Články na téma: vzdělání

Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky.

Z posluchárny rovnýma nohama do startupu a zpět. Vybrali jsme pro vás pět inspirativních studentských počinů, které se zaměřují na vzdělávání. Ať už je to startup pomáhající doučovatelům, nebo kurzy programování.

Na jedné věci se daňoví poplatníci a politici shodnou všude: na vzdělávání dětí by se mělo vynakládat víc peněz. Vypadá to jako samozřejmost, protože lepší vzdělání znamená lepší start do života. Řada populárních investic ale přináší jen malé, či dokonce žádné výsledky, zatímco o těch nejefektivnějších prakticky neslýcháme. Dvě konkrétní strategie by ale mohly zabrat.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Poznání, že se učíme pro život, ne pro školu, platí tisíce let. Výklad formule Vitae non scholae discimus se ale v moderní době poněkud omezil na tupý pragmatismus. Po odmítání povinné maturity z matematiky přichází likvidace povinné výuky druhého cizího jazyka. A obojí se stejně limitovaným argumentem: pro život to většina lidí vůbec nepotřebuje.

Osm procent vysokoškoláků jí přiznalo, že si nechali vypracovat práci na zakázku a vydávali ji za vlastní. „Nebude to konečné číslo, zahrnuje jen ty, kteří se přiznali,“ upozorňuje Veronika Králíková, která o falešných studentských pracích napsala diplomku a dál se jimi zabývá.

Virus se nejvíc šíří v práci. Všichni to věděli, včetně vlády. Přesto trvalo rok (!), než se česká politika v době covidové pandemie odhodlala zavést povinné testování v podnicích. Fabriky v Česku jsou zkrátka posvátné krávy, nesmí se na ně sahat. Továrny musí jet, i kdyby v nemocnicích umíraly tisíce lidí.

Trumpa volili lidé, co mají rádi zbraně, a také ti, kteří jsou proti potratům. A věřící,“ říká Dan Ariely, jeden z nejproslulejších ekonomů dneška. Ve svém díle, jak odborném, tak popularizačním, mísí ekonomii s psychologií, takže umí poradit třeba i jak být v životě opravdu šťastný – a to levně.

Už jste to slyšeli? Je tu revoluce, převrat, zachraň se kdo můžeš. Nebo se k té revoluci přidej, třeba na tom vyděláš. Ovšem – před čím se to máme schovávat? K čemu přidat a jak? Co je to čtvrtá průmyslová revoluce, kterou se kdekdo ohání? Je vůbec? Otázky, otázky, otázky. Mají experti odpovědi, odpovědi, odpovědi?

Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Česká republika nemá problém s nedostatkem technicky zaměřených absolventů, ale se zastaralými školami. Většina z nich vůbec nereaguje na to, že význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Ekonomům se často vyčítá odtržení od reality. Je to pravda? Chrlí naše vysoké školy jednoho nepoužitelného ekonoma za druhým? Jak by měla vypadat výuka ekonomie hodná jednadvacátého století?

Nařízení vysílat televizní program duálně znalost jazyků nezlepší. Investice do školství ano.

Staří řemeslníci podle statistik ubývají, nově vyučených je rok od roku míň a míň. A to si firmy ještě leckdy stěžují na nevalnou úroveň jejich vzdělání.

Zaměstnávají české firmy absolventy vysokých škol i na pozicích, na které by bohatě stačila maturita? Jaké vlastnosti musí mít uchazeč bez diplomu, aby „porazil“ ve výběrovém řízení vysokoškoláka? Ptáme se personalistů.

Ondřej Šteffl patří mezi největší kritiky českého školství. Sám už víc než čtvrt století dokazuje, že vzdělávání může vypadat jinak. Začínal se středoškoláky, teď se soustředí na základní školy, tam prý děti ještě nejsou tolik „pokažené“.

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Přidat učitelům polovinu platu a trestat tvůrce hoaxů.