Články na téma: školství

Během 45 minut zapéct co nejvíc toustů, přichystat jogurty a doplnit nápoje. Pak nasadit vlídný úsměv a deset minut kmitat za prodejním pultem. Po zazvonění na vyučovací hodinu krátký oddych a zase znovu. Tak vypadá každý všední den v největší české síti školních bister, kterou založil Marek Leffler. Přinášíme vám ochutnávku jeho příběhu z aktuálního tištěného Finmagu.

Podnikání nebo práce v malé či střední firmě je něco úplně jiného než zaměstnání v korporátu. Vysoká škola Sting nyní startuje novou specializaci bakalářského studijního programu právě pro budoucí manažery a majitele menších firem. Co se naučí a kam mohou mířit dál, shrnuje David Král z VŠ Sting.

Soukromé školy pomáhají studentům pochopit dynamiku pracovního trhu a současně přinášejí čerstvý pohled do firem, což je ve výsledku může podpořit v růstu. To si myslí host Finmag podcastu Jiří Koleňák, ředitel Newton University Group, která se v současnosti soustředí především na propojení akademického a byznysového prostředí.

Montessori, waldorf nebo reggio emilia. V českém prostředí to vzhledem ke komunistické minulosti nejsou tak zavedené metody výuky dětí jako v zahraničí. Tam mají někdy už více než stoletou tradici. Přinášíme další ochutnávku z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

„Spousta našich vrstevníků dnes – okolo padesátky – přemýšlí, jestli to, co dělají, dává smysl. A zda to chtějí dělat dalších 15 či 20 let. O tom my tedy určitě nepochybujeme,“ říká Ivana Janečková. Školy Duhovka, které založila se svým mužem Tomášem před 16 lety, navštěvuje 700 dětí. Přinášíme vám další ochutnávku z aktuálního čísla Finmagu.

Jsou lidé, kteří si život bez byznysu a nažehlených košil neumějí představit. A pak jsou ti, kteří je bez mrknutí oka vymění za pohodlné džíny. Jako někdejší šéf eBanky Jan Kala, který založil síť škol Heuréka. Přinášíme vám další ochutnávku z aktuálního čísla Finmagu.

Gymnázia – zejména státní – vzdorují snahám o inovace, protože věří, že studenti na nich oceňují akademický přístup a biflování co nejširšího spektra předmětů. Existují ale i gymnázia, která neučí „telefonní seznamy“ poznatků a vědomostí.

Počet privátních škol v Česku narůstá a přestávají být výsadou dětí z bohatých rodin. Rodičům záleží na vstřícnějším způsobu výuky a uplatnění znalostí v praktickém životě. Soukromé vzdělávání tak často udává směr i veřejným školám. Přinášíme vám ochutnávku velkého tématu z nového čísla Finmagu.

Vzdělávání je prostě byznys jako každý jiný. V novém čísle tištěného Finmagu vás o tom přesvědčí rozhovor s Ivanou Janečkovou, spoluzakladatelkou škol Duhovka, nebo velké téma o soukromých školách v Česku. K jeho přečtení vás v editorialu pozve šéfredaktorka Irena Jirků.

Nevzali vám v Praze dítě na gymnázium? Nebo přemýšlíte o tom, jakou školu vybrat příští rok? Na mapu čtyřletých gymnázií v hlavním městě pro příští školní rok na poslední chvíli přibyl ještě jeden špendlíček – Královské gymnázium Petrovice, patřící do sítě Královských škol investora Vratislava Nejedlého.

Soukromých škol přibývá každým rokem zejména ve větších městech. Už dávno přitom nesbírají jen děti, které se jinam nedostaly. Rodiče platí třeba za menší počet žáků ve třídě, za chutnější obědy, moderní metody nebo bilingvní výuku.

Jak by mělo fungovat školství? Do jaké míry by mělo být vzdělávání propojeno s praxí a potřebami firem? A na jaké předměty klást hlavní důraz? Věčné otázky, na něž je obtížné najít odpověď. Konsensus snad najdeme jen v jedné věci: že dnešní školství nefunguje dobře. Ale co v tomto případě znamená „dobře“?

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

Vzdělávání není jen o informacích, ale hlavně o tom, jak s nimi pracovat. A ideální je umět to stejně dobře česky jako anglicky. Přesně to patří k základům, na nichž je postavená výuka v soukromé Královské škole. Její zakladatel Vratislav Nejedlý ve Finmag podcastu vysvětluje, jak těžké byly začátky, proč už má po mateřské i základní a střední školu i to, co je na podnikání ve školství nejlepší.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Na jedné věci se daňoví poplatníci a politici shodnou všude: na vzdělávání dětí by se mělo vynakládat víc peněz. Vypadá to jako samozřejmost, protože lepší vzdělání znamená lepší start do života. Řada populárních investic ale přináší jen malé, či dokonce žádné výsledky, zatímco o těch nejefektivnějších prakticky neslýcháme. Dvě konkrétní strategie by ale mohly zabrat.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

V rámci úspor ve veřejných rozpočtech vláda Petra Fialy plánuje zrušení několika daňových výjimek a úlev. Na ráně by mohlo být i takzvané školkovné. Nešel by ale takový krok proti snaze podporovat mladé rodiny? Zeptali jsme se expertů.

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

Česko ji do Chicaga kdysi vyslalo jako učitelku. Aniž by změnila pozici, loučí se teď jako úspěšná manažerka. Klára Moldová oživila skomírající historickou českou školu T. G. Masaryka. Srostla s ní natolik, že se postava prvního československého prezidenta stala součástí její rodiny.