Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny nastartují radikální zlepšení

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
15. 5. 2023

Na jedné věci se daňoví poplatníci a politici shodnou všude: na vzdělávání dětí by se mělo vynakládat víc peněz. Vypadá to jako samozřejmost, protože lepší vzdělání znamená lepší start do života. Řada populárních investic ale přináší jen malé, či dokonce žádné výsledky, zatímco o těch nejefektivnějších prakticky neslýcháme. Dvě konkrétní strategie by ale mohly zabrat.

O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny nastartují radikální zlepšení
Zkušební projekt strukturované pedagogiky v Keni byl tak úspěšný, že tento přístup okamžitě implementovali po celé zemi. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock.com

Na počátku nového tisíciletí byl projekt „Jeden notebook na dítě“ vnímán jako revoluční změna ve vzdělávání a dostávalo se mu podpory od nejrůznějších vůdčích osobností a politiků: očekávalo se, že to bude „notebook, který zachránil svět“. Ze zhodnocení téhle strategie ale vyplynul závěr, že nemá „žádné dopady na akademické úspěchy či kognitivní dovednosti“.

Je poměrně jednoduché utrácet jmění za dobře míněné iniciativy, které ve skutečnosti nepřinášejí prakticky žádné výsledky. Indie by o tom mohla vyprávět; během sedmi let totiž navýšila výdaje na jednoho žáka základní školy o 71 %, výsledky testů ale ukázaly, že došlo k rapidnímu zhoršení ve čtení i matematice.

Indonésie zase zdvojnásobila výdaje na vzdělávání, aby navýšila platy učitelů a dosáhla světově nejnižšího počtu žáků ve třídě. Podle randomizované kontrolované studie však ani tohle opatření nemělo žádný vliv na učení žáků.

Z necelé půl miliardy žáků v základních školách se téměř 80 % neučí ani základům čtení a matematiky.

Chudým zemím chybí základy

Popravdě řečeno, přístupy, které vlády nejčastěji používají – navýšení platů učitelů, snížení počtu žáků ve třídě a výstavba nových škol – jsou nejen nákladné, ale navíc nepřinášejí žádné či jen minimální výsledky. Přesto jde o řešení, která jsou hojně využívána při plnění mezinárodních závazků v oblasti vzdělávání, jako je tomu i v Cílech udržitelného rozvoje.

Tyhle rozsáhlé cíle schválily všechny vlády světa, nicméně jejich sliby v oblasti vzdělávání do roku 2030 jsou neuskutečnitelně ambiciózní. Současný vývoj ukazuje, že budeme mít zpoždění minimálně čtvrt století.

Zejména pro chudší polovinu světa přitom jde o naléhavý problém. Většina dětí sice navštěvuje školu, ale moc se toho nenaučí. Z necelé půl miliardy žáků v základních školách se téměř 80 % neučí ani základům čtení a matematiky.

Namísto nereálných slibů za stovky miliard dolarů (biliony korun), které ve skutečnosti nepřinesou žádné výsledky, bychom se tedy v první řadě měli zaměřit na chytrá a účinná řešení.

Sliby chyby

Zlepšení vzdělávání není ani zdaleka jediný slib, který státy sdružené pod OSN neplní. Důvodem je, že politici toho slíbili příliš. Globální priority zahrnují neuvěřitelných 169 cílů, což je v podstatě stejné, jako kdyby nebyly žádné.

Letos se svět ocitá v polovině horizontu pro splnění svých slibů, reálně jsme ale od poloviny na hony vzdáleni. Proto je na čase určit si priority a nejdůležitější cíle. A přesně to dělá náš think tank Kodaňský konsensus: společně s několika nositeli Nobelovy ceny a víc než stovkou předních ekonomů jsme roky pracovali na tom, abychom určili, kde dokáže každý utracený dolar, rupie nebo šilink přinést nejvíc užitku. Ve spolupráci s Finmag.cz o nich pravidlně informuji.

Díky stávajícímu výukovému softwaru tablet rychle vyhodnotí úroveň žáka a přizpůsobí výuku jeho znalostem a dovednostem.

Tablety a strukturovaná pedagogika

Náš nový recenzovaný výzkum ukazuje, že existují dvě cenově dostupné strategie, které mohou přinést ohromné změny k lepšímu.

Bjørn Lomborg a Cíle udržitelného rozvoje

Od poloviny února připravoval prezident think-tanku Centra Kodaňského konsensu Bjørn Lomborg exkluzivně pro čtenáře Finmagu seriál o tom, jak zajistit alespoň částečný úspěch z jinak neúspěšných Cílů udržitelného rozvoje. Zlepšení vzdělávání je jeho posledním dílem. Tady jsou ty předchozí:

První osvědčený přístup pomáhá žákům učit se efektivněji. Školní třídy jsou obecně koncipovány tak, že všichni devítiletí chodí do jednoho ročníku, desetiletí do dalšího a tak dále. Reálně to ale vypadá tak, že spousta dětí je buď pozadu a nestíhá tempo, nebo naopak napřed, takže se pak akorát nudí.

S tím může efektivně pomoci tablet, na kterém by se děti učily jednu hodinu denně. Díky stávajícímu výukovému softwaru tablet rychle vyhodnotí úroveň žáka a přizpůsobí výuku jeho znalostem a dovednostem. Děti se tak budou hodinu denně učit přesně na úrovni, kterou potřebují, což výrazně zlepší kvalitu učení. Z provedených testů vyplývá, že se žák za jediný rok naučí to, co by mu za normálních okolností trvalo celé tři roky.

Druhou osvědčenou strategií je „strukturovaná pedagogika“, která by pomohla učitelům s kvalitnějším učením. Zkušební projekt v Keni byl tak úspěšný, že tento přístup okamžitě implementovali po celé zemi.

Díky celoročním polostrukturovaným učebním plánům, školením a podpůrným textovým zprávám pomáhá projekt učitelům realizovat záživnější a kvalitnější výuku. Studie ukazují, že děti se toho naučí tolik, jako kdyby měly o rok delší školní docházku.

Dlouhodobý ekonomický přínos díky zvýšené produktivitě práce by činil víc než 600 miliard dolarů.

Zhodnocení krát 65

Každý rok učení navíc je pro děti ohromným příslibem do budoucna, nicméně těžit z něj bude i ekonomika dané země. Zavedení těchto dvou opatření v chudé polovině světa by stálo méně než deset miliard dolarů (216 miliard korun).

Podíl populace nad 15 let bez vzdělání

Dlouhodobý ekonomický přínos díky zvýšené produktivitě práce by však činil víc než 600 miliard dolarů (téměř 13 bilionů korun). Každý investovaný dolar (21 korun) tak představuje přínos v hodnotě 65 dolarů (1400 korun).

To je mnohem lepší řešení, než jaké nabízejí současné sliby, které počítají s útratou stovek miliard dolarů za iniciativy, které v podstatě nic nezmění.

Zlepšovat budoucnost dětí by mělo být samozřejmostí. Vzhledem k našim omezeným zdrojům bychom měli upřednostnit osvědčený a efektivní přístup v hodnotě deseti miliard dolarů, který nám pomůže splnit ten vůbec nejdůležitější závazek v oblasti vzdělávání: radikální proměnu kvality výuky k lepšímu.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Související témata

komentářOrganizace spojených národůrozvojové zeměškolstvívzdělánívzdělávání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo