Články na téma: nemoc

Novela zákona o nemocenském pojištění zaručí, že každý, kdo si platí nemocenské pojištění, bude mít nárok nejen například na mateřskou, otcovskou nebo nemocenské, ale také na ošetřovné, které bylo dosud podnikatelům odpíráno.

Umíme pojistit lidi, kteří by před lety byli nepojistitelní. Ať se to týká jejich zdravotního stavu, nebo sportů, které provozují, říká Lenka Kejíková, členka představenstva Generali České pojišťovny.

Křečové žíly trápí až 60 procent populace. První příznaky lidé přehlížejí. Jan Bafrnec z Canadian Medical přibližuje, k čemu podceňování potíží může vést, jak vzniku křečových žil předcházet i jaké léčebné postupy jsou k dispozici.

Vláda posunula do Poslanecké sněmovny novelu zákona o nemocenském pojištění. V té ministerstvo sociálních věcí navrhuje, aby osoby samostatně výdělečné činné a lidé zaměstnaní na dohody měli nárok na ošetřovné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce elektronizovat systém žádání o dávky nemocenského pojištění a jejich vyplácení. A odstranit jednu starou nerovnost: nárok na ošetřovné by nově měli mít všichni pojištění. Tedy i lidé pracující na dohody a osoby samostatně výdělečně činné, které si platí nemocenské pojištění.

Platí si nemocenské pojištění. Přesto podnikatelé proti svým penězům nedostávají stejná „pojistná plnění“ jako zaměstnanci. Zdůvodnění bylo chabé vždycky, dneska už neobstojí vůbec.

V éře informačních a komunikačních technologií se v hospodářsky vyspělých zemích dramaticky mění způsob života, s nímž se populace nezvládá vyrovnat. Stoupá počet duševních poruch, které podle principu psychosomatiky způsobují onemocnění těla. Výsledek? Epidemie chronických chorob.

Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?

Je s podivem, že o infekčním onemocnění, které mělo loni na svědomí nejvíc lidských životů, jsme z médií v podstatě neslyšeli. Řeč je o tuberkulóze. V roce 2022 jí podlehlo zhruba 1,4 milionu lidí, což je víc než celkový počet obětí covidu. Přesto se tuberkulóze v bohatých zemích, kde už na ni prakticky nikdo neumírá, nevěnuje téměř žádná pozornost.

Před 15 lety vyrukoval kabinet Mirka Topolánka na „simulanty“ a zpřísnil nemocenské. Může se to opakovat i za vlády Petra Fialy. Bylo by znovuzavedení karenční doby dobrým krokem?

Taky se dokola ptáte, proč jsme zase „Best in Covid“? Krátká odpověď zní: protože si nevážíme lidských životů. Hospodářské zájmy zkrátka převažují.

Rozjetá tramvaj, výhybka, dilema, jestli usmrtit jednoho člověka, nebo nechat samovolně zabít pět lidí. Problém, kterému lidstvo věnovalo miliony člověkohodin. Jenže lékař, který stojí s jedním ventilátorem nad dvěma kritickými pacienty, musí rozhodnout hned.

První tři dny nemoci by se mohly opět proplácet. Naroste počet neschopenek? A jak systém nastavit, aby nepřišli na hůl zaměstnanci ani zaměstnavatelé?

Je ti nevolno? Vezmi si volno, my to zkoumat nebudeme. Takzvané sick days, dny zdravotního volna, nabízí jako benefit svým zaměstnancům řada firem. Teď je tu ale nápad vepsat do zákona, aby je zaměstnancům dávali všichni zaměstnavatelé. Aby se prý vykompenzovaly údajné neblahé dopady toho, že se za první tři dny pracovní neschopnosti neplatí náhrada mzdy.

Mluvit v souvislosti s nádory o boji, bitvách, vítězstvích a prohrách je nepřesné, často i nevkusné a hlavně kontraproduktivní.

Simulantenbande. Celý ten český národ není než banda simulantů, říkal vojenský doktor Bautze ze Švejka. Když se přestaly vyplácet náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti, počet nástupů na neschopenku klesl na polovinu.