konzumace soli prostřednictvím regulací. To se už ostatně stalo například ve Spojeném království, Finsku a Polsku, kde se povolené množství soli ve zpracovávaných potravinách postupně snižuje.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom měli denně přijmout míň než jednu lžičku soli, nicméně lidé po celém světě toto množství značně překračují. To pak vede k vysokému krevnímu tlaku, srdečním chorobám a infarktům. Ročně tak kvůli nadměrné konzumaci soli přijdou o život téměř dva miliony lidí.

Třeba si ale přiznat, že v chudších zemích by bylo regulování soli finančně nákladnější, vyšlo by na víc než 400 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy Kč). Na druhou stranu bychom zachránili téměř půl milionu životů a celkový přínos z každého investovaného dolaru by i tak činil slušných 36 dolarů (asi 762 Kč).

S největší pravděpodobností se nám nepodaří splnit žádný ze stanovených cílů, protože jsme zkrátka slíbili všechno všem.

Má to smysl

Všechny globální sliby pro rok 2030 určitě nesplníme. Jasné to přitom bylo už v době jejich vzniku. Z dostupných dat však vyplývá, že se nám s největší pravděpodobností nepodaří splnit žádný ze stanovených cílů, protože jsme zkrátka slíbili všechno všem.

Zbývající úsilí bychom tak měli věnovat těm nejlepším a nejúčinnějším investicím. A jak ukazuje náš výzkum, mezi nejlepší investice patří mimo jiné i regulace tabáku, alkoholu a soli, které představují ohromný potenciální přínos s nízkými náklady.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-9
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

alkoholekonomikakomentářnemocOSNsvětová ekonomikatabákudržitelnost
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo