Předplatit časopis Finmag

Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl

Markéta Hronová
Markéta Hronová
30. 4. 2022
 30 302

Dlouholetý kritik českého školství a vizionář Ondřej Šteffl bude radit ministru školství Petru Gazdíkovi, jak měnit školy, aby připravovaly děti na budoucnost. Sám otevírá vlastní po celé republice. Žáků má dost. Přinášíme ukázku rozhovoru, který najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Většina učiva je dětem v životě k ničemu, říká kritik českého školství Šteffl
Zdroj: Daniel Hamerník
Další fotky
v galerii (4)

Mnoho učitelů nemůže Ondřeje Šteffla vystát – kritikou českého školství nikdy nešetřil a často přicházel s názory, které se zdály učitelům přehnané.

Už před deseti lety na diskuzích o budoucnosti vzdělávání říkával: Změna je pro nás ve Sciu trvalý stav. Nemůžeme učit žáky to, co je aktuální teď, musí být připraveni na budoucnost, a to je možné jedině tak, že se budou umět přizpůsobovat novým věcem.

Léta ho měli za blázna, postupem času ale začalo jeho názory sdílet čím dál víc lidí. A nyní – po covidu – už se jeho rady „nestydí“ vyslechnout ani ministerstvo školství, kde byl léta persona non grata.

Svůj byznys Šteffl řídí převážně ze své chalupy na Mělnicku. Myšlenky si urovnává při pravidelných procházkách v okolních lesích, a ve dřevem osázené kuchyni s krbem a ověšené bylinami přijímá také novinářskou návštěvu.

Na stejném místě jsme se setkali už před sedmi lety, kdy mi Šteffl oznámil, že bude otevírat první Scioškolu. „Nedovedu si představit, že by to nefungovalo,“ říkal přesvědčeně.

Znalost přítoků Amazonky či orgánů kruhoústých vám porozumět světu nepomůže.

Splnily se vaše představy ohledně toho, jak budou ScioŠkoly úspěšné?

V zásadě ano. Naprostá většina věcí se potvrdila. Lidský mozek je totiž nastavený tak, aby si všímal věcí, které jsou překvapivé. Když něco běží normálně, tak tomu nevěnujeme pozornost. Jsme tak naučení už od dob lovců a sběračů, že když se něco šustne v křoví, musíme dávat pozor, jestli to náhodou není tygr nebo had. Ale samozřejmě jsou věci, které fungují jinak, než jsem si představoval, a ty přirozeně registruju víc.

Ondřej Šteffl

Ondřej Šteffl v novém FinmaguDaniel Hamerník

Ředitel společnosti Scio, která podniká v oblasti vzdělávání. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V roce 1990 založil první soukromou školu v Česku – gymnázium PORG, o pět let později vzniklo Scio. Společnost se významně podílí na přijímacím řízení na vysoké školy a obecně se zabývá testováním vzdělávacích výsledků škol i jednotlivců. V roce 2015 založil první ScioŠkolu, letos v září se otevře už sedmnáctá v pořadí. Dlouhodobě se zajímá o moderní trendy ve vzdělávání a prosazuje změny v českém veřejném školství. Nyní se stal poradcem ministra školství Petra Gazdíka.

Jaké? 

Za těch sedm let mnohem líp víme, kam bychom chtěli děti směřovat. Rozpracovali jsme osm ScioKompetencí, které ukazují, co bychom všichni měli umět, my i děti, abychom byli připraveni na budoucnost. Také jsem nečekal, jak náročná práce to pro naše průvodce bude, jaká zátěž jsou emoce, které jsou s dětmi přirozeně spojené. A překvapilo mě, jak strašnou sílu má mainstreamový proud představ o tom, k čemu je škola. Mnohem víc, než jsem čekal, k nám proniká vnímání vzdělávání jako přípravy na akademický postup a na selekci, která je v našem školství hluboce zakořeněná, od známkování až po profesorské tituly.

Přes koho k vám proniká? Přes rodiče, děti, nebo průvodce?  

Přes všechny, třeba i skrze média. Pořád se píše o tom, jak probíhá maturita, noviny připravují děti na přijímací zkoušky. Tohle všechno na lidi dopadá a já si ze začátku neuvědomoval, že to bude takhle silné a že to bude potřeba neúnavně přetlačovat. 

Možná proto, že děti přijímací zkoušky a v naprosté většině i maturita opravdu čekají. 

Ano, ale to není ten problém. Příklad: na Ukrajině teď zuří válka, všichni žijeme v ohromné nejistotě. Každý chápe, že kdyby se uměl líp vyrovnávat s nejistotou, bylo by mu líp. A že mu znalost přítoků Amazonky nebo orgánů kruhoústých v porozumění světu nepomůže. A přes to všechno je problém vysvětlit, že naprostá většina toho, co se děti ve školách učí, jim v životě k ničemu nebude. Ve škole by se jistě mohly děti učit třeba zvládat stres a nejistotu, kterou dnešní svět přináší. Ale většina rodičů od školy spíš čeká druhy zájmen, planimetrii a Přemyslovce. 

O tom, jak se efektivně učit, byly napsány stohy knih, ale naše děti se o tom ve škole většinou nic nedozvědí.

Děti by se měly učit zvládat nejistotu místo Přemyslovců? 

Ano. A místo té ohlupující přípravy na přijímačky. Ale to je těžké lidem vysvětlovat. Nedovedou si představit, jak by škola mohla děti připravit na zvládání nejistoty.

A je opravdu možné mít školu bez učení poznatků z biologie, zeměpisu, historie a místo nich se učit spíš pečovat o psychiku?  

Ano, ale ani to nejde bez znalostí. I v péči o psychiku potřebujeme vědět, jak funguje mozek, co škodí, co pomáhá. Na to, jak se vyrovnávat se stresem, existují osvědčené techniky. Nebo umění se učit. O tom, jak se efektivně učit, byly napsány stohy knih, ale naše děti se o tom ve škole většinou nic nedozvědí. Ve školách se neustále směřuje hlavně k akademickým znalostem.

Daniel Hamerník
Daniel Hamerník
Další obrázky v galerii (4)

Kanadský profesor Michael Fullan, který vedl reformu vzdělávání v Ontariu, tomu říká posedlost akademickým výkonem. My všichni jsme jím posedlí, protože školu tady máme dvě stě padesát let, chodíme do ní už asi devátou generaci a to, co se tam děje, bereme jako dané. A správné. Nic jiného si ani neumíme představit.

Nevidíte žádný posun v tom, jak se ve veřejných školách učí?

Zájem pedagogů o jiné způsoby učení roste čím dál víc. Studenti naší střední školy teď sami organizovali pedagogickou konferenci – což je jedna z dovedností, která se jim myslím bude v budoucnu hodit – a spousta učitelů na ni přijela i o víkendu a chválili si ji. Dalším změnám pomohl i koronavirus, nutnost zavést distanční výuku, a jakkoli je to hrozné, tak tomu pomůže i válka na Ukrajině. Když si představíte, v jakém světě teď žijeme, tak k čemu vám je znalost pravěku a středověku? Potřebujete úplně jiné znalosti, abyste se vyrovnávali s dnešním a hlavně budoucím světem.

Na řadě škol to vidí, posun je zřetelný. Ale zdaleka to není všude. Určitě si ale nemyslím, že by všechny školy měly vypadat jako ScioŠkoly. Měly by být různé. Svět je složitý a bude třeba různých lidí s různými znalostmi a dovednostmi. Teď je například, víc než kdy dřív, zřetelné, že tato země bude potřebovat i vojáky, a ve ScioŠkolách vojáky nevychováváme.

PORG? dnes bych ho rozhodně neotevíral jako víceleté gymnázium a lituji, že jsem jejich rozmach vlastně podpořil.

První školu jste ale založil v roce 1990. Bylo to prestižní gymnázium PORG. To je výkonová škola, jaké teď kritizujete. Co vás přimělo změnit názor na funkci školy?  

PORG nevznikl jako čistě výkonová škola, to se z ní snažil udělat až Václav Klaus mladší, ale ano, studenty jsme vybírali podle schopností, i když vlídné chování k nim bylo důležité už tam. Názory mi myslím změnilo hlavně studium. Od roku devadesát jsem přečetl možná stovky knížek o vzdělávání, kognitivním rozvoji, vývojové psychologii, spoustu věcí jsem se naučil. Viděl jsem školy v zahraničí. A doba se změnila. Když jsem chodil do školy já, příprava na budoucnost moc nedávala smysl. Mysleli jsme, že budeme žít pod nadvládou Sovětského svazu věčně. Dneska už nepochybně každý vidí, že svět je čím dál složitější a rychlejší, a my se musíme naučit s neustálými změnami a nejistotami žít.

Co je heslem ScioŠkoly

Alternativní školy založené společností Scio a inspirované svobodným přístupem ke vzdělávání. Heslem ScioŠkol je Změna je trvalý stav. Učí se ve věkově smíšených kolektivech. Nezvoní a neznámkuje se, předměty jsou všemožně propojené. Žáci do velké míry rozhodují o tom, co a jak budou dělat. Místo učitelů vzdělávají žáky takzvaní průvodci. Předloni v září otevřela také první expediční základní ScioŠkola. Žáci se v ní tři týdny v měsíci učí distančně z domova a týden tráví na společných expedicích a výpravách v terénu. Loni v září vznikla také expediční střední škola. 

Jak se dá připravit na budoucnost, když nevíme, jaká bude? 

Tu otázku mi lidé často pokládají. Ale přece když jedu na Papuu Novou Guineu, taky nevím, co mě tam čeká, ale asi nepojedu oblečený jako doma, asi si s sebou vezmu vybavenou lékárničku, antimalarika a třeba nůž, ten se hodí vždycky, a budu se snažit si o zemi něco přečíst. Nicméně zpět k PORGu, dnes bych ho rozhodně neotevíral jako víceleté gymnázium a lituji, že jsem jejich rozmach vlastně podpořil.  

O omezování víceletých gymnázií se mluví aspoň patnáct let. Kdybyste byl ministr školství, co byste s nimi udělal? 

Kdybych byl ministr školství, tak nevím, ale kdybych byl autoritativní samovládce, tak bych je zrušil. Ministr ovšem musí respektovat politickou situaci a stojí proti němu velká nechuť je rušit, to se týká zejména elit, které jimi prošly nebo tam posílají své děti. Jako politicky neprůchodné se ukázalo i jejich pouhé omezování. 

(...)

Zaujalo? Ondřej Šteffl pokračuje...

Finmag 2022/2Zdroj: Finmag

Ještě zhruba polovina rozhovoru chybí. Co v něm dále najdete?

Podle jakého klíče by se měly děti příjmat na střední školy.

Co vydělává víc: Scio testy, nebo ScioŠkoly.

Co znamená proctoring.

Nový Finmag najdete v trafice. Nebo si ho můžete koupit přes web - elektronicky i na papíře.

 

OBJEDNAT FINMAG

Kam dál? Rozhovory se zajímavými lidmi na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
19
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Markéta Hronová

Markéta Hronová

Redaktorka Hospodářských novin, v současnosti na mateřské (ne)dovolené. Věnuje se především vzdělávání a tématům souvisejícím se zdravotnictvím či sociální oblastí.

Související témata

budoucnostFinmagMinisterstvo školstvíreforma školstvírozhovorškolstvívzdělání

Nejčtenější články

Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali
Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali
Od buřtguláše do bodu G: kavárna z autobusové zastávky dělá milionové obraty
Od buřtguláše do bodu G: kavárna z autobusové zastávky dělá milionové obraty
Elektrifikovat vozový park se vyplatí
Elektrifikovat vozový park se vyplatí
Čeká nás cesta do bezvýznamnosti? Temný scénář pro český průmysl se naplňuje
Čeká nás cesta do bezvýznamnosti? Temný scénář pro český průmysl se naplňuje
Český průmysl v tragické kondici: objem výroby klesá, lidí bez práce přibývá
Český průmysl v tragické kondici: objem výroby klesá, lidí bez práce přibývá

Zimní příběh

Měsíční pohlazení

Měsíční pohlazení

690 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo