Tereza Mynářová

Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Česká republika nemá problém s nedostatkem technicky zaměřených absolventů, ale se zastaralými školami. Většina z nich vůbec nereaguje na to, že význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Vzdělání nemá vliv jen na výdělek. Vysokoškoláci – ať zaměstnanci, nebo podnikatelé – se také v práci cítí lépe, mají častěji pocit, že je jejich job naplňuje. Aspoň podle expertů z Akademie věd ČR a průzkumu Evropské unie.

Pokud se vrátí do škol pracovní činnosti, vzroste zájem žáků o technické obory, tvrdí zástupci firem. Je tomu skutečně tak? A co by se mělo v podobném předmětu učit?

Když je nemáte, tak hodně. Když jsou, máte pocit, že jsou na světě důležitější věci. Pro Čechy jsou subjektivně peníze důležitější než pro Němce. Je to prý obecná tendence: Lidé v bohatších zemích přikládají při posuzování kvality svého života penězům menší váhu než lidé v zemích chudých

Potřebujeme v Česku tolik řemeslníků jako v roce 2005, nebo část jejich práce dnes zastanou stroje?

Podle analytiků je po kratších úvazcích v Česku hlad a firmy nezvládají na nabídku reagovat. Přesto se najdou zaměstnanci, kteří dostanou částečný úvazek, jenže by rádi pracovali na full-time.

Zájem o řemeslo klesá a řezníků či truhlářů v Česku ubývá, firmy přitom hledají prakticky stejný počet zaměstnanců jako před krizí. Zároveň ale statistiky ukazují, že uchazečů o tyto pozice je stále víc než neobsazených míst. Navíc nejde o obory, kde by firmy pálil nedostatek lidí nejvíc.

Kdo v Česku za stáže platí a kdo ne? A mají vůbec mladí za několikaměsíční praxi dostávat odměnu?

Řemeslníků ubývá. Asociace malých a středních podniků a živnostníků se tento pokles pokouší zvrátit, prosadila například návrat dílen do škol. Předseda asociace věří, že ačkoli dnes se na řemeslo chodí za trest, společenská prestiž řemeslníků poroste. Stejně jako jejich cena.

Staří řemeslníci podle statistik ubývají, nově vyučených je rok od roku míň a míň. A to si firmy ještě leckdy stěžují na nevalnou úroveň jejich vzdělání.

Účast na stáži v oboru může znamenat vstupenku do prvního zaměstnání. Přesto ji má v životopise jen poměrně malá část mladých Čechů. Nechtějí, nebo nemůžou?

V Česku se nedodržuje pracovní doba a někteří zaměstnanci musí být neustále na příjmu, kritizuje poměry šéf odborů. Zvlášť se to podle něj týká lidí, kteří pracují z domova. Znamená to, že mají všichni, kdo vyřizují maily o víkendu, bezohledné šéfy?

Nejčastěji mizí povolání proto, že lidskou práci nahradí stroje. Může ale také dojít i k zániku technologie, například telegrafu. Další profese existují dál, ale pod jiným názvem.

Od jaké částky může vést minimální mzda k nezaměstnanosti? Ptali jsme se ekonomů na „bod zlomu“.

Aby minimální mzda v Česku způsobila růst nezaměstnanosti, musela by být víc než 20 tisíc korun měsíčně, říká šéf odborářů Josef Středula. Znamená to, že při minimální mzdě dvanáct, patnáct nebo třeba sedmnáct tisíc se s trhem práce nic moc nestane?

Vybydlené a zarostlé domy, opuštěné hračky, komáři a pach radioaktivity. Tak dnes vypadá Pripjať. Město, kde se už třicet let nežije. Smutná památka na jednu z největších katastrof druhé poloviny dvacátého století – jadernou havárii v Černobylu.

Zaměstnávají české firmy absolventy vysokých škol i na pozicích, na které by bohatě stačila maturita? Jaké vlastnosti musí mít uchazeč bez diplomu, aby „porazil“ ve výběrovém řízení vysokoškoláka? Ptáme se personalistů.

Od roku 2011 se v celé České republice medián hrubé měsíční mzdy zvýšil o téměř osm procent. V některých oborech byl ale růst několikanásobně vyšší. Polepšili si hlavně špatně placení zaměstnanci, kterým pomohlo zvyšování minimální mzdy, a manažeři. Zároveň je růst výdělků patrný i v technických profesích.

Nejméně mladých lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, má v OECD Česká republika. Problém se tu týká dvacetkrát méně osob mezi 18 až 24 lety než v Německu. To má několik důvodů – například rovnostářství, ale také vysoký počet mladých, kteří zůstávají bydlet s rodiči i v době, kdy se jejich vrstevníci na západě už osamostatňují.

Chceme dostat minimální mzdu nad hranici chudoby, tedy na víc než 12 tisíc hrubého měsíčně, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ta částka je pro něj základ, zákonné minimum by prý pak mělo dál růst – ideálně na 60 procent průměrné mzdy. Pro orientaci, letos by šlo o 16,5 tisíce korun před zdaněním a odvody.