Budoucnost

Megatrendy jsou dlouhodobé, plošně působící síly, které mění ekonomiku, společnost a technologii po dekády. Nejsou to módní vlny, které přijdou a odejdou, ale směry, na kterých se vyplatí stavět strategii. Pro podnikatele znamenají megatrendy dvě věci: riziko (pokud je ignorujete) a příležitost (pokud je dobře rozpoznáte a integrujete je do svého plánování).

Česká startupová asociace v pondělí odhalila výsledky dosud nejrozsáhlejšího průzkumu mezi českými startupisty a investory. Jeho cílem bylo jasně identifikovat hlavní překážky českého podnikatelského prostředí a ukázat, kudy by se měl vydat stát, aby si mladé inovativní firmy v Česku udržel. Jinak totiž hrozí, že tahle naděje pro transformaci české ekonomiky zemi opustí.

Naše ekonomika, řečeno s prvním českým prezidentem, delší dobu „nevzkvétá“. Ekonomický růst je mdlý, sny o dohánění Německa se rozplývají, technologicky zaostáváme a nedaří se přejít od jednoduché výroby k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Teď se ale zdá, že se objevilo řešení – zbrojní průmysl. Jako vždycky to má ale háček.

Český fond Presto Tech Horizons investoval do americko-maďarského startupu DiffuseDrive, který vyvíjí fyzickou umělou inteligenci schopnou generovat realistická tréninková data pro autonomní systémy. Seed investice dosáhla 3,5 milionu dolarů (asi 78 milionů Kč), přičemž vedle Presto Tech Horizons se zapojil i americký fond Outlander.

Česká armáda umí nakoupit tank, vrtulník nebo třeba letadlo. Když ale dojde na moderní technologie, postavené na robotice nebo AI, ujíždí nám vlak. Tvrdí to Lucie Brešová, partnerka Fondu Presto Tech Horizons. Velkou inspiraci v propojování startupů s vojenskými technologiemi vidí v Izraeli.

Co by mělo Česko dělat, aby skutečně rostlo a zajistilo si skvělou budoucnost? Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Tomáš Prouza má jasno: Hlavně se nepos*at. „Dá se to asi říct i jinak, ale to, čeho se bojím ze všeho nejvíc, je, že si začneme říkat, že jsou věci špatně. Že se máme na všechno vykašlat a rezignujeme na změny,“ řekl plnému sálu na zlínské konferenci Fenomén.

Populační vývoj je neúprosný: do seniorního věku brzy přivede extrémně početnou skupinu Čechů narozených v 70. letech. Generace takzvaných Husákových dětí tak bude mít zásadní dopady nejen na vládní politiky, ale i na kulturu, zábavu, média a především byznys. Je proto potřeba zapomenout na dokola omílané stereotypy. A přizpůsobit se.

Svaz průmyslu a dopravy nedávno představil vizi hospodářské politiky ČR na příštích šest let. Pro úspěšnou transformaci navrhuje celkem sedm strategických pilířů. Některé jsou schůdné, jiné ale naprosto nereálné. Pojďme se dnes společně na tento návrh podívat, alespoň na některé jeho body.

Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky.

Před pár dny všechny naštvalo a znechutilo fotbalové derby, do toho nám evidentně začíná nová vlna covidu. Tak se v té blbé náladě pojďme ještě pobabrat. Je tady pesimistický Finmag newsletter. (A to ještě vzniká před volbami na Slovensku.)

Na úterní prezentaci představila Škoda sice jen jakési skulptury budoucích modelů, ale ve skutečnosti ukázala mnohem víc – naznačila totiž svůj plán postupného přechodu na čistě elektrickou budoucnost. Nějakou dobu totiž budou vedle sebe existovat dvě kompletní modelové řady, spalovací a elektrická.

Stroje jsou stále chytřejší a už teď se někteří obávají, že by jednou mohly být chytřejší než lidi. Otázka je, co potom s námi?

Umělá inteligence kromě nadšení budí i skepsi, dokonce strach. Aniž by dokázala způsobit jakýkoli problém, vzniká proti ní odpor. Nejznámější je takzvaná Muskova petice, kromě ní tu ale máme i italský zákaz systému ChatGPT s odvoláním na možnost porušování soukromí a vystavování nezletilých nevhodnému obsahu. Do jaké míry jsou tyto obavy oprávněné?

Nový elektromobil od Volkswagenu může působit nenápadně, ale právě tím je vlastně důležitý. Může to být první elektrické auto, které bude skutečně dávat smysl i „běžnému motoristovi“. Stačí, aby VW splnil plánovanou cenu i termín příchodu na trh. A co tohle auto bude znamenat pro českou automobilku?

Před pár měsíci opustil skupinu PPF, kde léta vedl centrum umělé inteligence. Vystudovaný kybernetik a filozof Jan Romportl se AI zabýval daleko dřív, než se z ní stal buzzword. Na co se připravit v digitálním světě? A máme vůbec šanci vyhrát, pokud si stroje vyhodnotí, že jena čase převzít kontrolu?

V technologické sféře stále víc rezonuje metaverse jako logický nástupce současného „verza“. Jinými slovy náhrada světa, ve kterém běžně fungujeme, tím virtuálním. Jak tenhle svět promění bankovní domy a proč jsme už nyní svědky nákupů pozemků velkými bankami? Uniká nám snad jasný trend virtuálních světů?

Umělá inteligence dneska ovlivňuje kdeco, nikdy ale do společnosti nevrazila s takovou razancí jako koncem loňského roku. Jazykový model ChatGPT dokázal oslovit masu a rozvířit celospolečenskou diskusi nad tím, co všechno dneska stroje dokážou. A jestli je to správně.

Jsme v poločase prezidentských voleb, jsme svědky štvavé kampaně. Minulost se opakuje, tak si ji pojďme připomenout – přece jen je to „už“ pět a deset let od podobných výmyslů. Nejdřív ale pár tipů na chytré čtení, mimo jiné o tom, zda se lze naučit číst budoucnost.

Jako první v Česku otestovali v ostrém provozu vodíkové nákladní auto a zapojili ho do běžného logistického řetězce. Vůz, který jinak jezdí ve Švýcarsku, v Praze a okolí najel stovky kilometrů. „Vodík má podle nás velkou budoucnost,“ vysvětluje ve Finmag podcastu důvody testu Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel českého zastoupení Gebrüder Weiss.

Jak si stojí elektromobilita v době extrémního zdražování cen energií, kdy se vyplatí investovat do elektromobilu a na co se v téhle rychle se rozvíjející oblasti můžeme těšit? Nejen o tom jsme si povídali v dalším díle Finmag podcastu s motoristickým novinářem Vojtěchem Dobešem.

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, které mají přímý dopad na lidské životy. „Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí,“ říká.